Smrtící obří doutníky nad městem světel

29. leden 2016

„Létající klobásy“ nebo „obří doutníky“, i tak se říkalo mohutným vzducholodím. Smrtící účinek bomb z německých zepelínů pocítilo mnoho významných měst států Dohody a v posledních lednových dnech roku 1916 je poznali i obyvatelé Paříže.

Jednou z věcí, která účastníky první světové války zaskočila, byla vyspělost techniky, jejíž rozvoj předběhl strategické uvažování velitelů. Důsledkem byly zdánlivě rozporné jevy. Na jedné straně dosud nevídaný počet obětí a na druhé skutečnost, že mnozí generálové ještě nedokázali potenciál zbraňových novinek náležitě využít. Vedle bojových plynů a tanků bylo zcela nové i využití vzducholodí jako bombardérů.

Mohutné vzdušné koráby ovšem generálové zejména v prvních letech války využívali dostatečně, a to na všech frontách. A dokonce i proti civilnímu obyvatelstvu v rámci prvních strategických bombardování.

Ve výrobě „létajících klobás“ či „obřích doutníků“, jak se mohutným strojům říkalo, nejvíce postoupili Němci. Smrtící účinek bomb z německých zepelínů pocítilo mnoho významných měst států Dohody a v posledních lednových dnech roku 1916 je poznali i obyvatelé Paříže. Měli už s bombardováním ze vzducholodí jednu zkušenost z minulého roku, ale tehdy si velký nálet nevyžádal žádné oběti na životech a 17 lidí vyvázlo „jen“ se zraněním. Paříž tehdy nebyla zatemněná, ale její protivzdušná obrana zafungovala na jedničku. Štěstí však metropoli nad Seinou nevydrželo ani rok…

Logo

Hrabě Zeppelin a ti druzí

Vzducholodě neboli řiditelné balóny spatřily světlo světa ve druhé polovině 19. století. S jejich konstrukcí je spojen zejména württemberský hrabě Ferdinand von Zeppelin. Poprvé se vznesl v koši balonu už v roce 1863 u americké řeky Potomac, kde působil jako pozorovatel u jednotek Unie během americké občanské války. Svůj první let však po sérii pokusů a spoustě námahy uskutečnil až v roce 1900 nad Bodamským jezerem. Vývoj vzduchoplavby šel tehdy překotně dopředu a vzdušné koráby nevyráběl pouze Zeppelin. I v samotném Německu měl zdatné konkurenty jako třeba bavorského konstruktéra Augusta von Parsevala nebo stavitele lodí Johanna Schütteho. Na své průkopnictví v oblasti vzduchoplavby ovšem navazovali i Francouzi a před první světovou válkou je ve výzbroji svých armád měly všechny hlavní bojující státy.

Ferdinand Graf Zeppelin u psacího stolu

Vzducholodě postrachem měst

Na začátku války však disponovalo největší flotilou vzducholodí Německo. Kromě oceňovaných pozorovatelských úkolů byly vzducholodě určeny i k jiným cílům, hlavně k bombardování. Prvním bombardovaným městem vzducholoděmi se stal již v srpnu 1914 belgický Lutych. Brzo jej následovaly Antverpy a Ostende, a také francouzská města Boulogne, Calais nebo Nancy. Se začátkem roku 1915 se cílem stala i Velká Británie a německé vzdušné koráby pustoší města při východním pobřeží severní Anglie. V únoru dal německý císař Vilém svolení i k bombardování Londýna, čemuž se dříve vyhýbal kvůli ohledům na anglickou královskou rodinu, s níž byl příbuzensky spjat. V březnu 1915 se pak uskutečnil i zmíněný první nálet zepelínů na Paříž, který ale francouzská metropole tolik nepocítila.

Obranou je oheň

To britská města Londýn, Ipswich, Dover nebo Ramsgate prožily v roce 1915 těžké chvilky. Situaci dohodové obrany dlouho komplikoval fakt, že neměly proti vzducholodím účinnou protizbraň. Letadla byla ještě velmi nedokonalá stejně jako jejich výzbroj. I když byla vzducholoď zasažena střelami z pušek či kulometu, vzniklé díry v plášti Němci mohli dobře zalepit. Vodík, jímž byly zepelíny plněné, je sice vysoce hořlavý, ale nevybuchuje, takže náboje na ně zatím neplatily. To se mělo změnit až v průběhu roku 1916, kdy začalo být používáno zápalné fosforové střelivo, které už přivodilo škody podstatně větší. V době náletu na Paříž v lednu 1916 se teprve zavádělo do výzbroje a mělo například podobu zvláštních a ještě nedokonalých raket. Jedna z útočících vzducholodí se jim tehdy vyhnula jen o vlásek.

Zepelíny sypou smrt

Dne 29. ledna 1916 se k Paříži vydaly dvě obrovité vzducholodě LZ 79 velitele Ericha Linnarze a LZ 77 Alfreda Horna. Měly za úkol provést nálet na město, který se nakonec stal velkým úspěchem německé armády, byť vykoupeným těžkými ztrátami. Vážným nepřítelem bylo tehdy i počasí, které přinutilo k návratu na základnu stroj LZ 77. Druhý zepelín ale v noci stanul nad nic netušícím městem a vykonal své zkázonosné dílo. Na francouzské hlavní město spadlo 2,5 tun bomb, které usmrtily 23 lidí a dalších 31 zranily. Druhý den pak obě vzducholodě ještě nálet zopakovaly. Při dramatickém návratu se navíc L 79 povedlo sestřelit jedno francouzské letadlo. Zepelín byl ale nakonec tak poškozen, že už znovu nevzlétl. LZ 77 byla piloty dohodových mocností zničena o necelý měsíc později.

Labutí píseň nebeských obrů

Zeppelin L127

Rok 1916 představoval pro vzducholodě vrchol jejich slávy. Díky lepšímu zbraňovému vybavení i častým nehodám však tento věhlas postupně dohasínal. Během války pocítila bombardování vzducholoděmi i města na východní frontě, jako třeba Minsk, a na Balkáně, kde byla bombardována Soluň nebo Bukurešť. Po válce ve třicátých letech pak zažijí nebývalý rozvoj vzducholodě dopravní, které budou překonávat v luxusních dálkových letech i oceány. Ale nebezpečný vodík, jímž budou konstrukce plněny, nakonec učiní přítrž i jim.

autor: Václav Nájemník
Spustit audio