Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Naši prezidenti II. - Edvard Beneš

Marek Janáč  14.01.2003 10:50
Edvard Beneš - Autor: Archiv ČRo
Edvard Beneš
Autor:    Archiv ČRo  

Snad na žádného z našich prezidentů není tolik rozporuplných názorů, jako na Edvarda Beneše. Jedni ho označují za velkou postavu našich dějin a prozíravého politika, druzí v něm vidí malého muže s velkými ambicemi, který v těžkých zkouškách neobstál. Jaký ale byl ve skutečnosti? 

 
O vině německého národa červen 1945
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Když stojí Edvard Beneš 21. září 1937 nad Masarykovou rakví, svému velkému vzoru slibuje: "...prezidente Osvoboditeli, odkazu který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme!" Beneš má v té době za sebou úspěšnou kariéru. S přispěním jeho diplomatického talentu během první světové války vziklo svobodné Československo, stal se na téměř sedmnáct let ministrem zahraničí a touto funkcí žil tělem i duší. "Byl to jednoznačně nejpracovitější československý prezident", připomíná historik Jindřich Dejmek a dodává, že Beneš "koncipoval většinu instrukcí svým vyslancům, četl stohy vyslaneckých zpráv a telegramů, byl to člověk mimořádně přepracovaný, coz nepochybně k stáru ovlivnilo jeho zdravotní stav."

Beneš se původně jmenoval Eduard, ale sám si toto jméno změnil na Edvard. Narodil se jako poslední, desáté dítě kožlanského zemědělce. Jeho rodina nebyla chudá, ale proslulá svým neúmorným dříčstvím. Už od dětství "Edek", jak mu doma říkali, se vším pomáhal - v cihelně, na polích, v obchodě. Byl samotářský, obtloustlý, oblíbený terč místních darebáků. Matka z něj chtěla mít kněze, ale jeho dva starší bratři, učitelé a volnomyšlenkáři z něj víru vytloukali, někdy i bičem. Už na gymnáziu se z něj stal odpůrce pití a kouření, s nevalným zájmem o ženy. To se nezlomilo ani na studiích v Paříži, kde se seznámil s Annou Vlčkovou (později se přejmenovala na Hanu), přezdívanou pro barvu svých vlasů Zlatovláska. Zalíbil se jí a z její iniciativy se začal rozvíjet milostný vztah. Po třech letech od zásnub se vzali. Tím se Beneš do značné míry materiálně zajistil.

Jaký vlastně Beneš byl? Historik Jan Němeček cituje národně-socialistického politika Václava Klofáče, který v roce 1919 o Benešovi řekl: "Nepije, nekouří, netančí, nemá milenky, nevyhledává společnost, nehraje v karty. Proboha, co tedy dělá?" V té době psala smutně Hana Benešová svému muži 7. prosince 1919 z Paříže: "Můj zlatej Edíčku, nemám zprávy příznivé. Zklamání je hotová věc. Viděl jsi ty tři neděle moji radost, a znáš proto taky moji bolest. Trápí mne, že Ti nemůžu dát víc než tu svoji velkou lásku." Hana znovu nedonosila dítě, ke kterému se upínala. Snad právě proto se Edvard Beneš, jinak vynikající politik, jaksi "nezlidštil". Upnul se podle historika Němečka jenom na svoji práci. Tu mu ale ztěžoval následky zánětu středního ucha, měl problémy s cestováním. Už z rychlé jízdy vlakem mu bývalo nevolno. Proto ani nelétal letadlem. Vzhledem k jeho častým cestám do zahraničí to byla veliká komplikace. "Poprvé přistoupil na cestu letadlem, až když odlétal z Prahy v říjnu 1938," připomíná historik Němeček.

Beneš si často dělal politické nepřátele. Bývalý Československý vyslanec a diplomat Hubert Masařík, kdysi věrný stoupenec Benešův, a později zařazený na černou listinu benešových odpůrců, o prezidentovi poznamenal: "Nebezpečný rys spočíval v tom, že došel-li k nesprávnému závěru, nebylo možno jej o omylu přesvědčit." Beneš sám o sobě kdysi řekl: "Já zcela přesně vím, co mohu a co dovedu. Nikdy jsem v životě nezklamal. Vím, že jsem nepostradatelný. Dovedu jít k cíli i přes mrtvoly. Dovedu i zabít."

"Beneš v zásadě bojovník," vyvrací jednu z užívaných legend o Benešovi-slabochovi historik Jindřich Dejmek. Byl to podle něj "muž s velkým politickým citem, který už v roce 1923 vyzýval diskrétně Francouze a Angličany v Ženevě, aby se pokusili svrhnout Mussolliniho poté, co Italové, jako první projev militantnosti fašismu, napadli na Korfu Řeky."

Přichází Mnichov 1938. Beneš ve svém abdikačním projevu říká: "Vlast Čechů a Slováků je opravdu v nebezpečí a byla by v nebezpečí větším, kdybychom v této chvíli nestáli všichni navzájem při sobě, ve svornosti, jednotě a plné mravní síle sobě navzájem oddaných lidí..." Odchází do exilu, kde trpí komplexem z Mnichova. Je to zlomený člověk, kterému se zhroutil jeho svět. Celá dvě léta pátrá po příčinách Mnichova, a zotavuje se z psychického vyčerpání. Pak sám sebe opět jmenuje do čela státu a pracuje na obnově poválečného státu. Těsně před návratem do vlasti ho postihuje první mozková mrtvice. Přijíždí unavený a vyčerpaný člověk, který i přesto absolvuje mnoho oficiálních oslav vítězství nad fašismem.

Celé tři roky je v čele státu, který pod jeho vedením tiše směřuje k únoru 1948. Rok předtím ho ale postihuje druhá mozková mrtvice, což je patrné i z jeho vystupování. Přerývaným, a nesmírně unaveným hlasem hovoří na oslavách 600 let založení Karlovy univerzity. Historik Dejmek vzpomíná na osobního Benešova lékaře, "který na jaře 1948 emigroval do Velké Británie a napsal do Foreign Office rozsáhlou zprávu o prezidentově zdravotním stavu. V ní mimo jiné tvrdil, že z Beneše se po druhém záchvatu mrtvice stal jiný člověk, že byl podstatně méně houževnatý, že ustupoval většímu nátlaku. Jeho zdravotní problémy ovlivnily jeho akci ve vlastních krizových dnech."

Přesto odmítá podepsat 9. května 1948 komunistickou ústavu a 7. června 1948 abdikuje. Krátce na to ho postihuje třetí, poslední mrtvice. Po ní už je v komatu až do své smrti, která ho zastihuje v rodinném sídle v Sezimově Ústí 3. září 1948


Seriál týdne
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: po-pá 10.50, 17.20 (r), 2.45 (r) - do prosince 2007

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Devět mužů na hradě

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas