Podle architekta Oldřicha Hozmana si z "nemocných" budov odnášíme nemoci

Oldřich HozmanFoto: Jan Sklenář

Naším dnešním (16. září) hostem pořadu Je jaká je byl po 11:05 hodině akademický architekt, propagátor čínské metody Feng-Šuej Oldřich Hozman.

Postavit dům? To není jen tak. Jde přece o místo, kde prožijeme celý život a možná i naši potomci. Navíc stavbu umisťujeme do prostoru, ve kterém mnohdy žijí zvířata, teče voda a celkově tím ovlivňujeme krajinný ráz. Člověkem, který zohledňuje všechny aspekty bydlení tak, aby tím navíc podporoval náš kvalitní život, je akademický architekt Oldřich Hozman. 

O. Hozman vystudoval architekturu v Helsinkách a nyní přednáší po celém světě na téma celostní architektura. Prozradil, že během studií byl inspirován především možností setkávat se s osobnostmi z celého spektra společenského života. Jeho budoucí přístup k architektuře ovlivnili jak sociologové, tak psychologové. Již tehdy si prý uvědomoval, že architektura není pouze o funkčním designu, ale zásadně ovlivňuje kvalitu lidského života: „Hodně z nás investuje do bydlení astronomické částky, ale o celostní architektuře se příliš nehovoří. Přitom právě tento přístup bere člověka a prostředí jako celek a snaží se prohloubit naše poznatky nejen o konstrukci, ale i o duchovních aspektech prostoru a dokonce materiálu, který použijeme,“ upřesňuje populizátor čínské metody Feng-Šuej (vítr a voda, harmonie prostoru), také úspěšný architekt zabývající se mj. návrhem domů pro seniory a rozmanitých hospitalizačních zařízení. „Už při pobytu ve Skandinávii jsem si uvědomil, jak dovedou být místní lidé citliví k přírodě. Zaujala mě jejich pečlivost v umisťování každé stavby. Jako konstrukční materiály používají Finové nebo Švédové převážně dřevo a člověk se potom v takové budově cítí daleko lépe, architektura je více humánní,“ vrátil se ve vzpomínkách O. Hozman a upřesnil tak principy vhodně použitých stavebních materiálů. 

Oldřich HozmanFoto: Markéta Košťáková

Je ale doopravdy možné, že nešetrně postavený dům může mít negativní dopad na naše zdraví, a to jak duševní tak fyzické? „Do jisté míry ano, ale jde spíše o to, jak kvalitně dovedeme žít a pochopitelně jedno se odvíjí od druhého. Dnešní zákazníci preferují zdravý životní styl a stejně jako stoupá zájem o biopotraviny, stoupá i zájem o zdravé bydlení. Pokud se obklopíme syntetickými materiály, je pak životní prostor kolem nás sterilní a méně vhodný ke dlouhodobému užívání.“ O. Hozman dále aspekt podrobněji vysvětlil: „Každý materiál je prostoupen energií. Pokud vstoupíme do zdravé stavby, tedy vhodně postavené budov, např. z přírodních materiálů, můžeme cítit nárůst energie. Vylepšit se dá ovšem i panelový byt, a to zejména povrchovou úpravou pokojů. Důležitou roli sehrávají mj. podlahové krytiny. Ovšem zapomínat nesmíme ani na kvalitní odvětrávání, tedy mít v bytě funkční všechny odtahy (ventilační šachty).“ Stejně jako jsme zmínili budovy zdravé, existuje i tzv. syndrom budov nemocných. Termín se k nám dostal ze zahraničí a jedná se převážně o přetechnizované stavby, jako jsou např. kancelářské budovy. Tyto stavby obsahují celou řadu zařízení a principů dlouhodobě přispívajících k oslabení lidského organizmu. Statisticky si prý z těchto prostor odnášíme více nemocí. 

Více si poslechněte v přiloženém audiozáznamu v úvodu článku…