Jan Hnízdil: "Rakovina je doporučený dopis s černým pruhem. Člověče, tak už se zastav nebo tady končíš"

Jan HnízdilFoto: Petra Čechová

Lékař Jan Hnízdil, který dokáže léčit „tak trochu jinak“, byl pátečním (16. prosince) hostem Dvojky ČRo a magazínu „Je jaká je“ hned po 9:00 hodině.

Podle Jana Hnízdila stále přibývá lidí, kteří jsou přesvědčeni, že jsou nemocní, ale různá odborná vyšetření nikde nic nenajdou, lékaři nad nimi kroutí hlavou. „Co pak s takovým pacientem? Jejich častou odpovědí pak je, že jsou simulanti, hypochondři nebo blázni.“ Dnešní dokonale vybavené medicíně se tak podle J. Hnízdila „jaksi nepovedli“. 

Rozdíly ve způsobech vnímání pacienta a jeho nemoci
 

Základní rozdíl mezi tzv. komplexní a biologickou nebo vědeckou medicínou je podle J. Hnízdila v tom, že moderní medicína vychází z předpokladu, že každá zdravotní porucha má nějakou objektivní příčinu a my ji dokážeme pomocí nejmodernější techniky objektivně odhalit a následně působením zvenčí pacienta uzdravit. „A to je ten zásadní omyl,“ dodává J. Hnízdil. Zahraniční statistiky prý ukazují, že téměř 40% pacientů trpí tzv. „funkčními“ či „psychosomatickými“ obtížemi. "Výsledky jejich vyšetření jsou negativní, z pohledu biologické medicíny jim tedy nic není, oni ale přesto trpí. Zoufale bloudí po nemocnicích, jsou posíláni od jednoho vyšetření k druhému, ale odhalit příčinu jejich obtíží se nedaří. Léky ordinované doktory, kteří mají pocit, že něco předepsat musejí, jim nepomáhají, spíš vyvolávají různé potíže, jež je nutí vyhledat další lékaře a užívat jiné léky." 

Poslouchejme své tělo
 

Jan Hnízdil: Mým marodůmFoto: Nakladatelství Lidové noviny

„Ze studie také vyplynulo, že člověk tzv. somatizuje neboli ztělesňuje svoji složitou životní situaci. Člověk má nějaké životní starosti, žije ve stresu, neví s nimi rady a to, co on není schopen dělat vědomě, za něj za nějakou dobu začne dělat jeho tělo samo a nevědomě, nemocí.“ Pak se dají prý velmi často použít stará pravidla našich předků, která všichni známe jako:
bolesti hlavy = má toho plnou hlavu,
bolesti zad = naložil si toho na bedra víc, než unese,
bolesti u srdce = má zlomené srdce. 

Nemoc je hlavně informace o životě pacienta
 

„Každá nemoc je vždy informace o tom, jaký člověk je, v jaké rodině žije, jaké má problémy, jestli je ve stresu, v jaké životní situaci se nachází. Pokud se seznámím s jeho životním příběhem, tak velmi rychle zjistím, proč a jakou *chorobou* onemocněl.“ 

„Jako mladý lékař jsem sledoval, jak se v tom obludném soukolí z celkem zdravých lidí zbytečně stávají pacienti. Když jsem se před 10lety začal zajímat o komplexní medicínu, pochopil jsem, že nemoc je třeba vidět v souvislostech, ne jen v biologických dějích. Člověk není pouhá sestava buněk a orgánů, pospojovaná sítí cév a nervů. Ne vše lze v lidském životě objektivizovat, statisticky vyhodnotit a převést do jazyka exaktní biologické medicíny. Poté, co jsem s komplexní medicínou začal, problém nevysvětlitelných chorob zmizel. Ukázalo se, že naprostá většina potíží je vysvětlitelná, pokud je lékař dokáže zasadit do souvislostí pacientova života.“ 

Jan HnízdilFoto: Elena Horálková

Co je rakovina? 

Zcela jinak se moderní a komplexní medicína dívá také na onemocnění, které se mnozí z nás bojí jen vyslovit, tedy na rakovinu. „Mě se strašně líbily věty jednoho mého pacienta, kterého si dovolím citovat: *Každá nemoc je doporučený dopis. Rakovina je doporučený dopis s černým pruhem ve kterém se píše: *Člověče, znečistil jsi ovzduší, teď ho dýcháš, otrávil jsi vodu, teď ji piješ, jíš jídlo plné chemie, otrávil jsi mezilidské vztahy a teď v nich žiješ. Tak už se zastav nebo tady končíš*. Je to vlastně reflexe způsobu naší existence.“ Rakovina není útokem zvenčí. Lidské tělo, i za normálních okolností občas vyprodukuje buňku, která je odlišná, ale pokud je člověk v dobré formě a nemá oslabenou imunitu, pak ji samo zahubí. Pokud je ale imunita oslabena, pak tělo napadne. V zahraničí komplexní medicína zkoumá, jaký faktor naši imunitu oslabil a v kombinaci s moderní medicínou pomáhá stimulovat samoozdravné procesy v lidském těle. Výsledky takovéto léčby jsou opravdu výrazně lepší.“ 

Jak na stres? 

Jak z rozhovoru vyplynulo, hodně našich nemocí pochází ze stresu, jak se ho ale vyvarovat? Jde to vůbec? „Mnozí lidé dnes bohužel nejsou schopni uznat, že i ty nejvážnější duševní nemoci velmi často souvisejí s reakcí člověka na dnešní politickou situaci, souvisí to s ekonomickou krizí, s kriminalitou, nezaměstnaností. Obrovská část lidí je jednoduše vystrašena. Klasická medicína jim nabídne antidepresiva. Ty jim ale pomohou jen na chvíli, než se zhroutí úplně.“ Je prý zajímavé, že podle další evropské studie žijí nejspokojenější lidé v Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku. „To, co rozhoduje, proč jsou lidé spokojení je důvěra ve státní správu, vymahatelnost práva a dobré mezilidské vztahy. Tedy nikoli ekonomika, nikoli peníze.“ A jaká je rada proti stresu Jana Hnízdila? „Čeká nás nesmírně těžké období, zásadní obrat hodnot… A jediná možnost, jak to ustát, je že se obejmeme a budeme držet spolu!“ 

Pokud vás zajímá, co si Jan Hnízdil myslí o (nejen) českých politicích, jak vnímá svět kolem sebe a co nám všem radí, pak si poslechněte celý rozhovor se Stanislavou Lekešovou, který najdete na začátku tohoto článku.