Aféra plukovníka Redla

Plukovník Alfred Redl - Foto:  autor neznámý,  public domain

Plukovník Alfred RedlFoto:  autor neznámý, public domain

Výstřel, který padl nad ránem 25. května 1913 v pokoji vyhlášeného vídeňského hotelu Klomser, jakoby předznamenal ty, které se o rok později rozlehnou Sarajevem.

Alfred Viktor Redl pocházel z haličského Lvova, z početné rodiny a velmi skromných poměrů. Téměř jediné, co nadanému, ale chudému dítěti mohlo dát vyhlídku na kariéru, byla armáda. A tak Alfred ve svých 14 letech nastupuje do kadetky a pokračuje studiem na vídeňské vojenské akademii. Je nejenom velmi bystrý, ale také nesmírně ctižádostivý. Navíc má talent na jazyky – brilantně jich ovládá celkem šest.  

Z Vojenské vysoké školy vychází s císařským oceněním jako jeden z nejlepších absolventů. Jeho kroky pak vedou zpátky na Halič, kde působí postupně v různých vojenských útvarech. Díky znalosti cizích jazyků, výborným organizačním schopnostem a velmi iniciativnímu přístupu jeho kariéra stoupá a na přelomu století je jako špion vyslán do Ruska. Výsledky jeho práce jsou, jak jinak, výtečné. Redl postupuje na další kariérní stupínek. Stává se členem samostatného zpravodajského oddělení, které vyhodnocuje veškeré zahraniční informace. Trvá jen pár let, než se propracuje do čela úřadu. 

Špion křičí: „Chyťte špiona!" 

Hnán vidinou ještě lepších výsledků, nebojí se zavádět novátorské metody a využívat těch nejmodernějších kriminalistických postupů. Buduje hustou špionážní síť, jejímž epicentrem je politicky ostře sledovaný Balkán. Zároveň velmi efektivně rozkrývá vyzvědačský aparát protistrany. Alfred Redl se stává nepostradatelnou personou, jedním z hlavních pilířů rakousko-uherské armády. Nikdo z jeho okolí netuší, že tou dobou už několik let čile donáší Rusku. Proč? 

Car Mikuláš II. s veliteli armády. Rusům Redl předával cenné informace - Foto:  autor neznámý,  public domain

Údajně byl ke spolupráci přesvědčen vydíráním. Ruští špioni odhalili jeho homosexualitu a prostřednictvím kompromitujících fotografií ho přiměli ke spolupráci. Carskému Rusku Redl předával jména rakouských agentů, plány pevností, šifrovací systémy. Prozradil ale například i přípravu anexe Bosny a Hercegoviny, a tím v podstatě přihrál Srbsko do náruče Ruska. Za takto cenné informace dostával po celých osm let velkorysé honoráře. Tok informací jedním a peněz druhým směrem zarazila až náhoda. 

Mlčí jen mrtví 

V roce 1912 je Redl povýšen na plukovníka a přeložen do Prahy. O pár měsíců později se jeho vídeňskému nástupci dostávají do ruky zásilky s velkými finančními obnosy, adresované „poste restante“ neexistující osobě. Díky výši sumy zbystří pozornost nejvyšší kruhy a rozhodnou se nastražit na záhadného adresáta past. Jaké je jejich překvapení, když zjistí, že se do ní lapil jejich vyhlášený lovec špiónů a monarchii bezmezně oddaný Redl. Generální štáb briskně rozhoduje, že se tato informace nesmí dostat na veřejnost. Mlčí ale jen mrtví. 

Palác Batthyány-Strattmann (dříve hotel Klomser) ve Vídni - Foto: Erich Schmid,  CC BY-SA 3.0

Palác Batthyány-Strattmann (dříve hotel Klomser) ve VídniFoto: Erich Schmid, CC BY-SA 3.0

Pozdě v noci 24. května 1913 vstupují do Redlova pokoje v hotelu Klomser čtyři důstojníci, aby ho seznámili s dalším postupem. Nesou s sebou pistoli. Zanedlouho pokoj opouštějí. Pistole v něm zůstává.
O sebevraždě, která byla důsledkem těžké psychické deprese způsobené tlakem, jemuž musel plukovník Redl během výkonu služby čelit, píší všechny ranní noviny. Stejně jako
o plánovaném pohřbu s vojenskými poctami, který mu bude ve Vídni vypraven. O jeho zradě ani slovo. 

Sólo(kapr) pro zuřivého reportéra 

Zůstane to tak celé dlouhé dva dny, do momentu, kdy se šokující informace dostane
k „zuřivému“ pražskému reportérovi Egonu Ervínu Kishovi. Klíč k aféře mu dá jeho kamarád zámečník, kterého si ředitel rakouské tajné služby přizval na pomoc s odemčením Redlova honosného bytu v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně, aby mohl zničit kopie tajných vojenských materiálů, které v apartmánu, jak správně předpokládal, nalezl. 

Redlovou smrtí a vzniklou aférou nejenom že rakouská strana ztratila dosavadní zpravodajskou převahu, ale znamenala také zpřetrhání pečlivě vybudované sítě kontaktů na Balkáně a ve svém důsledku ovlivnila průběh arcivévodovy pozdější osudné návštěvy Sarajeva.

Případ plukovníka Redla se stal největší špionážní aférou Rakouska-Uherska, později inspiroval vznik divadelní hry i několika filmů. Přesto nebyl nikdy zcela objasněn. Řada skutečností, které příběh provázejí, mohou právem vzbuzovat pochybnosti – absence soudního řízení, rychlost, s jakou nejvyšší důstojníci nalezli řešení, pouhý dvanáctihodinový rozestup od odhalení zrady Redla po jeho sebevraždu i překvapivý fakt, že by si plukovník, při vší znalosti špionážních technik, nechal odměnu zasílat poštou. Ve hře je tedy také varianta, že se Redl stal pro někoho nepohodlným a byl prostě odstraněn. 

Autor:  Iva-Hedvika Zýková

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas