Petr Hoffmann: Čínská medicína už není žádnou "popelkou"
Petr HoffmannFoto: Jan Sklenář
Hostem pořadu Setkání byl dnes (25.1.) Petr Hoffmann, lékař, odborník na harmonické stravování a čínskou medicínu.
Sám Petr Hoffmann hledá svůj harmonický život v Pošumaví, konkrétně v obci Dobrá Voda u Českých Budějovic. Je vystudovaný dětský lékař, který se okolo roku 1990 nechal zlákat čínskou medicínou. Ta je prý v podstatě založena na přírodních zákonitostech: „Její pilíře Číňané okoukali od přírody, protože je člověk její součástí. Vzešel z ní a zase se k ní vrací, sám sebe nemůže oddělit od mikro a makrokosmu.“
Bylinky a zkušenosti čtyři tisíce let staré jsou mu letitým koníčkem, díky kterému pomáhá lidem s nepříjemnými zdravotními problémy. Z Prahy do Pekingu je to vzdušnou čarou přeci jen téměř 7 500 km. Můžeme tedy čínskou medicínu aplikovat i ve střední Evropě? „Určitě můžeme. Čína je obrovská země a má veškerá klimatická pásma, tzn. i naše mírné. Dnes už není čínská medicína považována za alternativní, ale komplementární čili doplňkovou. Tam, kde selhává západní lékařství, může nastoupit to čínské. A rozhodně není žádnou popelkou.“
Tradiční čínská medicína se sestává z léčby bylinkami, tedy dietetoterapie, akupunktury, různých masáží a dokonce i psychoterapie: „Patří sem tzv. psychosomatické nemoci, kdy určitá emoce ovlivňuje nějaký orgán. Např. zlost se může projevit žlučníkovými kameny nebo jaterní cirhózou. Strach zase oslabí ledviny.“
Petr HoffmannFoto: www.patentnimedicina.cz
To, co naše tělo přijímá, by nás mělo, podle stěžejní myšlenky čínské medicíny, ‚tvarovat‘: „Číňané říkají, že jsou dvě základní příčiny nemocí. U dětí je to vrozená konstituce a strava a u dospělých psychika a strava.“ K postoji, že je jídlo univerzálním klíčem ke zdravému tělu a duši, ale Petr Hoffmann dodává: „Úplně klíčové to není, důležité ale ano. Když je člověk spokojený a dá si nezdravou stravu, je to pořád lepší, než když je nespokojený a jí makrobioticky. Nedá se to tak černobíle říci.“
Podle Číňanů by strava měla být především střídmá, pestrá a pravidelná. Neměl by v ní být jakýkoliv extrém jako vegetariánství nebo nadměrná spotřeba masa. A o mase dál Petr Hoffmann tvrdí, že je to s ním občas dost složité: „Někdy můžete určité osobě doporučit kuřecí maso. Ono je ale paradoxně daleko horší než hovězí, protože to je z hlediska Číny nejekologičtější. 95 % zvířat se tam totiž pase celý den venku a málokdy přijímají chemické látky nebo granule.“
Strava by se prý taktéž měla přizpůsobit ročnímu období a našemu konstitučnímu typu. Jak se tedy stravovat teď v zimě, která je kritická především pro ledviny a močový měchýř? Jíst bychom prý měli jídla zahřívající, tedy pečená, dlouho vařená, obilné kaše, kompotované ovoce ochucené hřebíčkem, skořicí a badyánem. Můžeme používat i sušený (nikoliv čerstvý) zázvor. Ten totiž uvolňuje škodlivou energii z povrchu těla a otevírá průduchy. Čaj z něj bychom pak neměli pít déle, než je nutné. Pouze tedy po dobu, kdy se cítíme být ‚napadeni zevním chladným větrem‘, jak medicína východní Asie nazývá počáteční příznaky chřipky. V nejchladnějším období roku náš host nedoporučuje ledové nebo studené potraviny, syrové zeleninové saláty a ovoce.
A kde může čínská medicína pomoci? „Nejúspěšnější je u trávicích obtíží. Úspěšná je i v případě funkčních psychosomatických chronických onemocnění. Pomáhá dětem a dospělým s oslabenou imunitou, s gynekologickými onemocněními. Funguje i u astma, alergií, ekzémů či kloubních revmatických potíží.“
Zdálo by se, že je tento obor všelék. Jsou ale i obory, kam její mocná síla nedosáhne: „Záleží především na tom, v jakém stadiu člověk přijde. Nezřídka se stává, že se v ordinaci objeví pacienti, kteří mají 11 až 12 druhů léků.“ A zde méně někdy znamená více, uzavírá Petr Hoffmann.
