Masarykův posel pronikl i do příběhů o Indiana Jonesovi

Emanuel Voska v americké uniformě uprostřed, hned za V. Klofáčem - Foto:  autor neznámý, Public domain

Emanuel Voska v americké uniformě uprostřed, hned za V. KlofáčemFoto:  autor neznámý, Public domain

Emanuel Voska založil tajnou zpravodajskou organizaci v Americe i v Rusku. Jeho kurýři byli významnou spojkou mezi americkým kontinentem a Evropou. Užíval ale i nástrojů propagandy. A rád přeháněl. Aby získal pozornost médií, neváhal nechat zemřít Alici Masarykovou.

Rodák z Kutné Hory se už jako mladík začíná politicky angažovat. Na schůzi sociálně demokratické strany kritizuje nerovný přístup k ženám i špatné pracovní podmínky dělníků a okresního hejtmana rozčílí natolik, že je mu doporučena emigrace. Motivován nejen výhružnou „dobrou radou“, ale i vlastní ctižádostí, odjíždí v roce 1894 do Ameriky. Během pár let se z něj stává úspěšný podnikatel. Pokračuje i jeho politické angažmá. Pilně zakládá krajanské organizace a nadále působí v řadách sociální demokracie. 

Tajná zpráva v korzetu 

Už v roce 1902 se Voska seznamuje s T.G. Masarykem. O pár let později mu pomáhá pořádat v Americe přednáškové turné. V roce 1914 se Voska nakrátko vrací do Prahy, aby zajistil lepší komunikaci mezi českými krajanskými novinami v Americe a místními žurnalisty. Nenechá si ujít příležitost setkat se opět s budoucím prezidentem. Ten jej žádá, aby při zpáteční cestě předal v Londýně novináři Henry Steedovi tajný vzkaz. Voska se úkolu ujme s nadšením a v duchu těch nejlepších špionážních metod: část písemného vzkazu ukryje v podrážce svých bot, část v dceřině korzetu. 

Čeští legionáři na Sibiři - Foto: Archiv Arnošt Lukeš

Čeští legionáři na SibiřiFoto: Archiv Arnošt Lukeš

S písní jde všechno líp. I zakládání legií 

Obsahem tajemného vzkazu redaktorovi The Times je mj. žádost adresovaná ruským představitelům: ať jejich vojáci přestanou střílet ty české, nechají je vzdát se, a přejít na ruskou stranu. O svém záměru mají čeští vojáci dávat vědět zpěvem písně „Hej, Slované“. Steed kontaktuje Londýnské velvyslanectví, to následně Petrohrad a zanedlouho se čeští vojáci skutečně úspěšně prozpívávají nejprve do ruského zajetí a z něj pak k založení legií. 

Po návratu do Ameriky Voska vybudovává tajnou výzvědnou a kurýrní organizaci. Síť amerických Čechů – dobrovolníků nakonec čítá více než osmdesát osob. Na podzim 1914 se Voska seznamuje s Františkem Kopeckým, rakouským diplomatem českého původu, toho času působícím na konzulátu v New Yorku. Jeho prostřednictvím se Voska začne dostávat k obsahu tajných dokumentů a zpráv. 

Skandální odhalení 

Dalším úkolem Voskovy organizace je mapovat záškodnickou činnost Rakouska – Uherska a Německa v Americe. Získává dokumenty prokazující propojení důležitých amerických firem s válečnými zájmy Německa i materiály svědčící o uplácení politiků a novinářů. Nejcennějším úlovkem je ale dopis tehdejšího rakouského vyslance ve Spojených státech Konstantina Dumby vyzívající Rakušany a Němce žijící v USA k sabotážím v americkém průmyslu, přístavech a na amerických lodích. Informace takové závažnosti doputuje až na stůl prezidenta Wilsona a následně ji otiskuje newyorský deník. Americká společnost je v šoku. 

Činnost Voskovy agentury byla sice velmi efektivní, zároveň ale nákladná. Provoz financoval Voska až do poloviny roku 1916 z vlastní kapsy, a ta nebyla bezedná. Financí se začalo palčivě nedostávat. Naštěstí si dobře rozjetou organizaci vzala pod ochranná křídla British Navel Intelligence. Když pak vstoupily Spojené státy do války, byla založena zcela nová česká filiálka americké tajné zpravodajské služby. Voska stanul v jejím čele. 

Kachny a falza aneb účel světí prostředky 

Kromě nezpochybnitelných úspěchů si Voska na své konto připsal i pár přešlapů. Za ten největší je směle možné označit vypuštění „novinářské kachny“ v podobě informace o popravě Alice Masarykové. V zápalu pro věc si Voska s ověřováním dat hlavu příliš nelámal. A nejenom to. Aby dosáhl svého cíle, byl schopen vytvářet i falza. To udělal třeba v případě Františka Išky, vydavatele časopisu Vesmír: měl mu za zlé protimasarykovský postoj, a tak vyrobil dokument „dokazující“, že je Iška placen rakouskou stranou. 

Postava Emanuela Vosky se objevila i v příbězích o mladém Indiana Jonesovi. V 16. sérii Tales of Innocence (Příběhy nevinnosti) se kromě něj objevuje i slavný americký spisovatel Ernest Hemingway.

Ruská mise 

Americký prezident Woodrow Wilson - Foto: Fernando Amorsolo

Americký prezident Woodrow WilsonFoto: Fernando Amorsolo

V roce 1917 dostává nabídku vyrazit na zpravodajskou misi do Ruska. Cíle jsou následující: založit v Petrohradu pobočku Slovanské tiskové kanceláře, dále navázat kontakt s tamními krajany a s jejich pomocí přesvědčit Rusko, aby nevystupovalo z války a konečně propagovat samostatnost slovanských národů. S úkoly se Voska a jeho spolupracovníci vypořádají se ctí. Do Spojených států se navracejí jen pár dní před vypuknutím Říjnové revoluce. Následuje jmenování Vosky kapitánem výzvědné služby americké armády. V červnu 1918 pak pomáhá zprostředkovat schůzku prezidenta Wilsona s Masarykem. 

Válka i Spojené státy podruhé 

Po skončení války zůstává Voska ještě chvíli za oceánem. V nově vzniklé republice se usazuje v roce 1919. Téhož roku s Alicí Masarykovou spoluzakládá Československý červený kříž. V odboji se angažuje i za německé okupace. Je zatčen a po podmínečném propuštění odjíždí opět do Spojených států. 

Ruzyně, Valdice, Leopoldov… 

Do Československa se vrací v roce 1945. Už o 5 let později je ale zatčen a odsouzen za vojenskou zradu k deseti rokům vězení. Tou dobou mu je 75 let. Trest si odpyká bez pár týdnů celý. Krátce po propuštění umírá. 

Autor:  Iva-Hedvika Zýková

Nové články v rubrice

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas