"K dokonalé simulaci letu na Mars chybí stav beztíže," říká Pavel Toufar
Čeští vědci se podílejí na jednom z nejvýznamnějších experimentů současnosti. Simulují let posádky kosmické lodi na Mars. Projekt dostal název Mars 500 a probíhá v Moskvě. V naprosté izolaci žije 6 členů posádky (3 Rusová, Francouz, Ital a Číňan).Délka odpovídá předpokládanému letu posádky, tedy 520 dní. Odstartovali 3. 6. 2010. Podrobnosti nám prozradil host dnešního (úterý 31.8.) Setkání Hosta do domu Pavel Toufar...
Nejdříve vědci vytvořili podmínky pro pilotní část. Kosmonauti v uzavřeném modulu strávili 105 dní. Nyní simulují hlavní let na Mars. V současnosti víme, že posádka jedná zcela profesionálně. "Žádné konflikty nejsou," řekl Pavel Toufar.
Ve velké hale je umístěn plně funkční model kosmické lodi, se kterou se počítá pro let k čtvrté planetě naší soustavy. Válcovitý modul je postaven podle fantaskního plánu tehdejšího SSSR, který byl vymyšlen pro oblet Marsu a Venuše. Do torza umístili nové přístroje a přidali ještě několik menších modulů právě proto, aby bylo možné simuloval oblet s vícečlennou posádkou.
Model kosmické lodi se skládá z několika částí: válce, který přistane na Marsu, obytné části s obývacím pokojem a samostatnými kajutami.V neposlední řadě kuchyňka, jídelna a lékařský modul.
Poslední, největší modul slouží jako sklad se zásobami, vodou a v neposlední řadě jako tělocvična. To aby se astronauti udrželi v kondici. Pavel Toufar se přitom podobného pokusu sám zúčastnil. Vyzdvihl pokroky ve vědě a technice, díky kterým si dnes mohou astronauti vzít do raketoplánu filmotéku, hudební archiv a mnoho dalšího. „My jsme tuto možnost neměli, i hru "Člověče nezlob se" jsme si museli vyrobit," říká s úsměvem.
Projekt přilákal stovky zájemců. "Někoho zajímá popularita, někoho peníze. Za rok a půl letu si přijdou v přepočtu na 2.5 milionu korun," říká Pavel Toufar.
Proč ve výběru není žádná žena? Cílem není zkoumat smíšenou posádku. Žena není stmelujícím prvkem, naopak by mohla mezi mužskou část vnést spory.
V krizových situacích ale bývají schopnější než muži. Překvapivě dochází k častějším zraněním u mužské části posádky. Muži mají pocit, že musí ženu chránit a proto se leckdy sami zraní. I tímto aspektem se pokus zabývá.
Jak vypadá den člena posádky v simulačním modulu?
Mají stálé úkoly, jež plní každý den a poté se věnují experimentům, které jim předkládají k řešení jednotlivé týmy vědců z prakticky celého světa. Největší problém je monotoní činnost. Časová prodleva při komunikaci se Zemí bude i 20 minut. Učí se koncipovat informační hodnotu přenosu co nejlépe.
Jak je to s potravinami? Jak se dodává voda?
Existují systémy, kdy se voda vyrábí z vodních par, které se produkují v raketoplánu a z moči. Ke ztrátám i tak dochází. Uzavřený recyklační cyklus je zatím hudbou budoucnosti. Pokusy s pěstováním plodin přímo na palubě se v současnosti ukázaly jako nefunkční. Posilují však psychiku, starat se o živé rostliny je velmi relaxační. Astronauti dokonce pěstovali jahody.
Stravu mají stejnou, jako se používá na mezinárodní stanici ISS. Produkty jsou sušené. Je to zdravé, je to energeticky posilující a je to chutné. Chuť, složení i vzhled potravy může velmi výrazně ovlivnit psychiku.
Čeští vědci vyhodnocují konfliktní situace, které naštěstí zatím nenastaly. Zaznamenávají chování jednotlivých astronautů a zanášejí je do speciální sociomapy, díky které jsou schopni odhadnout, jak se budou jednotlivé vztahy mezi jedinci vyvíjet a předpovídat případné konfliktní situace. Vyhodnocení takových modelů chování řeší, jak pomoci jednotlivým uchazečům, kteří budou muset řešit krize sami v sobě.
Jediné, co pokusu chybí k dokonalé simulaci je stav beztíže, který bohužel neumíme simulovat. Dočasné navození je možné díky letu letadla po hyperbole, což je krátkodobý jev (15 – 20 sekund) nebo se astronaut potopí ve speciálně vyváženém skafandru do bazénu.Vědci však dokáží simulovat napodobení přetížení, které probíhá při startu. K takovému druhu pokusu se používá speciálně konstruovaná centrifuga. Dokonce se děly pokusy na lidech, žijících při dlouhodobém přetížení. Projekt odstartoval v roce 1970. Na rameno byla připevněna kabina, ve které člověk několik dní žil.
Když se kosmonaut vrátí na zem, dlouho trvá, než ochablé svalstvo zase může fungovat. V první řadě však záleží na jedinci samotném. Ve stavu beztíže se u lidí často objevují příznaky jako bolest hlavy, překrvení horní partie těla, ochabne svalstvo... Vysloveně ale záleží na cvičení astronauta během pobytu v kosmu, čímž příznaky zmírní. Po návratu je zase trpí neodkrvením horních končetin, závratěmi, apatií a dá se říci, že jejich tělo zestárne, dodal Pavel Toufar.
Více už si poslechněte sami v audio záznamu rozhovoru ...
Nestihli jste pondělní Setkání Hosta do domu? Nabízíme text Eleny Horálkové: Nedávej hladovým rybu, ale nauč je rybařit, říká Táňa Bednářová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
