Podle Petra Fialy jsme světovou jedničkou v léčení popálenin pomocí akupunktury

Jeho život je všechno, jen ne uspořádaný. Původně vystudoval ekonomii. Na vojně s ním kvůli víře (je členem Jednoty českobratrské) bylo nakládáno tak, že odešel do invalidního důchodu. V té době přišel do styku s lékaři a ti ho nasměrovali k akupunktuře a ke studiu klasické medicíny. "Zatímco na Východě lze tento obor praktikovat bez lékařského vzdělání a znalosti se dědí z pokolení na pokolení, v našich zeměpisných šířkách to nelze," vysvětlil P. Fiala a dodal, že "ve východní Evropě budí alternativní medicína stále nedůvěru." Je to dáno přežívajícími stereotypy z dob socialismu, kdy "co nebylo marxistické a dost ateistické, tak bylo špatné a ideologicky nevhodné". Ve východním Německu byla za totality dokonce akupunktura zakázána. Nicméně v západní medicíně se postupem času dostala do kategorie uznávané vědy. Klinické zkušenosti prokázaly její vliv např. na žlučníkové záchvaty či bolesti hlavy. Akupunktura může být u celé řady nemocí velmi účinná. V Léčebném a rehabilitačním středisku Chvaly zkouší zkoumat, co všechno může způsobit v lidském centrálním mozkovém systému. Studenti, kteří do centra docházejí, se musejí naučit tisíce bodů, kterými lze pacienta léčit. Jaký je princip akupunktury? Signál z napíchnutého bodu se vždy dostane do mozku, a ten na to reaguje a snaží se opět projet "zaslepené uličky". Proto P. Fiala s trochou nadsázky tvrdí, že "akupunktura je záležitostí mozku". Co všechno lze akupunkturou léčit se stále ještě zkoumá a tento obor má před sebou velkou budoucnost. V 80. letech u nás působil jeden obvodní lékař, který např. zjistil, že na lidském předloktí existuje bod, který velmi pomáhá při popáleninách. "Dnes jsme v tomto objevu jedničkou na celém světě," prohlásil P. Fiala.

Kromě toho, že se sám věnuje pacientům, řídí i Léčebný a rehabilitační středisko Chvaly. "Občas si nejsem jistý, jestli jsem víc lékař nebo manažer. Přes tvrdé ekonomické podmínky se ale snažím hlavně pomáhat," komentoval svoje velké profesní dilema.

Nestátní zařízení Chvaly má bohatou historii. "V r. 1908 vznikla v Jednotě českobratrské myšlenka, že by bylo třeba věnovat se lidem nejen při bohoslužbách, ale také nějak konkrétněji." Tak byl koupen pozemek na okraji Prahy a na něm vybudován sirotčinec. Přežil obě světové války, ale už ne nástup komunistů k moci, kteří z něj udělali domov pro mládež podle tehdejšího "sovětského střihu". Ten Jednota českobratrská převzala opět do svých rukou po "sametové revoluci" ve značně zchátralém stavu. Přemýšlelo se opět o jakémsi středisku pro děti, ale pak padlo rozhodnutí zaměřit se na seniory. P. Fiala to dnes s odstupem hodnotí jako dobré rozhodnutí. "Naší dnešní společnost "tlačí" dříve narození, kterým se v nemocnicích, LDN a dalších zařízeních nevěnuje patřičná péče. Čekají zde prakticky na smrt." Ve Chvalech se ale nevěnují pouze seniorům.

Logo|foto:Český rozhlas

"S prodlužováním života a adrenalinovými sporty přibývají také vážné úrazy u mladých lidí," vysvětlil s tím, že centrum disponuje 50 lůžky a průměrná délka rehabilitačních a doléčovacích pobytů je 40 dní. Počet čekatelů je v současnosti kolem 500. "Na jedné straně nás to znepokojuje, na druhé nám to lichotí a zavazuje," uvedl P. Fiala. Vedle zdravotnického zařízení byl proto v 90. letech vybudován také tzv. Domov pokojného stáří s 35 lůžky. Fronta na umístění se ale neustále prodlužuje, protože "málo platné, populace stárne a řada lidí se není schopna o sebe ve stáří postarat". A tak se zrodila myšlenka komunitního centra, kde by se prolínala činnost zdravotnická a sociální, a v plánu je i hospic, uzavřel své plány.

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...

Nestihli jste páteční rozhovor s Lenkou Klicperovou, šéfredaktorkou geografického magazínu Lidé a Země? Nabízíme článek Eleny Horálkové "Cestování pomáhá Lence Klicperové překonávat samu sebe".

Lenka Klicperová v Kongu|foto: Lidé a země