RozHraní
Mikrofony a kabely, ilustrační fotoFoto: Štěpán Linhart
Týdeník o rádiu napříč vlnami času a poklady archivu.
Magazín věnovaný zajímavostem rozhlasové práce, jejímu zákulisí a historickým snímkům našeho archivu.
Hrajeme si se zvukem a časem.
Rozhovory s tvůrci pořadů, výpravy do historie média, pro které by byl obraz nadbytečný.
RozHraní je jediným pořadem svého druhu v českém éteru. Nejde v něm jen o faktografickou historii rozhlasového vysílání, ale také o příběhy osobností, které se do ní zapsaly. Především pak je jeho výjimečnost dána poměrně velkou časovou plochou, kterou v sobotním večeru naplňuje. Tím je umožněno nabízet ne jen ukázky z pozoruhodných snímků, ale především staré nahrávky jako celek. Většinou se v této podobě dostávají do éteru po mnoha desítkách let, kdy se z nich objevovaly při různých příležitostech vždy jen malé, často tytéž úryvky. Vysílali jsme například historické nastudování Noci na Karlštejně z roku 1956 s Otomarem Korbelářem a Jiřinou Petrovickou, Cyrana s Karlem Högerem, uvedli jsme kompletní nahrávku koncertu Louise Armstroga v pražské Lucerně i s komentářem a vzpomínkou Jiřího Suchého, pravidelně navštěvujeme Vinárnu u pavouka. O prázdninách nám Zdeněk Štěpánek četl z Milónu Marca Pola a ing. Jan Zenkl nás vyzval „Zaparkuj a jeď“- seriál o cestách po železnici vznikl v polovině 90. let. Čas od času pozveme k mikrofonu hosta, který má možnost „vypůjčit si klíče od archivu“, vybírat si staré nahrávky dle své libosti a přehrávat je posluchačům i se svým komentářem. Klíče od archivu už měl půjčené herec Bohumil Švarc, pamětník mnoha rozhlasových osobností. Specifický výběr nabídl posluchačům ing. arch. Václav Aulický, autor žižkovského vysílače. Velkého zájmu posluchačů se těšil výběr publicisty Stanislava Motla a přesně v den svých osmdesátých narozenin listoval kartotékou archivu Jiří Suchý.
Ve své magazínové části (od 19:10 do 20:00) uvádí RozHraní například rozhovory s pracovníky rozhlasu, a to nejen se současnými, ale také dřívějšími. Díky tomu jsme mohli nabídnout celou řadu původních objevů historických skutečností spojených s naším rozhlasem – za všechny uveďme objev nahrávky reportérského konkurzu z ledna roku 1934, kterého se zúčastnili tři osobnosti (jednou z nich byl později slavný dr. Franta Kocourek) a posluchači se dověděli o dramatických osudech všech tří tehdejších adeptů rozhlasové práce. Na konkurs se totiž přihlásil také Jaromír Šimandl, otec hlasatelky Hedy Čechové, která nám o něm vyprávěla mnoho zajímavého.
RozHraní je připravováno s důslednou snahou o zachování tradičního a poctivého rozhlasového řemesla. Kultivovaný jazyk, tempo a výraz odpovídající odpočinkovému, večernímu času vysílání, kvalitní zpracování reportážních záběrů, erudovaná technická úprava archivních snímků. Pracujeme ve stálém a již léta neměnném týmu, do kterého počítáme i věrné posluchače z řad kohokoli, kdo má rád rozhlas, jeho historii a hlavně ocení a umí vychutnat specifikum rozhlasového „jazyka“. Z dopisového ohlasu plyne, že to jsou především starší posluchači, kteří při sledování RozHraní vzpomínají na dávnou rozhlasovou každodennost, ale také lidé mladší, kterým je příjemné pravidelné vybočení z běžného tónu současných médií.
Stopáž:
cca 170 minut
Moderuje:
Tomáš Černý
Táňa Smržová (režie)
Historie:
RozHraní se vysílá od ledna roku 2007, původně jako hodinový magazín zajímavostí o rozhlase a lidech v něm, v únoru 2011 se přidaly dvouhodinové Poklady archivu. Název (kombinující pojmy rozhraní jako místo setkání, ale také rozhlasové hraní) vymyslela režisérka Táňa Smržová, která každé vysílání otevírá svým tradičním pokynem „Tak pozor, pojedeme“. Průvodcem pořadu je redaktor Tomáš Černý. Za dobu trvání pořadu jsme nabídli řadu speciálních vydání – například v den otevřených dveří 2011, kdy mohli posluchači sami vybírat archivní snímky, které uslyšeli ve vysílání ještě téhož večera.