Tlak Číny na Tibet je podle Rudolfa Švaříčka obrovský

Rudolf ŠvaříčekFoto: Jan Sklenář

Hodina před středečním polednem (9. února) patřila cestovateli, spisovateli a fotografovi Rudolfu Švaříčkovi.

Loňský rok byl nabitý
V loňském roce prožil cestovatel Rudolf Švaříček nepřeberně silných zážitků. „Mám pocit, že loňský rok byl strašně emočně nabitý. Se zkušenostmi z minulých let ale vím, že každý další je ještě lepší, než předchozí.“ Vydal se do východní části Bhútánu, kde dokumentoval domorodý kmen, který žil dlouhé roky v naprosté izolaci. Přitom zažil až nadpřirozené zážitky, jako například, když před ním šaman vložil nůž do ohně, nechal ocel rozžhavit doruda a následně ho olizoval." 

Nezapomněl na svou další oblíbenou destinaci, na Tibet. „Měl jsem možnost setkat se s orákulem, které pomáhalo Dalajlámovi rozhodnout se, kdy má prchnout. Na stejném místě se také setkal s představitelem Tibeťanů osobně. Oba zážitky považuje za to nejlepší, co se mu mohlo stát." 

Gorilí samec Kingo, Kongo-BrazzavilleFoto: Miroslav Bobek

Kongo je zemí protikladů
V neposlední řadě připomenul svojí cestu do Konga. „Tento africký stát jsme si zamiloval od mé první návštěvy v roce 1994. To se nám do oblasti podařilo dostat s obří Tatrou, polepenou logy sponzorů. Na jednu stranu jsme měli ohromnou manévrovací schopnost a akční rádius. Na druhou nás ale stěny nákladního vozu a klimatizovaný vnitřek velmi izolovaly od okolí. Dnes už vím, že není podstatné, kolikrát člověk objede zeměkouli. Měl by se vracet na místa, kde se cítil dobře a tam se pokusit porozumět lidem, sžít se s nimi,“ říká Rudolf Švaříček. 

„Kongo jsem si zamiloval od první návštěvy a proto mi přišla velmi vhod nabídka, zopakovat výlet do této oblasti,“ říká cestovatel a dodává: „vrátili jsme se k Pygmejům, zažili okapy, dostali se k erupci horké lávy a nocovali na hraně kráteru. Když jsme šplhali nahoru na sopku, přišla se na nás podívat skupina šimpanzů, kteří jsou jinak velmi plaší a při odjezdu tlupa goril, které v oblasti nikdy neměly být.“ 

Do Etiopie se chystá letos v říjnu. „Sever státu patří Koptům, kteří za tisíciletí pobytu vybudovali v celé oblasti překrásné chrámy, vytesané do skály. Islám vládne na východě a na jihu převládá tradiční animalismus. Jedná se vlastně o tři státy v jednom,“ říká Rudolf Švaříček. 

HimalájeFoto: Filip Hegner

Himaláje stále táhnou…
Nejvíce to cestovatele a spisovatele táhne zpět do Himalájí a Tibetu. „Tlak Číny v celé oblasti je neuvěřitelně obrovský. Z 6000 klášterů zbylo 13. Tibeťané se stali minoritou na svém území. Nebude tedy trvat dlouho a celá oblast bude úplně jiná.“ Z druhé strany hor je možné sledovat, jak se s turistickým náporem vypořádává Nepál. „Do horského státu se jezdí 50 let. Každý by řekl, že oblast bude těžce přizpůsobená Západu. Přesto se nám podařilo vyjít na trek, kde jsme 20 dní nepotkali turistu. Stále tedy lze nalézt části země, kam turisté nechodí a oblast je stále zařízena dle prastarých obyčejů. Sebechytřejší kluk ale nemá možnost dále studovat a rozvíjet se, podpora vzdělání zcela chybí. A to je strašně nefér.“ V Himalájích dochází u většiny návštěvníků k uvědomění si, v jak uspěchané době žijeme. 

„V celé oblasti skutečně nespěchají. Člověk si pokládá otázku, kdo vlastně má komu co závidět. Jestli Nepálci moderní vybavení, nepromokavé bundy nám nebo my jim, že neznají nemoci jako je stres a infarkt.“ 

Více informací najdete v záznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou.