Přerovské městské hradby jsou jednou z nejhezčích ukázek pozdně středověké fortifikační architektury na střední Moravě, říká archeolog Zdeněk Schenk
Přerov je městem industriálním, při pohledu z dálky zaujmou hlavně jeho komíny. Je ale také městem starým a v jeho jádru se dochovala zákoutí, ze kterých dýchá historie. Za pozornost stojí středověké hradby.
Prohlédnout si můžeme u levého rohu Bečvy z ulice Spálenec velký kus odhaleného hradebního zdiva se stopami po středověkém lešení ve stěně pozdějšího domu. Rozmanitěji modelované hradby vidíme vlevo na parkánu.
Projdeme-li prostorem, kde stávala dolní brána na Horní náměstí a dál, dostaneme se k místu brány horní u kostela sv. Jiří. O něco níže, od panelového sídliště vidíme zachované zdivo barbakánu, který zesiloval fortifikaci právě v místě bran.
Z Horního náměstí se pak vydáváme směrem k Bečvě úzkou zastřešenou uličkou a přes fortnu s dochovanými otvory pro zařízení k ovládání již zmizelého padacího můstku na parkán s baštami.
Více prozradí v dalším díle pořadu Němí svědci historie archeolog z Muzea Komenského Zdeněk Schenk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
