Bitvy8. května  2015  

Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar

Město Arras zničené v 1. světové válce, historická pohlednice - Foto:  zdroj: soukromá sbírka, naskenováno od Claude Shoshany

Město Arras zničené v 1. světové válce, historická pohledniceFoto:  zdroj: soukromá sbírka, naskenováno od Claude Shoshany

„Nejde nám o pouhý výpad, nýbrž o porážku německých vojsk … Kupředu chrabří vojáci! Čeká vás vítězství!“ Těmito slovy burcoval v předvečer bitvy, která později vejde v širší povědomí jako bitva u Arrasu, kapitán Pierre Sallé „svou“ rotu Nazdar. Z 250 českých a slovenských dobrovolníků, kteří před více než půl rokem odpřísáhli věrnost Francii, se ze slibovaného vítězství nakonec měla těšit jen hrstka. Na mnohé místo něj čekala smrt.

Z počátku jara 1915 rozhoduje proslulý generál Foch zahájit na severu Francie, v oblasti nazývané Artois, mohutnou ofenzivu. Má se jí ujmout 33. armádní sbor, jehož součástí je i tzv. Marocká divize. A v jejích řadách rota Nazdar. Ta do konce dubna působila v relativně klidné oblasti Champagne. Příkaz jménem Focha vydává později neméně proslulý Phillipe Pétaine. A z jeho slov je zřejmé, že půjde opravdu do tuhého. Bojovat bude třeba: „Bez rozpaků a zaváhání. Protože kdo zabije první, sám nebude zabit“. Pětině z roty Nazdar se to nepovede. 

Válečná fronta v okolí města Arras v květnu 1915 - Foto: Wikimedia Commons, public domain

Válečná fronta v okolí města Arras v květnu 1915Foto: Wikimedia Commons, public domain

Internacionální steč 

Den D připadne na 9. května. Útoku předchází dělostřelecká příprava, která trvá už od časného rána. V deset hodin hřmění z rázu ustane. Rota Nazdar vyráží do útoku na pravém křídle svého praporu – v jeho středu postupují Poláci, nalevo rota Švýcarů a Lucemburčanů. Za nimi Řekové. O kus dál běží Senegalci

Prvního ze sítě německých zákopů přezdívaných „ouvrages blancs“ ještě dosahují relativně snadno. Při dalším postupu se ale dostávají do těžké kulometné palby. Padá velitel praporu C Noiret i jeho pobočník Rousseau. Stejně tak velitel české čety Andreani i její praporečník Karel Bezdíček. Poté, co za cenu velkých ztrát dobývají další pozici, čeká je postup k dvěma vesnicím Neuville-Saint–Vaast a La Targette. Další salva posílá část roty k zemi a to i přesto, že jejich postup kryjí dvě podpůrné kulometné čety. V jejích řadách je i poručík Dostál, jeden ze dvou prvních českých důstojníků cizinecké legie. I pro něj je bitva u Arrasu tou poslední. 

Kolem půl dvanácté je kóta 140 dobyta. To ale ještě neznamená konec. Marocká divize ji musí hájit až do půlnoci, kdy je konečně vystřídána. V rotě Nazdar padlo 42 mužů, včetně všech důstojníků. Dalších 150 těžké zranění vyřadilo z dalších bojů. Rota Nazdar přestává existovat, přeživší se rozřadí do dalších útvarů cizinecké legie. 

legionář Otto Gutfreund - Foto: Public domain, Wikimedia Commons,  Radio Praha

legionář Otto GutfreundFoto: Public domain, Wikimedia Commons, Radio Praha

Za odměnu vězení 

Celá věc ale bude mít ještě hořkou dohru. Ani ne měsíc po krvavé bitvě ministr války Millerand vydává tzv. Bérangerův zákon, který zakazuje přijímat do cizinecké legie příslušníky států, kteří jsou s Francií ve válečném stavu. Vztahuje se tedy i na Čechy. Ti sice spolu s Poláky nacházejí obránce v poslanci Louisi Martinovi, který pro ně právě vzhledem k obětavému boji u Arrasu, žádá výjimku, nicméně zákon je i přesto přijat. Protestují samozřejmě i sami čeští vojáci. Mezi ty nejurputnější patří i sochař Otto Gutfreund. Je internován v zajateckém táboře. Přesto, že se ve věci jeho propuštění silně angažoval i Rastislav Štefánik nebo František Kupka (jeho souputník z roty Nazdar, který byl ale pro špatný zdravotní stav stažen z fronty ještě před bitvou u Arrasu), ve vězení zůstává de facto až do konce války. 

Autor:  Iva-Hedvika Zýková

Nové články v rubrice

  • 2. července  2017       rubrika: Bitvy

    Bitva u Zborova – bratrovražedný boj na ruské frontě

    Vypadalo to na běžnou bitvu první světové války. „Těžké granáty dopadají kolem, ale pro nás neexistují,“ zapsal si jeden z poručíků. Předpokládalo se hladké vítězství rakousko-uherských a německých vojsk. Nevycvičenou...

     
  • 22. června  2015     Fotogalerie  rubrika: Bitvy

    Bitva na Soče: Krvavá řeka poprvé

    Série mohutných bitev na řece Soče (Isonzo) mezi rakouskými a italskými vojsky v letech 1915 až 1917 si svým rozsahem nijak nezadala s mnohem známějšími střetnutími u Verdunu nebo na Sommě. Vysokohorské prostředí činilo...

     
  • 27. srpna  2016       rubrika: Bitvy

    Rumunsko jde do války aneb Velký risk, který vyšel

    Úspěch Brusilovovy ofenzivy na východní frontě v létě roku 1916 přiměl k vstupu do války balkánský stát, který stál dosud poněkud překvapivě stranou Velké války. Za poněkud unáhlené rozhodnutí zaplatilo Rumunsko více...

     

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas