Chovatelka Žaneta Fabiánová propadla „plavbě na korábech pouště“

25. červenec 2012

Když Bůh stvořil člověka, upadl mu kousek hlíny na zem a z ní vznikl velbloud - tak praví arabská mytologie. Jak těžké je založit v tuzemských podmínkách velbloudí farmu? A kde se dá takový velbloud vůbec koupit? O velice zajímavém koníčku, i osobitých zvířatech, která dovedou být tím nejlepším přítelem člověka, přišla do magazínu Je jaká je dnes 25. července pohovořit chovatelka Žaneta Fabiánová.

Tajemství velbloudí odolnosti

Domovina tzv. dvouhrbáčů je ve Střední Asii, zejména pak v Mongolsku. Zvířata jsou zvyklá na extrémní teplotní výkyvy a v Žalhosticích ve středních Čechách se jim proto daří nebývale dobře. V čem je tajemství tuhého „kořínku“ tohoto živočišného druhu? „Pokud máte velbloudy spojené s teplem, je to sice správně, ale v tom případě se jedná o velbloudy jednohrbé. My chováme velbloudy, kteří mají hrby dva a na zimu obrostou tak hustou srstí, že ani extrémní mrazy je nemohou vyvést z pohody.“ Co se týče stravy, základ jídelníčku takového velblouda je prý seno a zelenina a jak chovatelka prozradila, její chovanci si velice oblíbili silážovou kukuřici. Velbloudi jsou ale především zvířata užitková, takže chovat je čistě pro okrasu je lehce kontraproduktivní: „Ve chvíli, kdy línají, se dá jejich srst sbírat a z ní splést všelicos. Také se dá zužitkovat jejich mléko a v saharských podmínkách, kde jsou jejich exkrementy řádně vysušené, se trusem dokonce topí!“

Zapáchá velbloudí plivnutí?

Zajímavé téma oslovilo desítky posluchačů. Kolik má velbloud prstů? Proč neustále žvýká? Páchne velbloudí plivnutí? To byl výčet nejčastějších posluchačských otázek, které Ž. Fabiánová nezapomněla zodpovědět: „Abych to vzala popořadě. Moje zvířata mají prsty na každé noze dva a žvýkají, protože jsou to jednoduše přežvýkavci.“ Prozradila s úsměvem a nabídla odpověď i na poslední dotaz: „Velbloudí plivnutí zapáchá opravdu velmi a z oblečení nejde vyprat! Potrava, kterou zvíře pozře, se z trávicího traktu neustále vrací do tlamy, kde ji znovu rozmělňuje. Celý cyklus se opakuje do té doby, dokud velbloud vše nestráví. Pokud má tedy tlamu plnou natrávené tekutiny a vy ho zrovna naštvete, může na vás plivnout.“

velbloud Žanety Fabiánové

Žalhostická farma

Na farmě v Žalhosticích se na pěti „dvouhrbáčích“ mohou návštěvníci dokonce i svést: „Náročné to není. Zvířata jsou připravená a osedlaná, takže když zájemce přijde, dostane přilbu a pomocí schůdků se může vyšvihnout přímo do sedla.“ Cestování na velbloudu je hodně houpavé, právě proto se jim říká také „koráby pouště“. I přes pozvolné houpání je jízda prý velmi pohodlná. Na farmě Ž. Fabiánové je možné prožít i tzv. camel terapii: „U nás pracujeme tedy především s velbloudy a je až neskutečné pozorovat, jak se lidé vedle tak mohutného zvířete dovedou uvolnit. Vlastníme ale i krávy, prasata a také lamy.“ Nejoblíbenější zábavou je ovšem pro samotné zvířecí svěřence Ž. Fabianové krmení na pastvě. Jak prozradila, existují i velbloudi závodiví. To se ovšem opět týká spíše druhu s jedním hrbem, takže v našich podmínkách si na zvířatech bohužel nezazávodíme. Z hrbu velblouda se ale údajně výborně houbaří, takže zábavy si s nimi člověk užije víc než dost.

Více si poslechněte v záznamu rozhovoru na začátku článku…

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.