Velezrádní Češi chtějí slavit jubileum Národního divadla

Národní divadlo kolem roku 1909 - Foto: Fotobanka Profimedia

Národní divadlo kolem roku 1909Foto: Fotobanka Profimedia

Vlastenci v čele s Karlem Kramářem sepsali 24. března 1918 v pražské Měšťanské besedě provolání „Lidu československému“. Z květnového výročí zlaté kapličky by rádi udělali „veliký svátek národní“. Text vyšel v nedělním vydání Národních listů až 31. března. Celý týden trvalo, než se podařilo zdolat cenzuru, tak ostražitou vůči notoricky podvratným Čechům a jejich počinům.

Provolání lidu československému k 50. výročí Národního divadla (24. března 1918) - Foto: Národní listy

Provolání lidu československému k 50. výročí Národního divadla (24. března 1918)Foto: Národní listy

Možná to byla právě Kramářova autorita, která napomohla vhodně aktualizovat 50. výročí položení základního kamene Národního divadla. Vztahuje se nejen na český, ale i na národ slovenský. Přesně v duchu už rok praktikované politiky, usilující o samostatný česko-slovenský stát. 

Zrádní Češi, věrní Slováci 

Rakouští Němci (ale i Maďaři) naproti tomu českou politiku stále výrazněji vykládali jako politiku velezrádnou a podvratnou. V bitvě u Bachmače byli v půli března Němci biti československými legionáři a rakouští Němci očekávali, že se Praha k události postaví odmítavě. Češi ale mlčeli jako zařezaní, pro Rakousko-Uhersko ztraceni už byli ztraceni. 

Se Slováky to tak zlé být nemuselo. To si myslel uherský předseda vlády, hrabě Tisza. Na jednání výboru uherského sněmu Slováky pochválil za jejich odvážné a věrné chování na východní frontě. „Tam, kde Slováci vešli ve styk se silně nakaženým českým vojskem, odmítli neústupně všeliké (jejich) vábení,“ komentoval Tisza korunní důkaz slovenské věrnosti monarchii. 

Účast na slavnostech položení základního kamene Národního divadla byla ze Slovenska vzdor hraběti Tiszovi přece přislíbena. Slováci se těšili, že se druhého dne účastní přátelského večera. Budou mít možnost porozprávět si s českými zástupci. Páteční večer 17. května měl být pojímán jako přístupný všem. 

Kramářovo české sebevědomí 

Provolání publikované v Národních listech bylo inspirováno řečí, kterou Karel Kramář pronesl v Měšťanské besedě na ustavující schůzi výboru pro jubileum. Laskavému čtenář nepochybně neunikne ono sebevědomí, čišící nejen z projevu samotného, ale i z přesvědčení, že Češi, aby dosáhli kýžené samostatnosti, nepotřebují víc než hledat sílu a odvahu postavit se na vlastní nohy především uvnitř sebe sama. Jaký pronikavý rozdíl proti rokům minulým, i proti prvním letům této války! 

Čtěte také: Vůdci odboje na svobodě! Rašína a Kramáře spasila císařská amnestie

Karel Kramář, předseda první československé vlády, kolem roku 1920 - Foto: Fotobanka Profimedia

Karel Kramář, předseda první československé vlády, kolem roku 1920Foto: Fotobanka Profimedia

Už v červenci 1915, při tiché (protože úřady zakázané) výroční vzpomínce na upálení Jana Husa, by Karel Kramář možná řekl, že „…netřeba hledati budoucnosti mimo nás, stačí doufati v sebe a sobě samým věřiti…“ Jenže v té době seděl ve vězení a hrozil mu trest smrti za velezradu vzdor, přestože byl poslancem Říšské rady a chránila ho imunita. Jen šťastná shoda okolností ho nakonec ušetřila neblahého osudu a dokonce dostala na svobodu. 

Prodaná zadarmo 

Na onen čtvrtek 16. května 1918 slavnostní výbor připravil bohatý program. 

Dopoledne v Národním divadle sehrají Smetanovu operu Prodaná nevěsta. Vrstvy nemajetné, pro které toto představení bylo určené, budou mít vstup zdarma. Souběžně v Pantheonu Národního muzea se uskuteční slavnostní shromáždění, na němž spisovatel Alois Jirásek pronese přednášku o kulturním významu Národního divadla. 

V odpoledních hodinách předvede soubor Národního divadla Vrchlického komedii Noc na Karlštejně. 

Budova Prozatímního divadla se k nynějšímu Národnímu divadlu tulí od strany Žofína. Se stavbou Prozatímního divadla započali počátkem roku 1862. První představení tu hráli už v listopadu téhož roku. Stavba Prozatímního divadla našim předkům trvala pouhých šest měsíců.

Večer se účastníci slavnosti budou moci těšit na další Smetanovu operu. Ne náhodou to bude Dalibor. Sehrán byl přesně před 50 lety právě u příležitosti pokládání základního kamene, v tehdejším Prozatímním divadle. 

Oslava výročí Národního divadla se nesoustřeďuje pouze na Prahu. Jde přece o celonárodní záležitost, v aktuálním pojetí dokonce o záležitost „československou“. 

Jednota „Máj“, jeden z členů Slavnostního výboru, osobně zastoupená sociálně demokratickým poslancem Tomáškem, se zavázala, že prostřednictvím členů, rozesetých po celé zemi, zorganizuje pro ten den ve všech městech a vesnicích bezplatná divadelní představení pro děti i dospělé. Představení doprovodí výkladem o významu divadla pro český národ. 

Tak šťastné pořízení. 

Kladení základního kamene Národního divadla 16. května 1868, vlevo řetězový most císaře Františka I. - Foto: Fotobanka Profimedia

Kladení základního kamene Národního divadla 16. května 1868, vlevo řetězový most císaře Františka I. 

Autor:  Ivan Štern

Nové články v rubrice

  • 26. května  2018       rubrika: Zázemí

    Policejní represe po oslavě Národního divadla Čechy nezastrašila

    Nadšení Čechů z toho, že mohli ve čtvrtek 16. května 1918 oslavit půlstoletí Národního divadla a trochu si spolu se slovanskými hosty z celého Rakouska protirakousky zařádit, skončilo politickou kocovinou. Následovala...

     
  • 29. dubna  2018       rubrika: Zázemí

    Poslední ukrajinský hetman Pavlo Skoropadskyj

    Těsně před koncem druhé světové války zemřel v německém Mettenu na následky poranění, jež utrpěl při leteckém náletu o měsíc dříve, starý muž. Byl jím Pavlo Skoropadskyj (1873–1945), potomek ukrajinského šlechtického...

     
  • 7. dubna  2018       rubrika: Zázemí

    Nás vynechte, jsme tu samí velezrádci

    Ráno 7. dubna 1918 se jako každou jinou předchozí neděli vypravili hladoví Vídeňané na Moravu, do Podivína. I za krutý peníz hodlali si zde nakoupit do zásoby potraviny a alespoň na chvíli tak utišit neodbytný hlad....

     

1. světová válka den po dni

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas