Čeká nás další výbuch vulkánu na Islandu?

12. srpen 2010

Snaha přivést islandskou kulturu do Čech je jen jednou z mnoha aktivit geoložky Pavly Dagsson Waldhauserové, která se stala hostem dnešního (čtvrtečního 12.8.) vysílání na vlnách ČRo 2 - Praha. Rodačka z Čech v současné době na Islandu studuje a zakládá rodinu. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem na nás přenesla trochu té "optimistické nálady", prostupujicí tamní společností a vystihujicí mentalitu Islanďanů. Také prozradila zajímavé informace o aktuální vulkanické hrozbě.

P. Waldhauserové se na našem území nedaří sledovat sopečnou aktivitu na níž se specializuje a podle slov moderátora "jsme za to pochopitelně vděční". Vulkanologie je její vášní, která jí do země ledu dovedla. Při nedávné erupci sopky Eyjafjöll měla možnost navštívit krizovou oblast a sledovat postup magmatu. Umožnil jí to důmyslný systém monitorování, varující s dostatečným předstihem Islanďany před hrozícím nebezpečím. Ti jsou na nepřetržité seismické aktivity zvyklí a jak geoložka říká "běžně se stává, že přijdete domů z práce a máte vypadané knihy z poliček nebo rozbité nádobí." Na místě erupce sopky Eyjafjöll došlo nedávno k propadu kráteru a vytvořilo se tzv. "maarové jezero". Už nyní jde o největší bahenní lokalitu na Islandu. Říká se, že po nedávné erupci, postihnuvší nejen celou Evropu, bude následovat ještě mnohem větší, a to díky přilehlému vulkánu Katla. Oba vulkány jsou s největší pravděpodobností propojeny, přičemž Katla má magmatická úložiště několikanásobně rozsáhlejší.

V rozhovoru jsme se samozřejmě věnovali i místnímu folklóru. Islanďané se rádi dívají na televizi, kde sledují nejvíce zprávy veřejnoprávní stanice. Ta je tím nejsledovanějším a vysílá od 18:00 hodiny. Končí po půlnoci. Místní lidé jsou pyšní na svou kinematografii, i když první celovečerní film byl natočen až koncem 70. let minulého století. Geoložka zmínila i výtečnou kuchyni, a to nejen v podání svého manžela. Místní specialitou jsou pochopitelně ryby na mnoho způsobů, kterým dominuje velrybí maso. Lov těchto kytovců je všeobecně kontroverzním tématem. Místní obyvatelé s tím ale nemají problém, sami byli ti, kteří stanovili kvóty na odchyt mořských obrů. Přesto jde o jeden z bodů, komplikující vstup Islandu do EU, ale podle posledních průzkumů místní občané o členství prý příliš nestojí. Mají rádi pizzu a nevadí jim dojíždět za hamburgery nebo originální Coca-Colou (islandská verze prý díky vodě není příliš kvalitní).

Ilustrační foto - velryba

Na Islandu je hudba součástí života. Snad každý druhý obyvatel je hudebníkem nebo umělcem. O ostrovním státě se dá také tvrdit, že byl kolébkou demokracie. Již v roce 1000 na ostrově vznikl první parlament, jehož systém se dochoval do dnešních dnů. Vikingská mentalita je velice optimistická. Hledí do budoucna vždy se vztyčenou hlavou. Islanďané se rádi baví a jsou velice společenští. Není neobvyklé, že se dva cizí lidé zastaví na ulici, aby si popovídali. Pavle Dagsson Waldhauserové se nejvíce stýská po geotermálních pramenech. Ale jak sama říká, brzy se na Island opět vrátí.



Nestihli jste naše včerejší (středeční) vysílání? Nabízíme text Eleny Horálkové: Josef Zimovčák pomáhá se svým historickým kolem nemocným dětem

Josef Zimovčák
autor: Jan Sklenář
Spustit audio