Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

1953

Antonín Zápotocký - Autor: Archiv ČRo
Antonín Zápotocký
Autor:    Archiv ČRo  

Další prezidentské volby se měly konat v roce 1955. Smrt Klementa Gottwalda v březnu 1953 ale pro komunisty znamenala narychlo hledat jeho nástupce na Hradě. Z hierarchie vyplývalo, že by se Gottwaldovým nástupcem měl stát dosavadní předseda vlády Antonín Zápotocký. 

Někteří z vrcholných komunistů ale přišli s návrhem, že funkce prezidenta by měla být zrušena a měl by ji nahradit kolektivní orgán. Tato inovace však úspěch neslavila. Podle komentátora týdeníku Reflex Bohumila Pečinky to bylo také proto, že Antonín Zápotocký chtěl na Pražském hradě usednout stůj co stůj. Velmi markantně by tak mohl na svém osobním případě dokumentovat, jakou proměnou země od začátku 20. století prošla. Zápotocký totiž ještě před 1. světovou válkou na Pražském hradě jako vyučený kameník opravoval chrliče na chrámu svatého Víta.

Prezidentská volba v sobotu 21. března roku 1953 tak žádné překvapení nepřinesla. Volilo se veřejně zvednutím ruky a jediným kandidátem byl Antonín Zápotocký. Aby se snad nikdo nespletl, před hlasováním kandidáta představil člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a místopředseda Ústředního akčního výboru Národní fronty Viliam Široký, který mimo jiného pravil:

"Funkci prezidenta může zastávat pouze muž, který bude pokračovat v slavné gottwaldovské tradici. Vycházejíc z toho, že kandidát na funkci prezidenta musí mít takovéto vlastnosti, Ústřední výbor Komunistické strany Československa se usnesl doporučit na tuto nejvyšší ústavní státní funkci soudruha Antonína Zápotockého, dosavadního předsedu vlády. Z pověření Ústředního výboru Komunistické strany Československa a Ústředního akčního výboru Národní fronty překládám proto váženému Národnímu shromáždění doporučení, aby byl za prezidenta Československé republiky zvolen soudruh Antonín Zápotocký."

Nakolik řeč Viliama Širokého zapůsobila není známo, ale faktem je, že ve Vladislavském sále zvedlo pro Antonína Zápotockého ruku všech 271 přítomných poslanců. Předseda Národního shromáždění John tak mohl říci:

"Vážený soudruhu prezidente republiky, Národní shromáždění Československé republiky svými členy, jako volenými zástupci. A mluvčí československého lidu, zvolilo Vás jednohlasně prezidentem Československé republiky. Žádám Vás, abyste maje pravici položenu na Ústavu Československé republiky vykonal slib podle paragrafu 75 Ústavy a tím potvrdil, že přijímáte povinnosti uložené Vám volbou a slibem."

Zápotocký: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu konat své povinnosti v duchu lidově-demokratického zřízení, z vůle lidu a v zájmu lidu dbát blaha republiky a šetřit ústavních a jiných zákonů."

John: "Soudruhu prezidente republiky, složil jste slib předepsaný Ústavou a my, volení zástupci lidu jej přijímáme jménem lidu a pro náš lid. Jste prezidentem všeho našeho lidu, jste prezidentem všech národů. Pod vaším vedením, pevně semknuti, v jedné Národní frontě Čechů a Slováků, v čele se slavnou Komunistickou stranou Československa, půjdeme dále vpřed. Budeme budovat šťastnou, vpravdě svobodnou socialistickou vlast. Budeme upevňovat a prohlubovat záruku naší nezávislosti, věrné spojenectví s národy Sovětského svazu. Budeme rozvíjet pevné přátelství s lidem veliké Číny i zemí lidových demokracií. Společně s celým, nepřemožitelným táborem demokracie budeme hájit světový mír a družnou spolupráci všech národů. Pod praporem Lenina a Stalina, věrni dílu Klementa Gottwalda vpřed socialismu."

Ani Antonín Zápotocký svůj prezidentský mandát ale nedokončil. V listopadu roku 1957 podlehl následkům infarktu. Ten možná někomu sám způsobil, když tvrdil, že měna nepadne, ale druhý den došlo k měnové reformě, nebo když posvětil zásah armády v roce 1953 v Plzni proti protestujícím dělníkům Škodovky.

Zanechal po sobě také několik literárních děl. Ta mu ale už za jeho života vytknul sám Stalin. Zatímco si prý Zápotocký sepisoval Barunku a Rudou záři nad Kladnem, Slánský a jeho údajná skupina mohli v Československu kout rejdy. A právě Stalinova hněvu se Zápotocký bál více než nespokojenosti lidí ve své vlastní zemi.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Prezidentské volby 1918-2003

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas