Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

1989 a 1990

Václav Havel - Autor: Česká televize
Václav Havel
Autor:   ČT  

Nejdramatičtější prezidentská volba, co do společenské situace, ne však způsobu volby, byla volba Václava Havla prezidentem Československé socialistické republiky na konci roku 1989. Situace v zemi ještě rezonovala revolučním kvasem, ovšem komunisté už také pochopili, že převrat v Československu není to samé jako v Chile nebo třeba v Rumunsku. Žádní mrtví, žádné popravy. 

 
1989 a 1990
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Veřejnost volala po obměně politické garnitury, ovšem paradoxně jedinými širší veřejnosti dobře známými politiky byli právě ti úzce spjatí s komunistickou stranou. Proto část komunistického establishmentu přišla s variantou, že by tedy krátce po převratu mohlo dojít k volbě prezidenta, ale tuto volbu by vykonali přímo občané. Šlo by tak o vůbec první podobné hlasování v československých dějinách.

Zároveň komunisté přišli s tím, že jejich kandidátem by byl tehdejší československý premiér Ladislav Adamec. I když šlo o typického představitele komunistické strany, jeho volba v porovnání s Vasilem Bilakem nebo Miloušem Jakešem představovala určitou lidskou tvář a spíše než dogmatické trvání na marxisticko-leninských poučkách šlo o politika pragmatického typu.

Způsob přímé volby prezidenta však zástupci Občanského fóra odmítli. Věděli, že v souboji se známým politikem by vůdce opozičního hnutí, Václav Havel, nemusel uspět. Spekulovalo se také o možné kandidatuře vůdce Pražského jara v roce 1968 Alexandra Dubčeka, ale několik málo jeho vystoupení na tribunách demonstrací v listopadu 1989 ukázalo, že jde o politika ze staré komunistické školy, který mluví prkenně a nudně, jak byl v minulosti zvyklý.

Když už bylo o způsobu volby rozhodnuto, bylo ještě nutné, zajistit pro Václava Havla dostatek hlasů. Této akce se ujal první porevoluční premiér Marián Čalfa. Šlo o komunistu, který přeběhl "na druhý břeh" a s Václavem Havlem uzavřel dohodu - my, komunisté, vám předáme moc a vy nás za naše předchozí činy nebudete nijak trestat. Šlo o dohodu, která dodnes nebyla nikým oficiálně potvrzena, ale z pozdějšího vývoje jasně vyplynulo, že nejspíše takto uzavřena byla. A jak tedy Marián Čalfa zákonodárce v pátek 29. prosince roku 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu přesvědčoval?

"Poslední týdny postavily před každého občana naší republiky povinnost převzít svůj díl osobní odpovědnosti za správu věcí veřejných. Studenti, umělci, dělníci, zemědělci, vědci i úředníci, ti všichni v ulicích i na pracovištích spolurozhodovali o našem budoucím osudu. Výchozí požadavek dialogu všech politických sil země postupně pronikl z Václavského náměstí nejenom do ostatních částí Prahy a dalších měst, ale i do státních orgánů. Tento dialog se stal základem sestavení nové vlády a stává se i způsobem práce Federálního shromáždění. Aby se svobodný dialog stal nepochybnou součástí politického rozhodování a řízení, je nutné dát odpověď na stále ještě nezodpovězenou otázku, kdo bude československým prezidentem v době, kdy bude naše země završovat přechod k demokracii. Právě dnes nastala ta chvíle, v níž vy poslanci Federálního shromáždění svojí volbou rozhodnete, kdo bude hlavou státu v této historické době. Jestliže máme dnes zabránit ústavní a společenské krizi, tři pětiny z vás musí najít společný jazyk. Jenom tak ukážete, že poslanci Federálního shromáždění jsou schopní vyhovět přání svých voličů, či položíte další z důležitých kamenů stavby demokratického politického systému v naší zemi. Vážené poslankyně, vážení poslanci, v souladu s vůli lidu i představitelů rozhodujících politických sil v naší zemi a podle svého vlastního nejhlubšího přesvědčení vám podávám návrh, aby jste za prezidenta Československé socialistické republiky zvolili pana Václava Havla."

Protože si ale Čalfa nebyl jistý, že jeho spolustraníci Václava Havla skutečně v tajné volbě zvolí, navrhnul, aby se hlasovalo veřejně, zdvižením ruky. Všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu i obou komor Sněmovny národů poslušně vykonali, co Čalfa ve svém návrhu předložil. Předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček tak mohl konstatovat: "Vzhledem k souhlasnému usnesení obou dvou sněmoven konstatuji, že pan Václav Havel byl zvolen za prezidenta Československé socialistické republiky."

"Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a budu zachovávat Ústavu a ostatní zákony," pronesl Václav Havel.

"Vážený pane prezidente, blahopřeji vám ve jménu všech přítomných a ve jménu našeho lidu ke zvolení do čela našeho státu. Přeji vám dlouhé roky života, pevné zdraví a radost z úspěchů naší společné práce pro rozkvět naší vlasti a trvalý a spravedlivý mír. Blahopřeji," popřál Havlovi Alexander Dubček.

První prezidentský mandát Václava Havla však trval pouze o něco déle než půl roku. Prohlásil totiž, že po svobodných volbách v polovině roku 1990 proběhne nová prezidentská volba. A i když Alexandru Dubčekovi slíbil, že mu při ní prezidentský post možná přepustí, nakonec se vše vyvinulo jinak. Havel se stal symbolem revoluce a symboly na vrcholu moci samy od sebe neodcházejí. Ostatně už první manželka Václava Havla, Olga, říkala, že přeje svému muži post prvního muže ve státě, ale bojí se, že mu na něm zároveň zachutná ona moc s ním spojená.

Zatím však stále trvalo okouzlení všech, a tak bylo ve čtvrtek 5. července roku 1990 téměř jisté, že ve Vladislavském sále Pražského hradu bude zvolen Václav Havel. Jeden drobný aspekt, který za dva roky vyrost až v dohodu o rozdělení Československa, se však přesto objevil. Emancipující se Slováci, zklamaní tím, že Havla nevystřídá Slovák Dubček, prostřednictvím Olgy Pavúkové ze Slovenské národné strany navrhli jako prezidentského kandidáta poslance a populárního herce Štefana Kvietika.

Ten však svou kandidaturu odmítl a prohlásil, že podporuje kandidaturu Václava Havla. Bývalý disident tak byl opětovně jediným kandidátem a tentokrát byl zvolen tajným hlasováním. Neměl už však stoprocentní podporu. Ve Sněmovně lidu získal ze 139 odevzdaných lístků 114 hlasů. V české části Sněmovny národů ze 72 hlasovacích lístků 63 hlasů a ve slovenské části Sněmovny národů z 57 odevzdaných lístků 41 hlasů.

Václav Havel tak byl podruhé zvolen československým prezidentem, ovšem jak se ukázalo, zdejší poměry se začaly přibližovat těm v západní Evropě a prezidentský kandidát už neměl podporu 100 procent volitelů, jako tomu bylo v komunistických časech.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Prezidentské volby 1918-2003

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas