Kvazikrystaly – Nobelova cena za chemii za rok 2011

1. duben 2012
Rada pro tento den

Na sklonku minulého roku byla Nobelova cena za chemii udělena izraelskému vědci Danu Shechtmanovi za objev nového typu uspořádání atomů v pevných látkách. Látky s tímto uspořádáním dostaly jméno kvazikrystaly.

Tajemství odhaleno
Pro většinu z nás je typickým znakem krystalu jeho tvar. Krystaly jsou omezené krystalovými plochami. Různé látky krystalizují v různých, ale pro jednotlivé látky typických tvarech. Například sůl krystalizuje téměř vždy v krychlích, ledové krystaly známe zase v podobě šesticípých vloček. Pro pochopení struktury krystalů byl klíčový objev rentgenového záření na sklonku 19. století. Dan Shechtman se ve svém výzkumu zabýval slitinami kovů vzniklých náhlým ochlazením jejich taveniny. Protože rozměry takto vzniklých krystalů byly příliš malé pro výzkum rentgenovým zářením, zkoumal je pomocí difrakce elektronů v elektronovém mikroskopu. V roce 1982 ke svému překvapení nalezl ve slitině hliníku s manganem opakovaně krystaly, jejichž difrakční obraz obsahoval desetičetné osy a ukazoval na ikosaedrickou souměrnost krystalu.

Anomálie na obzoru
K překvapení všech se ukázalo, že Danem Shechtmanem objevené materiály, které byly nazvány kvazikrystaly, nejen existují, ale že jich existuje mnoho typů a lze je nalézt v mnoha slitinách, a to jak binárních, jako jsou namátkou Mn–Si, Al–Mg, ­Cd–Yb nebo Cr–Ni, tak ternárních, například ­Al–Co–Ni, Al–Mn–Pd nebo Pd–U–Si. Některé kvazikrystaly jsou metastabilní, ale jiné jsou za určitých podmínek termodynamicky stabilní a lze z nich vypěstovat i několik centimetrů velké, perfektně vyvinuté krystaly.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 4/2012.

autor: Lukáš Palatinus
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.