Podle Tomáše Maixnera mohou neúměrně namáhané oči přispět k celkovému oslabení organizmu

23. srpen 2011

Hostem Dvojky ČRo a magazínu „Je jaká je“ byl v úterý (23. srpna) Tomáš Maixner, předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení a světelný technik.

Málokdo si dnes dovede představit, že by si večer nemohl posvítit pouhým stisknutím vypínače. Na začátku 21. století využíváme světlo velkou měrou a někdy by se dalo tvrdit, že nejen k vlastnímu prospěchu. Právě o světle, jeho vlastnostech i prospěšnosti, přišel hovořit odborník na slovo vzatý. První světelný technik mezi projektanty u nás, předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, a také člen redakční rady časopisu Světlo Tomáš Maixner.

Lidskému oku nejvíce vyhovuje světlo denní. Pro nás je nejpřirozenější a nejvíce prospěšné. A jak je to tedy se světlem umělým? „Umělé světlo se tváří, že je dokonalé. Ovšem to náš zrak neočekává. Sluneční svit, který vnímáme venku na ulici, se neustále proměňuje. Slunce zakrývají mraky, přecházíme ze stinných prostor do slunných a naše oko je tomu přizpůsobené. Tak se během evoluce vyvinulo.“ T. Maixner vysvětlil, co je pro naše oči nejlepší a zaměřil se také na téma „zrakové pohody“. Ta prý nastává v okamžiku, kdy přestáváme vnímat umělé osvětlení. Bohužel výsledky průzkumů umělého osvětlení, např. na českých školách, nedopadají zrovna nejlépe. Podle názorů odborníků, i názoru našeho hosta, může nedostatečné osvětlení přispět k poruchám zraku u studentů a jejich celkové únavě: „Pochopitelně pokud jakoukoliv část lidského těla příliš namáháme, dochází k přetížení organizmu. U očí to platí stejně. Proto je velice důležité zvolit dostatečné osvětlení v domácnosti a v zaměstnání.“

Světlo, ilustrační obrázek

Už jsme se setkali s názvy jako světelný smog, světelná špína, světelné znečištění. Víme ovšem, co přesně tato označení vyjadřují? T. Maixner nabídl posluchačům vysvětlení: „Já takovéto termíny nemám rad. Jsou ze samé podstaty věci nelogické a ani astronomové je v minulosti nepoužívali. Já bych volil spíše termín rušivé osvětlení.“ Především už zmínění astronomové si stěžují, že v noci není možné pozorovat hvězdy, a to právě díky světelnému smogu. Praha je prý dokonce jedním z nejvíce znečistěných měst ve střední Evropě, ovšem není to tak úplně pravda, jak T. Maixner objasnil: „Jsou místa, kde se svítí daleko víc než v Praze. Např. v Belgii mají osvětlené dálnice, takže celá země logicky produkuje daleko více světla, nežli ČR.“ V rámci zajímavého experimentu, zaměřeného právě na světelné znečištění, se podařilo vypnout veřejné osvětlení v celém Libereckém kraji. Experiment prokázal, že způsobuje světelné znečištění pouze z 32 %. Vše ostatní prý produkují zejména továrny a do určité hodiny také domácnosti.

Historii veřejného osvětlení můžeme datovat až do antiky. Od loučí jsme se dostali napříč staletími až k obloukovým lampám a do 20. století, kdy jsme objevili mnohem účinnější zdroje energie, jako zářivky a výbojky. Dnes je za nejmodernější světelný zdroj považována tzv. LED dioda, která se svou výkonností vyrovná vysokotlakým sodíkovým výbojkám. Bohužel na náš trh se podle T. Maixnera dostává celá řada levných a nekvalitních kusů.

Žárovka

V případě, že se rozhodneme osvětlit náš byt, měli bychom se poradit s bytovým designérem. Druhů osvětlení je totiž velké množství a ne každé je vhodné pro konkrétní usedlost. „Ideální je, když má klient představu o konceptu celého bytu. Je důležité ujasnit si, kolik světel potřebujeme, kam je umístíme a jakou budou plnit funkci. Tedy je zásadní dbát na charakter světla,“ vyjasnila situaci bytová designerka Soňa Malinová, kterou mnozí znají z populárního televizního seriálu o bydlení. V rámci živého vysílání Dvojky Českého rozhlasu nabídla řadu zajímavých tipů. To abychom se necítili v nekonečné nabídce osvětlení na našem trhu zcela ztracení.

Více informací a postřehů najdete v záznamu rozhovoru s Evou Kvasničkovou.

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.