Láska kvete v každém věku. Své o tom ví spisovatelka Milena Holcová

Ve třiceti letech se rozhodla radikálně změnit život. Odešla z perspektivního zaměstnání a vydala se s novým manželem na cesty. Pochopila, že i s třemi dětmi se dá pohodlně stopovat a nejde o utopii ani v pozdějším věku. Stala se tedy cestovatelkou: "S označením cestovatelka se ale nemůžu vyrovnat, protože cestovatelé ztratili opodstatnění snad už v polovině minulého století, proto jsem k tomu začala ještě psát," říká na svou adresu náš host. Destinace, které si vybírá, jsou pro běžného smrtelníka téměř nedostupné, ba mnohdy přímo nebezpečné: "Asi jsme s manželem trochu blázni," dodává se smíchem a popisuje zážitky, které prožila např. v Afganistanu nebo na jihu Afriky, kde strávila několik posledních měsíců.

Málokdo z nás zažil situaci, kdy se ocitne tváří v tvář skupině slonů: "Byla jsem se omýt a najednou proti mně sloni s mláďaty. Asi byli překvapení víc než já, ale situace to nebyla vůbec příjemná. Před odjezdem do divočiny nás poučili, že pokud u sebe sloni mají slůňata, je dobré se jim vyhnout. Přítelkyně mi otevřela dveře od auta, kdybych náhodou musela utíkat a manžel sklidil salát k večeři," popsala krušné chvíle M. Holcová. Právě při cestách po jihozápadě Afriky vznikala poslední kniha s názvem Romance na tři doby. Jedná se o první počin autorky, který není spjatý přímo s cestováním a dalo by se napsat, že obsah novely pojednává převážně o typickém partnerském trojúhelníku. Ovšem není to tak úplně pravda, jak spisovatelka později vysvětluje.

Zelená Jižní Afrika|foto: Marie Mikušová

Zeptali jsme se, co vede mladého muže ke vztahu se starší ženou, a kde brala autorka knihy inspiraci: "Nejedná se o autobiografii a velkým zdrojem informací mi byl můj zeť se synem, protože oba jsou ve věku hlavního hrdiny příběhu. Já na druhou stranu chápu pohnutky padesátileté aktérky." Vztah to není zcela společensky běžný a zajímalo nás, jestli má soužití dvou lidí s velkým věkovým rozdílem budoucnost. Podle názoru spisovatelky, i z ohlasu převážně čtenářek, to možné je a děje se to stále častěji. I když v knize nalezneme lechtivé pasáže, důležitá je spíš psychologická složka příběhu. Ten nám ukazuje, že láska kvete v každém věku.

Pro autorku je samota spisovatele skličující a M. Holcová se s ní vyrovnává po svém: "Potřebovala jsme vyzkoušet práci v týmu, proto jsem kývla na to psát scénáře." Právě poslední kniha vznikala původně pro film nebo divadlo, nakonec místo ní započala práci na novém textu s názvem Do soukromých pastí. Myšlenka příběhu je pro další zpracování prý vhodnější. Na cesty se v dohledné době cestovatelka nechystá: "Musím se teď věnovat vnoučatům a strasti všedního dne jsou po návratu vždy úmorné, potřebuji nabrat nové síly."

Milena Holcová: Romance na tři doby|foto: archiv