Bitvy20. května  2015  

Itálie na prahu války: Od neutrality k zákopům a kavernám

Italská historická pohlednice z roku 1916 "Boj za Tyroly - nový den" - Foto:  autor neznámý,  zdroj: soukromá sbírka Wolfganga Saubera

Italská historická pohlednice z roku 1916 "Boj za Tyroly - nový den"Foto:  autor neznámý, zdroj: soukromá sbírka Wolfganga Saubera

Italské království, které se dotvořilo teprve na počátku sedmdesátých let 19. století, nebylo přirozeným spojencem Rakouska-Uherska. Přesto s ním a Německem poměrně záhy po svém sjednocení navázalo blízké vztahy a dokonce vstoupilo do spojeneckého svazku známého jako Trojspolek. Itálie se tehdy cítila dotčená zejména francouzským postupem v severní Africe a protifrancouzský osten byl přitažlivý i pro Němce. Na začátku nového století se ale Řím stal spojencem značně nespolehlivým. V započaté první světové válce nejprve vyhlásil neutralitu, aby se o pár měsíců později postavil proti svým bývalým spojencům. Jak k tomu došlo a proč ten obrat o sto osmdesát stupňů?

Satirický obrázek na téma evropská rovnováha v roce 1914 - Foto:  autor neznámý, public domain, Wikimedia Commons

Satirický obrázek na téma evropská rovnováha v roce 1914Foto:  autor neznámý, public domain, Wikimedia Commons

Pochybný spojenec 

Trojspolek se rozložil vlastně už před první světovou válkou. Rakousko-Uhersko tehdy sice s Itálií například začalo spolupracovat v péči o nově vzniklou Albánii, ale záhy mezi nimi došlo ke sporům i o tuto chudou zemičku. Soupeření se týkalo obchodu, kulturních styků i politiky, přičemž Rakousko-Uhersko podporovalo nového vládce Albánie, původem německého šlechtice knížete z Weidu, a Itálie zase odbojného Essada pašu Toptaniho. Ačkoli vztahy Berlína a Vídně také měly svá chladnější období, o jejich spojenectví před válkou nebylo pochyb. Itálie se ale kvůli zájmům na Balkáně i vzhledem k historickému nepřátelství s Rakušany ze spolku rychle vytrácela. Náčelník rakouského generálního štábu Conrad von Hötzendorf k italské spolehlivosti poznamenal, že směrem k spojeneckým závazkům Říma existuje jediná jistota: že Itálie své závazky nesplní. 

Italští vojáci na bicyklech - Foto:  autor neznámý, public domain,  zdroj: naskenováno uživatelem Albertomos

Italští vojáci na bicyklechFoto:  autor neznámý, public domain, zdroj: naskenováno uživatelem Albertomos

Neutralita a skryté velmocenské touhy 

Jelikož bylo Rakousko i Německé císařství s Italským postojem obeznámeno, nepovažovali ani za nutné dávat Římu najevo své plány vzhledem k válce. A tak se Italové o ultimátu Srbsku dozvěděli ve stejné chvíli, kdy je četli v Bělehradě. Itálie pak 2. srpna 1914 vyhlásila neutralitu a začala se poohlížet po někom, kdo by její balkánské územní požadavky, dříve slibované Rakušany, mohl realizovat spíše. Nutno říci, že italské pomýšlení na Tyrolsko s Innsbruckem, Istrii, Tridentsko, většinu Dalmácie, kontrolu Albánie, některé řecké ostrovy a dokonce část Malé Asie bylo poněkud přes míru. Dosavadní spojenec Rakousko-Uhersko tyto kompenzace Itálii nyní udělit odmítalo, a tak se Řím obrátil na někoho jiného. 

Londýnské slibování 

Italové věděli, že budou dohodovým mocnostem žádanými spojenci, ale nějakou dobu ještě byli ochotni jednat i s emisary z tábora dosud nezrušeného Trojspolku. Když však Britové, Francouzi a Rusové přihodili i příslib bohaté půjčky, bylo rozhodnuto. Italští diplomaté se se svými dohodovými protějšky sešli v Londýně v dubnu roku 1915. Nutno říci, že nálady italského obyvatelstva byly již dlouhou dobu nakloněné proti Rakousku i Německu a vzhledem k tomu, že v tajné dohodě bylo tehdy Itálii slíbeno vše, o co žádala, byla nová fronta na světě. 

Do boje! 

Jednotka italských alpinistů, 1. světová válka - Foto: Zdroj: Bibliothèque nationale de France, Agence Rol. Agence photographique, public domain

Jednotka italských alpinistů, 1. světová válkaFoto: Zdroj: Bibliothèque nationale de France, Agence Rol. Agence photographique, public domain

Řím nejprve 3. května 1915 vypověděl trojspolkovou smlouvu. A jelikož se při podpisu londýnské dohody Italové zavázali vstoupit do války do měsíce, dne 23. května 1915 vyhlásil italský ministerský předseda Antonio Salandra válku Rakousko-Uhersku. Druhý bývalý spojenec – Německo – obdrželo vyhlášení války až o více jak rok později, konkrétně 28. srpna 1916. „Zrada, jakou historie nezná, byla spáchána italským královstvím na obou spojencích!“, napsal tehdy rakouský císař František Josef I. v oficiální reakci na vyhlášení války. 

Na světě je nová fronta 

Italové doufali v uskutečnění svého snu o ovládnutí obou břehů Jaderského moře. Do útoku jejich vojáci vyrazili již koncem května, ale ačkoli je nečekal početný nepřítel, v okolí řeky Soči nijak nepostoupili. Na mapě Evropy se v průběhu roku ustálila nová fronta polykající následující tři roky statisíce mrtvých, z nichž mnozí budou mimochodem pocházet i z území Čech a Moravy. Splnění ambic mladé jihoevropské velmoci však zůstávalo v nedohlednu… 

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

  • 2. července  2017       rubrika: Bitvy

    Bitva u Zborova – bratrovražedný boj na ruské frontě

    Vypadalo to na běžnou bitvu první světové války. „Těžké granáty dopadají kolem, ale pro nás neexistují,“ zapsal si jeden z poručíků. Předpokládalo se hladké vítězství rakousko-uherských a německých vojsk. Nevycvičenou...

     
  • 22. června  2015     Fotogalerie  rubrika: Bitvy

    Bitva na Soče: Krvavá řeka poprvé

    Série mohutných bitev na řece Soče (Isonzo) mezi rakouskými a italskými vojsky v letech 1915 až 1917 si svým rozsahem nijak nezadala s mnohem známějšími střetnutími u Verdunu nebo na Sommě. Vysokohorské prostředí činilo...

     
  • 27. srpna  2016       rubrika: Bitvy

    Rumunsko jde do války aneb Velký risk, který vyšel

    Úspěch Brusilovovy ofenzivy na východní frontě v létě roku 1916 přiměl k vstupu do války balkánský stát, který stál dosud poněkud překvapivě stranou Velké války. Za poněkud unáhlené rozhodnutí zaplatilo Rumunsko více...

     

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas