Bitvy21. února  2016 v 12:25  

Verdun: Krvavé šílenství poziční války

Bitva u Verdunu byla jedna z největších bitev první světové války na její západní frontě - Foto: Wikimedia Commons

Bitva u Verdunu byla jedna z největších bitev první světové války na její západní frontěFoto: Wikimedia Commons

21. února 1916 se v prostoru kolem starobylého města Verdunu začala odehrávat jedna z nejstrašnějších bitev první světové války. Šílená jatka, jaká v dosavadní historii neměla obdoby, si nakonec vyžádala bez mála milion mrtvých, které ještě doplnily statisíce těžce raněných a natrvalo zmrzačených. Vesnice kolem Verdunu přestaly existovat a louky a lesy se proměnily v mrtvou krajinu. Němcům se však záměr nezdařil.

Ústřední mocnosti i Dohoda vedly na začátku roku 1916 již rok a půl válku a nyní shodně připravovaly něco, co by jim pomohlo její dosavadní nerozhodný výsledek zvrátit. Zatímco Dohoda uvažovala o prolomení fronty v blízkosti řeky Sommy, Němci chtěli prorazit v okolí verdunského pevnostního systému, o němž měli zprávy, že ho Francouzi postupně odzbrojují a považují jej za zastaralý a v moderní válce nepotřebný. Ukázaly to neblahé zkušenosti z dosavadního průběhu bojů, kdy se velké pevnosti jako Lutych či Namur neosvědčily. Náčelník francouzského generálního štábu Joseph Joffre už v srpnu 1915 degradoval celou „opevněnou oblast verdunskou“ na druhořadé kryty a její vybavení včetně personálu bylo postupně odváženo. 

Předpoklady kontra skutečnost 

Náčelník německého štábu generál Erich von Falkenhayn doufal, že se mu v prostoru verdunského pevnostního systému podaří vytrvalými útoky zcela vyčerpat francouzskou armádu. S udivující lhostejností k lidskému životu, jakou ostatně během války ukazovali všichni generálové, si propočítal, že německé ztráty by mohly být dvaapůlkrát nižší než francouzské. Předpoklady mu ale nevyšly. 

Pohled na bitevní pole z ptačí prespektivy - Foto: Wikimedia Commons

Pohled na bitevní pole z ptačí prespektivyFoto: Wikimedia Commons

Mráz přináší kanonádu 

Únor roku 1916 byl tehdy převážně deštivý. Provazce vody proměnily v hory bláta a kaluží i prostor kolem Verdunu. V neděli 20. února ale uhodil mráz, který nevěstil nic dobrého. Druhý den přesně v 7 hodin a 14 minut začala německá děla naráz chrlit tuny železa a náloží. Dělostřelecké přípravy se zúčastnilo všech 1500 německých děl vesměs nejtěžších kalibrů. Kanonáda, která později dokonce pronikla i do lidových rčení, trvala celých devět hodin a Němci se po jejím skončení domnívali, že něco takového nemohl ve francouzských zákopech nikdo přežít. Útok německé pěchoty však přivítal rachot francouzských kulometů a v okolí pevnosti se rozpoutalo peklo. 

Nový velitel 

V bitvě proti sobě stála Francie proti Německému císařství - Foto: Wikimedia Commons

V bitvě proti sobě stála Francie proti Německému císařstvíFoto: Wikimedia Commons

Němci měli v prvních fázích bitvy převahu. Druhý den, tedy 22. února, navíc nasadili hroznou zbraň, která byla zdokonalena teprve před několika měsíci – plamenomet. I díky němu se Němcům v následujících dnech přece jen dařilo postupovat a 25. února dobyli pevnost Douaumont. Francouzi se ale zuřivě bránili. Zejména po příchodu nového velitele opevněné oblasti Henriho Phillippa Pétaina, který vystřídal zhrouceného dosavadního velícího generála Herra. 

Pomoc od spojenců 

V následujících týdnech a měsících dosáhli Němci ještě několika menších úspěchů, například dobytí pevnosti Vaux 7. června. O mnoho více ale nedokázali, navíc Francouzům se mělo odlehčit se začátkem další obrovské bitvy na řece Sommě a také s Brusilovovou ofenzivou na východní frontě. Když 26. června začala v blízkosti řeky Sommy s veškerou intenzitou dělostřelecká příprava z britských a francouzských děl, generálu Pétainovi se u Verdunu ulevilo. Jeho jednotky se totiž nacházely po pádu další pevnosti Thiaumont na pokraji sil a ve velmi kritické situaci. 

Jeden z obrovských válečných hřbitovů v okolí Verdunu - Foto: Wikimedia Commons

Jeden z obrovských válečných hřbitovů v okolí VerdunuFoto: Wikimedia Commons

Krvavá přetahovaná a konec generála Falkenhayna 

Generálu Falkenhaynovi se jeho sen o prolomení francouzské fronty u Verdunu pomalu rozplýval. Po šesti dnech dohodové dělostřelecké přípravy musel k Sommě přesunout svůj 3. armádní sbor a brzo i část dělostřelectva. Francouzům se pak 30. června podařilo zpět dobýt Thiaumont. Oblast se v následujících týdnech stala dějištěm dalších zuřivých jatek, během nichž změnila zmíněná pevnost majitele hned 34krát. Falkenhayn už tušil, že prohrál. Na konci srpna byl císařským rozkazem odvolán a jeho místo zaujal polní maršál Paul von Hindenburg. Začátkem září také Němci skončili své útoky. Iniciativy se ale nyní chopili Francouzi. 

Francouzi přebírají otěže 

Během října 1916 útočili na německé pozice zejména vojáci z francouzských kolonií pod velením generála Mangina. Po obrovském dělostřeleckém bombardování, jemuž napomohla i detonace v muničním skladu byla 24. října znovu dobyta pevnost Douaumont. Vaux byla Němci vyklizena bez boje na počátku listopadu. Francouzi ale pokračovali dál. Němci se však nemínili vzdát, a tak se tvrdě bojovalo až do konce prosince, kdy Francouzi dosáhli svého výchozího postavení z února 1914. 

Vraždění a opotřebování 

Historikové spočítali, že na frontu u Verdunu spadlo dohromady neuvěřitelných 1 350 000 tun oceli. V březnu a dubnu 1916 prý vyráběly francouzské muniční továrny 150 tisíc nábojů denně jen pro děla ráže 75 mm. „Opotřebovací“ boje, jak se jatkám u Verdunu říkalo, si vyžádaly asi 436 tisíc mrtvých Němců a 535 tisíc pobitých Francouzů. Výsledek byl zcela zanedbatelný a jediné, co vojákům zbývalo, byla naděje, že se alespoň trochu přiblížili ke konci války. Ten byl ale ještě v nedohlednu.  

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

  • 2. července  2017       rubrika: Bitvy

    Bitva u Zborova – bratrovražedný boj na ruské frontě

    Vypadalo to na běžnou bitvu první světové války. „Těžké granáty dopadají kolem, ale pro nás neexistují,“ zapsal si jeden z poručíků. Předpokládalo se hladké vítězství rakousko-uherských a německých vojsk. Nevycvičenou...

     
  • 22. června  2015     Fotogalerie  rubrika: Bitvy

    Bitva na Soče: Krvavá řeka poprvé

    Série mohutných bitev na řece Soče (Isonzo) mezi rakouskými a italskými vojsky v letech 1915 až 1917 si svým rozsahem nijak nezadala s mnohem známějšími střetnutími u Verdunu nebo na Sommě. Vysokohorské prostředí činilo...

     
  • 27. srpna  2016       rubrika: Bitvy

    Rumunsko jde do války aneb Velký risk, který vyšel

    Úspěch Brusilovovy ofenzivy na východní frontě v létě roku 1916 přiměl k vstupu do války balkánský stát, který stál dosud poněkud překvapivě stranou Velké války. Za poněkud unáhlené rozhodnutí zaplatilo Rumunsko více...

     

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas