Odboj14. října  2014  

Kudy kráčel Masaryk na podzim 1914?

Rotterdam v roce 1900 - Foto:  autor neznámý, Public domain, Wikimedia Commons

Rotterdam v roce 1900Foto:  autor neznámý, Public domain, Wikimedia Commons

Skutečnost, že Masaryk podnikl během první světové války několikaletou spanilou jízdu Evropou, je když ne notoricky, tak alespoň vágně známá. Stejně jako to, že misi zakončil v Americe setkáním s prezidentem Wilsonem. Washingtonská deklarace byla triumfálním stvrzením úspěchu práce nejen budoucího československého prezidenta, ale vůbec celého odboje. Možná ale méně známé je, kam a proč vedly Masarykovy kroky relativně záhy po vypuknutí války, na podzim 1914.

Cesta první: Rotterdamská otočka 

Poprvé od rozhoření konfliktu překračuje Masaryk hranice monarchie 12. září 1914. Míří do Rotterdamu. Motivací k cestě je nejen snaha osondovat situaci venku, navázat důležité kontakty a získat informace doma těžko dostupné, ale i touha předat dál přísně tajné vládní dokumenty, které mu poštou přihrál neznámý sympatizant. Z Holandska tedy odesílá materiály redaktorovi The Times Henrymu W. Steedovi, dále britskému publicistovi, historikovi a slavistovi Robertu W. Seten-Watsonovi a jeho francouzskému kolegovi Ernestu Denisovi. Za pouhé čtyři dny už je zpátky v Čechách. 

Přestože Masaryk dlouhou dobu viděl řešení české otázky v reformě monarchie a ne vzniku samostatného státu, válka a změny okolností doma i v zahraničí jeho názor obrátily. Po návratu z Rotterdamu se setkává s českými politiky a konzultuje s nimi podobu samostatného státu. 

Cesta druhá: Koridor na jih 

hranice Rakouska-Uherska a jeho národnostní složení, rok 1914 - Foto:  autor neznámý, Public domain

hranice Rakouska-Uherska a jeho národnostní složení, rok 1914Foto:  autor neznámý, Public domain

Ještě „za tepla“ pak s výsledkem 14. října podruhé vyráží do Nizozemí, tentokrát čistě za Seton-Watsonem. Předkládá mu plán na vytvoření nezávislého československého království s dánským, belgickým, anglickým, případně srbským princem na trůně a velmi zajímavě ustanovenými hranicemi – chudší by zamýšlený stát byl o území obou Lužic, polského Těšínska a pruského Slezska. Naopak počítalo se v něm se Slovenskem (jak už to ostatně nějakou dobu prosazoval Kramář) a hlavně s vytvořením koridoru spojujícího jižní Slovensko se severní „Jugoslávií“. Jeho šířka by byla necelých 40 km, délka 175 km a zabíral by území čtyř uherských žup. Oporou pro jeho vznik bylo tvrzení, že by napravil rozdělení Čechoslováků a Jihoslovanů, ke kterému došlo vpádem Maďarů do Uher v 9. století. 

Cesta třetí: Z měsíce roky 

Na další cestě nabírá Masaryk jiný kurs – 17. prosince vyráží na jih, do Itálie. Setkává se jak se zástupci jihoslovanské emigrace, tak srbského a ruského velvyslanectví. Je ale pozorně sledován baronem Macchiem, rakouským vyslancem v Itálii. Ten o Masarykových strategických setkáních bleskově informuje Vídeň. I její reakce je střelhbitá: hlava odboje má být zatčena, jakmile překročí hranice. Masaryk je naštěstí varován včas. Místo zpátky do Prahy zamíří do Ženevy za Lvem Sychravou. Je více než zřejmé, že plánovaný měsíc venku se trochu protáhne.  

Autor:  Iva-Hedvika Zýková

Nové články v rubrice

  • 4. března  2016 v 07:00       rubrika: Odboj

    Odboj sílí: Vznik Národní rady československé

    Originální koncepce vzniku nového českého státu, který by existoval společně se slovenskými částmi Uher, se s probíhající válkou začínala prosazovat stále silněji. Úsilí Tomáše Garrigua Masaryka a několika jeho spolupracovníků...

     
  • 28. prosince  2015 v 18:01       rubrika: Odboj

    Sokol proti monarchii: Tělocvičná jednota a její starosta v odboji

    Tělovýchovná jednota Sokol byla nejmasovější českou organizací už dlouho před první světovou válkou. Důrazem na češství, svou orientací na jižní Slovany a Rusko a blízkými styky s Francií či krajany v Americe byli sokolové...

     
  • 23. listopadu  2015       rubrika: Odboj

    Emil Filla: Karikaturami i špionáží proti nepříteli

    Malíř, sochař, grafik, teoretik umění. Ale i umělecká a morální autorita. Emil Filla totiž nikdy nežil mimo společenské dění uzavřen někde v ateliéru. Blízké styky měl s Georgesem Braquem, Pablem Picassem, S. K. Neumannem,...

     

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace