Kakost a třezalka, léčivky i plevely
To většinou dobře známe, jaká je rozlišnost růstu a charakteru plevelných a léčivých roslin. Tvoří ji různost výskytu v přírodě nebo v zahradě či v parku.
Také celková náročnost je dosti měnlivá. Pomáhá tomu i sekání travních porostů, ale ochranáři dbají na zachování cenných rostlin i jejich lokalit, to známe.
Kakost luční (Geranium pratense)
Je u nás častou plevelnou rostlinou, bývá obvykle posekán na loukách i v zahradách, ale obnovuje růst i kvetení do výšky až 60 cm. Jako všechny kakostovité odkvétají do jakéhosi čapího nůsku, zobanu, bodce, což jsou také lidová pojmenování rostliny nápadného a rozmanitě barevného kvetení těchto druhů. Léčivost je využívána i v homeopatii a lékárnictví: kořeny obsahují až 18% tříslovin, což dovede stahovat kůži při poranění velice účinně: již Siouxové nosili stále prášek z kořenů kvůli nutnému ošetření při mnoha jejich poraněních. Použití kakostového léčiva také zjemňuje plochu pokožky i na zdravém těle.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Má nejméně 65 lidových názvů, např. arnika nervová, koření Matky Boží, svatého Jana krev, pupková bylina (podle P. O. Mathioliho), zvoneček svatého Jana, láskové koření, čarovník, čarodějný plevel, listí požehnané, aj.
Někteří lidé trpí každou zimu formou deprese z nedostatku denního světla a třezalka tečkovaná se může používat jako antidepresivum několik měsíců jako sušená bylina ve výluhu tuto dobu. Přitom je třeba omezit přeslunění postiženého člověka.
Také léčí rány a má protizánětlivé vlastnosti a zjemňuje kůži. Roste na suchých stanovištích. Na listech má velmi jemné olejnaté žlázky = jako tečky. Začíná kvést od nejdelších dnů, suší se při 40°C, výluhy se užívají jako léčivé nápoje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
