8.října - Pardubice - 116.Velká pardubická České pojišťovny 2006
Velká pardubická, to je pojem. Tak i naše příprava byla mnohem náročnější, zásoby propagačních materiálů mnohem větší a počet nás, kteří jsme jeli na akci, také rekordní. Náš odhad počtu návštěvníků byl kolem 25 tisíc. Míjely nás desítky slavných i známých lidí, desetibojaře Romana Šebrleho jsme pozvali na návštěvu k nám do stanu i do vysílání. Je to velice milý a skromný člověk. Svěřil se, že koním ani dostihům nerozumí, že ho lákala jen vlastní společensko - sportovní akce. Bylo to moc pěkné. Snad jenom to, kdybychom nemuseli být na místě v sedm hodin ráno a nemuseli při zařizování naší účasti jednat s některými úředníky, kteří ze záležitosti dělají trochu vědu. Podrobnosti o akci:
Původní pozvánka: Na samém počátku byly parforsní hony, které se v 19. století staly velkou módní zálibou šlechty. Skupinky jezdců v barevných kabátcích, na koních se smečkou psů, pronásledovaly zvěř a překonávaly přitom různé přírodní překážky. Z Anglie se tato zábava brzy rozšířila i do Čech. První hon uspořádal na svém chlumeckém panství v roce 1836 hrabě Oktavián Kinský. V roce 1841 byly parforsní hony z iniciativy knížete Františka Lichtenštejna, velitele 9. husarského pluku, přeneseny do Pardubic. Tady také dosáhly největšího rozmachu. Nejen proto, že tu vznikla parforsní společnost, ale i kvůli charakteru krajiny, která se podobala velkému anglickému parku. Z historie: Již v prvních desetiletích 19. století začaly být v Anglii součástí parforsních honů překážkové dostihy. Nabývaly velké popularity a rychle se rozšiřovaly. V roce 1836 se pak běžel první ročník Velké národní steeplechase. Velká liverpoolská, jak se také dostih nazývá, inspirovala české milovníky rychlých koní k vybudování závodní dráhy v Pardubicích. Stalo se tak roku 1856. A protože pořadatelé chtěli postavit jiný druh překážek, než jaké byly běžné v ostatních evropských zemích, vznikla ojedinělá a mimořádně náročná překážková dostihová dráha. Velká steeplechase se však zrodila až o osmnáct let později. S jejím vznikem jsou spojena jména hraběte Maxe Ugarta, prince Emila Fürstenberga a Oktaviána Kinského. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o osm tisíc zlatých. Startovalo v ní 14 koní a jezdců. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Phantome s anglickým žokejem Sayersem. Průběh dostihu i výsledek vzbudily mimořádný ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká běžela každý rok. Výjimkou byla pouze válečná léta, politické události v roce 1968 a v letech 1876 a 1908 zmařilo konání dostihu počasí.
Jediným koněm , který ve Velké pardubické České pojišťovny zvítězil čtyřikrát, je fenomenální ryzák Železník. Jako první proběhl cílem v letech 1987, 1988, 1989 a 1991, vždy v sedle s žokejem Josefem Váňou. Celkem na startu Velké stál sedmkrát. Byl také prvním koněm, který potřeboval k překonání 6900 metrů dlouhé trati méně než deset minut. V roce 1987 zvítězil v čase 9:56,13.
Nejúspěšnějším jezdcem ve Velké je zatím jediný její pětinásobný vítěz Josef Váňa. Čtyřikrát zvítězil s již zmiňovaným Železníkem, po páté v roce 1997 v sedle hnědáka Vronského.
Jedinou ženou , která zvítězila ve Velké pardubické, byla Lata Brandisová. Úspěchu dosáhla v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou Normou.
Anglický jezdec Williamson , který ve Velké pardubické zvítězil v letech 1890 a 1893, je jediným, jehož jméno najdete rovněž na listině vítězů Velké národní steeplechase v Liverpoolu.
Rekord tratě překonala v roce 2004 Registana časem 9:15 minut. Registana obhájila vítězství a je osmdesátým sedmým vítězem Velké pardubické České pojišťovny a její jezdec Peter Gehm sedmdesátým sedmým a navíc prvním, který zvítězil čtyřikrát za sebou.














