Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Naši prezidenti V. - Antonín Zápotocký

Marek Janáč  20.01.2003 10:50
Antonín Zápotocký - Autor: Archiv ČRo
Antonín Zápotocký
Autor:    Archiv ČRo  

Po smrti Klementa Gottwalda trvalo pouhých sedm dní, než bylo jasné, kdo ho nahradí. Volby padla na tehdejšího předsedu vlády - bývalého předsedu odborářů, který v této funkci významně pomohl při převratu v roce 1948 - Antonína Zápotockého. Jediném komunistickém prezidentovi naší historie, který se pokoušel o psaní literatury a vydal několik knih. 

 
Vánoční projev k dětem 1952
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Na jednom odborovém sjezdu v polovině padesátých let byl Antonín Zápotocký zcela neplánovaně vyzván ke zdravici. Pohotově se chytil pultu, a s žoviální lidovostí sobě vlastní pronesl: "Naše staré české přísloví praví, že stará láska nerezaví (mírný smích obecenstva) a já měl odborové hnutí vždycky rád. Proto jsem mu zůstal věren. Vůbec jsem zvyklý zůstávat starým láskám věrný..." Následoval smích a nadšený aplaus. Lidé měli svého vtipného pana prezidenta rádi.

Antonín Zápotocký byl bodrý stařík, docela jiný, než jeho předchůdce - Gottwald. Často říkal, že jeho oblíbeným jídlem jsou vuřty s cibulí. Někdy utíkal ochrance, aby mohl chodit po Praze sám a pěšky a několikrát prý byl viděn, jak pije pivo s dělníky, nebo hraje na harmoniku. Zápotocký se už od mládí cítil jako umělec. A tak malého Toníka jeho otec - dělnický předák a novinář - nechal vyučit kameníkem. Práce tu hned byla a ne ledajaká - v té době se totiž dostavovaly věže Chrámu Sv. Víta. Historik Jiří Pernes v této souvislosti připomíná, že se "Zápotocký, stejně jako všichni pražští kameníci podílel na kamenické výzdobě hlavních věží." Později, už jako prezident, bude rekonstrukci chrámu Sv. Víta štědře sponzorovat ze státních peněz, byť bude doba k církvi nepřátelská. Teď je to ale mladý jinoch, který dělá od svých 16 roků kariéru v kladenské sociální demokracii. Pak přichází první světová válka a on v rakouské uniformě bojuje v Srbsku, Haliči a Itálii.

Po první světové válce a během ní se sbližuje s bolševickými ideami a v roce 1920 už stojí v čele takzvané "kladenské stávky" - organizuje tak první bolševický převrat na území Československa. Nechává dokonce obsadit úřady a vytvořit ozbrojené oddíly. Za to byl také odsouzen a potrestán vězením na 22 měsíců. Propuštění přišlo až po amnestii vyhlášené prezidentem Masarykem.

Antonín Zápotocký vstupuje do komunistické strany a hned je ve vedení. Gottwald ho později z této pozice vytlačí, a Zápotocký je v ústraní. To se mění až po Mnichovu. Komunistická strana je rozpuštěna a on organizuje její ilegální činnost. Příchod Němců v březnu 1939 ho zaskočí a tak se snaží uprchnout do Sovětského svazu za Gottwaldem. Jenomže na Polských hranicích je chycen a deportován do věznice na Pankráci a pak do koncentračního tábora Sachsenhausen. Je tam pět let. Těsně před osvobozením je v transportu smrti, který Němci vedou k Baltu, aby vězně utopili. Domů se po válce vrací zesláblý a nemocný.

Píše se rok 1946 a Zápotocký už je opět v parlamentu. Po převratu se po Gottwaldovi stává předsedou vlády a patří mezi okruh funkcionářů KSČ, bezprostředně rozhodujících o rozsudcích smrti v politických procesech 50. let. 1. června 1951 jede s ostatními členy politbyra ÚV KSČ do Teplického divadla na představení "Rodina". V cukru, kterým si má osladit kávu je jed. StB se daří atentát odvrátit. Zápotocký je otřesen.

Když umírá Gottwald, Zápotocký téměř automaticky míří na jeho místo na Hradě. Je poměrně oblíbený, ale valný zájem o něj lidé nemají. Proto musela být na oficiální fotografii, kde kyne dělníkům z hradu, fotomontáží doplněna i masa lidí, aby to nevypadalo tak trapně.

"Chodil do úřadu třikrát týdně dopoledne a moc to nepřeháněl," připomíná historik Pernes fakt, že Zápotockým začala éra prezidentů tzv. "na vedlejší úvazek". Nový první muž republiky si svou popularitu mezi lidmi dobýval i tím, že se někdy stavěl na jejich obranu za cenu toho, že to nebude v souladu se stranickou ideologií. Řekl: "Víme o tom, že zemědělci jsou do JZD nuceni násilím za použití hrubých prostředků a jsme proti tomu a kdo chce z družstva odejít, může vystoupit." "To mělo za následek rozpad stovek družstev," podotýká Pernes.

Svou pověst si Zápotocký velmi pošramotil 31. května 1953, kdy ve večerních zprávách ujistil národ, že žádná měnová reforma nebude, že informace o ní jsou jen štvavá propaganda západu. Druhý den ráno peníze ztratily svou hodnotu, za padesát korun byla teď koruna jedna. Přestože byl národ okraden a obelhán, mlčel. Výjimkou byla Plzeň, kde se vzbouřili dělníci Škodovky a zasahovat musely i Lidové milice. Zápotocký reaguje velmi tvrdě: "Ti, kteří se, byť jsou dělníci, postaví proti straně, musí být potrestáni a budeme proti nim bojovat. Kdybych měl myslet na to, že ten, kdo na druhé straně je také dělník, tak to bychom, soudruzi, ničeho nedosáhli," parafrázuje Zápotockého věty historik Pernes.

Těchto rozporů využívá agilní Antonín Novotný v boji o moc ve straně, a na Zápotockého žaluje v Moskvě, kam je celé československé stranické vedení okamžitě pozváno. V Zápotockého pozůstalosti jsou osobní poznámky, které si dělal po návratu z moskevského jednání. Píše, že mu soudruzi vyčítali spoustu chyb; "sebekriticky je přiznávám, musím se zamyslet nad tím, jestli na stanovené úkoly stačím."

Od té chvíle se Zápotocký stahuje do ústraní. Po dvou letech na Hradě, v srpnu 1955 dostává infarkt. O jeho zdravotním stavu vydává lékařské konzilium stručné oficiální zprávy. Byť jsou stručné, je to čin, který je na svou dobu v komunistických režimech zcela nevídaný. Další infarkt postihuje Zápotockého o dva roky později, v listopadu 1957. Třetí atak, o pár dní později, už jeho srdce nevydrželo. Zemřel 13. listopadu 1957 ve věku dvaasedmdesáti let.


Seriál týdne
ČRo Radiožurnál

Čas vysílání: po-pá 10.50, 17.20 (r), 2.45 (r) - do prosince 2007

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Devět mužů na hradě

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas