Bitvy4. září  2014  

První bitva na Marně

Bitva na Marně, polní telefon - Foto:  autor neznámý, Deutsches Bundesarchiv

Bitva na Marně, polní telefonFoto:  autor neznámý, Deutsches Bundesarchiv

Bitva na Marně, která trvala od 6. do 12. září 1914, byla vůbec jednou z nejdůležitějších bitev 1. světové války. Kousek od Paříže se v ní střetla německá armáda s vojsky francouzskými, posílenými britským expedičním sborem. Výsledek lakonicky oglosoval francouzský generál Joffry: "Nevím, kdo bitvu na Marně vyhrál, ale vím, kdo ji prohrál".

6. září 1914 zahájila německá armáda tažení proti Francii. Původně postupovala podle plánu pro válku na dvou frontách, který vypracoval už v 90. letech 19. století náčelník německého generálního štábu Alfred hrabě von Schlieffen. Jeho cílem bylo překvapivým útokem přes neutrální Belgii zasadit silný úder do boku a týlu francouzských armád rozvinutých v Alsasku a Lotrinsku, západně od Paříže překročit Seinu a obsadit Paříž. Během šesti týdnů pak obklíčit francouzské armády, ještě než se ty ruské na východě stačí rozvinout. 

Francouzští vojáci (1914) - Foto: Zdroj Bibliothèque nationale de France

Francouzští vojáci (1914)Foto: Zdroj Bibliothèque nationale de France

Důležitou roli v plánu hrála 1. německá armáda pod velením Alexandera von Klucka, která měla provést obchvat Paříže západním směrem. Společně s druhou německou armádou generála Karla von Bülowa se ale od plánu odchýlila a překročila řeku Marnu východně od Paříže. Chtěli ustupující Francouze oddělit od Britů a tím je téměř zničit. Pařížskou posádku von Kluck nepovažoval za vážnou hrozbu. 

Infografika bitva na Marně - Foto: Vladimír Staněk

Do bitvy zasáhl zajímavým a poměrně podstatným způsobem Alfred Dreyfus, hlavní aktér tzv. Dreyfusovy aféry, která v 90. letech 19. století hluboce rozdělila a destabilizovala tehdejší Francii. Dreyfus byl křivě obviněn ze špionáže pro Německo a jeho případ vyvolal vlnu antisemitismu a protižidovské hysterie, proti níž se postavila řada známých francouzských osobností. V bitvě na Marně to byl právě on, kdo od dvou francouzských pilotů přijal informaci, že 1. německá armáda mění směr a nařídil ji neprodleně předat na nejvyšší místa.

Taxi v plné polní 

Taxi z bitvy na Marně vystavené v pařížské Invalidovně. - Foto: Public domain

Taxi z bitvy na Marně vystavené v pařížské Invalidovně.Foto: Public domain

Pařížské posádce ale velel energický generál Joseph Galliéni, který se rozhodl pro protiútok směrem od Paříže do boku von Kluckovým vojákům. Vojáci byli na bojiště zčásti dopraveni zrekvírovanými pařížskými taxíky a autobusy. Jeden z taxíků je dodnes vystavován v pařížské Invalidovně. Bylo to spontánně a samozřejmě přijaté rozhodnutí Gallieniho. Němci se museli stáhnout, dokonce ještě přinutili útočící Francouze k ústupu, otočením jejich 1. armády ale vznikla mezera. 

Začátek zákopové války 

Právě do ní zaútočili britské expediční síly. Gallieni, navíc přesvědčil vrchního velitele francouzské armády generála Josepha Joffra, aby zastavil ústup a přešel na Marně do útoku. Jiný francouzský generál Ferdinand Foch tehdy od močálů kolem Saint-Gond odeslal slavný telegram: „Mé levé křídlo se potápí, pravé slábne; situace je skvělá: útočím.“ Němci museli ustoupit a vytvořili zákopy u řeky Aisny. 

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

  • 2. července  2017       rubrika: Bitvy

    Bitva u Zborova – bratrovražedný boj na ruské frontě

    Vypadalo to na běžnou bitvu první světové války. „Těžké granáty dopadají kolem, ale pro nás neexistují,“ zapsal si jeden z poručíků. Předpokládalo se hladké vítězství rakousko-uherských a německých vojsk. Nevycvičenou...

     
  • 22. června  2015     Fotogalerie  rubrika: Bitvy

    Bitva na Soče: Krvavá řeka poprvé

    Série mohutných bitev na řece Soče (Isonzo) mezi rakouskými a italskými vojsky v letech 1915 až 1917 si svým rozsahem nijak nezadala s mnohem známějšími střetnutími u Verdunu nebo na Sommě. Vysokohorské prostředí činilo...

     
  • 27. srpna  2016       rubrika: Bitvy

    Rumunsko jde do války aneb Velký risk, který vyšel

    Úspěch Brusilovovy ofenzivy na východní frontě v létě roku 1916 přiměl k vstupu do války balkánský stát, který stál dosud poněkud překvapivě stranou Velké války. Za poněkud unáhlené rozhodnutí zaplatilo Rumunsko více...

     

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas