Odboj4. března  2016 v 07:00  

Odboj sílí: Vznik Národní rady československé

Originální koncepce vzniku nového českého státu, který by existoval společně se slovenskými částmi Uher, se s probíhající válkou začínala prosazovat stále silněji. Úsilí Tomáše Garrigua Masaryka a několika jeho spolupracovníků začínalo přinášet první menší úspěchy.

Od prvního veřejného vystoupení v Kostnici k pětistému výročí upálení Mistra Jana Husa, v němž Masaryk „vyhlásil válku Rakousku,“ uplynul opět nějaký čas. Po memorandech a prohlášeních došlo koncem roku 1915 už i k osobním setkáním představitelů odboje s vysokými politickými činiteli zemí Dohody a koncem zimy a na jaře 1916 vzniká konečně trvalý řídící orgán: Národní rada československá. 

Hlavní postava československého odboje proti Rakousku-Uhersku Tomáš Garrigue Masaryk získala ve druhé polovině roku 1915 k ruce důležité spolupracovníky. Už dříve podporoval Masaryka z Čech ještě nepříliš známý Edvard Beneš, který emigroval v září 1915. Nejdřív se objevil ve Švýcarsku, ale brzo je jeho hlavním stanem stala Paříž. Zde ho v prosinci kontaktoval diplomat, voják a astronom Milan Rastislav Štefánik, který byl díky svým zajímavým kontaktům schopen proniknout až do nejvyšších pater francouzské politiky. Štefánik se ihned rozhodně zapojil do akce a už 22. prosince si při osobním setkání stiskl ruku s francouzským premiérem Aristidem Briandem. 

Úspěchy i cenzura 

Milan Rastislav Štefánik - Foto:  autor neznámý, Public domain

Milan Rastislav ŠtefánikFoto:  autor neznámý, Public domain

Československý odboj byl tehdy teprve v počátcích a až právě nyní se jej dařilo usměrnit. Spory a konfrontace byly částečně zažehnány vznikem Českého komitétu v listopadu 1915 a také vydáním společného programového manifestu ve stejnou dobu. Pod text mělo přibýt co nejvíce podpisů, které by znamenaly souhlas s jeho obsahem. 

Nejdůležitějším sdělením memoranda byl požadavek na zřízení samostatného československého státu. Podpis nakonec připojil vedle Masaryka další čerstvý emigrant a dlouholetý politik staročeské a agrární strany Josef Dürich a jedenáct představitelů českých a slovenských krajanských spolků v USA, Británii, Francii a Rusku. Policejní orgány v Rakousku však šíření manifestu do Čech zabránily. Kvůli českým předplatitelům dokonce cenzurovaly vydání amsterodamského deníku Telegraf, který tehdy text přetiskl. 

Máme program! 

Francouzský premiér Aristide Briand - Foto: Library of Congress, Public domain

Francouzský premiér Aristide BriandFoto: Library of Congress, Public domain

Zahraniční odboj se sice stal trochu známějším, ale mezinárodně politicky to ještě slavné nebylo. Významnou pomocí bylo ale zmíněné zapojení Milana Rastislava Štefánika. Na svém setkání s francouzským premiérem totiž připravil i půdu pro Briandovo setkání s Masarykem. K němu došlo 3. února 1916 a nejvyšší francouzský představitel na něm obecně přislíbil pomáhat české samostatnosti. 

Koncem února se pak Český komitét přetvořil na Národní radu zemí českých (Conseil National de Pays Tchéques), která se v květnu přejmenovala na Československou národní radu. Předsedou nového orgánu byl zvolen T. G. Masaryk, místopředsedou Josef Dürich. Programem bylo pevnější sjednocení zahraničního odboje, vybudování vlastního vojska a přesvědčení dohodových mocností o nutnosti rozbít habsburskou monarchii, na jejímž místě by vzniklo samostatné Československo. 

Svítání na časy? 

Únor a jaro 1916 tak přinesly důležité posílení československé zahraniční akce. Odboj získal pevnější strukturu, nové důležité spolupracovníky, jako byl Milan Rastislav Štefánik, a brzo i silnější vojenské postavení. V Rusku byla každým dnem početnější Česká družina a ve Francii mohly další jednotky nyní i s francouzským požehnáním navázat na dřívější působení roty Nazdar. Odbojové předáky ale čekala i kvůli stále nerozhodné situaci na bojištích ještě dlouhá a těžká práce. 

Autor:  Václav Nájemník

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas