Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

1968 a 1973

Ludvík Svoboda - Autor: Archiv ČRo
Ludvík Svoboda
Autor:    Archiv ČRo  

Vypadá to téměř nepochopitelně, ale stát se prezidentem v komunisty vedeném Československu znamenalo, že člověk mandát neodslouží celý. Antonínovi Novotnému se to v prvním prezidentském období povedlo, ale druhý mandát složil předčasně v březnu roku 1968. Šlo o důsledek vnitrostranické vzpoury z přelomu let 1967 a 1968. 

 
1968 a 1973
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Novotný nejdříve odstoupil z funkce prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany a počítal s tím, že si udrží alespoň prezidentský post. Ovšem doba tání na začátku zlomového roku 68 volala po razantnějším řešení. Novotný proto podal demisi i na post hlavy státu.

Mezi komunisty se rozpoutal souboj, kdo se stane nejen komunistickým lídrem, ale také prezidentem. Lidé volali po tom, aby nešlo o žádného stranicky prověřeného kandidáta. Komunisté naopak řešili, kdo z nich. Nakonec došlo ke kompromisu, a poněkud překvapivě byl navržen armádní generál Ludvík Svoboda.

Hrdina 2. světové války prožil v 50. letech pád z výšin, a proto pro řadu lidí představoval určitou naději na další postupné zlepšování politické situace v zemi. Pro vrcholné vedení pak šlo o kandidáta, který sice byl komunistou, ale nikoho z nich neohrožoval. Proto bylo na sobotu 30. března svoláno Národní shromáždění, aby odstoupivšího Antonína Novotného nahradilo Ludvíkem Svobodou.

Ve Vladislavském sále Pražského hradu se sešlo 288 poslanců. Nominační projev pronesl 1. tajemník ústředního výboru Komunistické strany Alexander Dubček, který zmínil, že Ludvík Svoboda by měl být tím, kdo sjednotí všechny společenské vrstvy v zemi.

Oproti předešlým volbám tentokrát zákonodárci hlasovali tajně. Z 288 hlasujících se jich 6 zdrželo a 282 poslanců podpořilo kandidaturu jediné navržené osoby. V 11 hodin a 32 tak mohl nově zvolený prezident Ludvík Svoboda složit slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha republiky a zachovávat Ústavu a ostatní zákony socialistického státu."

Za necelých pět let, ve čtvrtek 22. března roku 1973, si Ludvík Svoboda svůj prezidentský slib zopakoval. Nově šlo o volbu, která se konala na společné schůzi Sněmovny lidu a české a slovenské Sněmovny národů. Stávající prezident byl jediným kandidátem a nebyl jediný důvod, proč by při hlasování neuspěl.

Předseda Federálního shromáždění Alois Indra ještě před samotnou volbou neopomenul zdůraznit, že program dalšího všestranného rozvoje socialistické společnosti, se stal doslova záležitostí všeho lidu. "Dělníci, družstevní rolníci i příslušníci inteligence, muži, ženy i mládež oceňují reálnost a srozumitelnost politiky Komunistické strany a svým rozumem i prací obětavě přispívají k jejímu uskutečňování."

A jaké výsledky přinesla tajná volba? Poslancům Sněmovny lidu bylo vydáno 194 hlasovacích lístků, odevzdáno 194 platných hlasů a pro navrženého kandidáta 194 hlasů. Ve Sněmovně národů poslancům zvoleným v České socialistické republice bylo vydáno 72 hlasovacích lístků, odevzdáno 72 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 72 hlasů. Poslancům Sněmovny národů zvoleným ve Slovenské socialistické republice bylo vydáno 75 hlasovacích lístků, odevzdáno 75 platných hlasů, pro navrženého kandidáta 75 hlasů. Ludvík Svoboda tak mohl zahájit své druhé prezidentské období se stoprocentní podporou.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Prezidentské volby 1918-2003

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas