Volba prezidenta 2008

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

1957 a 1964

Antonín Zápotocký - Autor: Archiv ČRo
Antonín Zápotocký
Autor:    Archiv ČRo  

Podobně jako jeho předchůdce v prezidentské funkci Klement Gottwald, ani druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký nedokončil svůj mandát. Ve funkci měl být až do roku 1960, ovšem jak připomíná ve svém audio příspěvku redaktor Rádia Česko Ondřej Černý, na podzim roku 1957 ho sklátil infarkt, kterému o několik dnů později podlehl. 

 
1957 a 1964
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Opakovala se situace z roku 1953, ovšem s tím rozdílem, že zatímco před čtyřmi lety se soudruzi dokázali domluvit, že po Klementu Gottwaldovi nastoupí Antonín Novotný, tentokrát za ně rozhodl někdo výše postavený. Podle nepsaných pravidel byl adeptem na prezidentský post po skonu Antonína Zápotockého premiér Viliam Široký. Šlo by o prvního Slováka na postu československého prezidenta.

To by ovšem smrt Antonína Zápotockého nesměla zastihnout skupinu vrcholných komunistických představitelů v Moskvě. Tehdejší šéf politbyra Nikita Chruščov si soudruhy nechal zavolat a zcela stroze jim oznámil, že dalším československým prezidentem nebude Viliam Široký, ale první tajemník Ústředního výboru komunistické strany Antonín Novotný.

Toto rozhodnutí Nikity Chruščova však mělo i další důsledky. Soudruzi se totiž Kremlu chtěli zavděčit, a tak ještě před samotnou volbou vystoupil člen ÚV KSČ a předseda Ústředního výboru Národní fronty Viliam Široký s tímto prohlášením:

"Ústřední výbor Komunistické strany Československa a Ústřední výbor Národní fronty jsou toho názoru, že v podmínkách, kdy Komunistická strana Československa má zákonitě vedoucí úlohu ve všech oblastech našeho lidově-demokratického státu, je za dané situace politicky účelné spojit funkci prezidenta republiky v jedné osobě s funkcí prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa."

Samotná prezidentská volba byla úterý 19. listopadu roku 1957 pouhou formalitou. Předseda Národního shromáždění Fierlinger kromě poslankyň a poslanců přivítal také zástupce spřátelených komunistických stran ze Sovětského svazu, Polska a Albánie. Po nominačním projevu Viliama Širokého dal předsedající Fierlinger hlasovat. Nešlo o žádnou tajnou volbu - naopak zákonodárci hlasovali veřejně zdvižením ruky. Nikdo se nespletl, takže Antonín Novotný byl všemi 353 přítomnými poslanci zvolen prezidentem Československé republiky. Předseda schůze Fierlinger ho tak mohl vyzvat ke složení prezidentského slibu:

"Vážený soudruhu prezidente republiky. Národní shromáždění republiky Československé svými členy, jako volenými mluvčími všeho Československého lidu, zvolilo Vás jednomyslně prezidentem Československé republiky. Žádám Vás, abyste maje pravici položenu na Ústavě Československé republiky, vykonal slib podle paragrafu 75 Ústavy, a tím potvrdil, že přijímáte povinnosti uložené Vám volbou a slibem."

Novotný: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu konat své povinnosti v duchu demokratického zřízení, podle vůle lidu a v zájmu lidu dbát blaha republiky, šetřit ústavních a jiných zákonů."

Fierlinger: "Soudruhu prezidente republiky, složil jste slib předepsaný Ústavou a my, volení zástupci lidu jej přijímáme jménem našeho lidu a pro náš lid. Jste prezidentem všeho našeho lidu, jste prezidentem všech našich národů. Pod Vaším vedením, pevně semknuti v Národní frontě, v čele se slavnou Komunistickou stranou Československa, půjdeme dál vpřed. Budeme budovat šťastnou, v pravdě svobodnou vlast. Budeme upevňovat a prohlubovat záruku naší nezávislosti, věrné spojenectví s národy Sovětského svazu, budeme rozvíjet přátelství s lidem veliké Číny i zeměmi lidové demokracie. Společně s celým, nepřemožitelným táborem demokracie budeme hájit světový mír a družnou spolupráci všech národů. Kupředu za vítězné dovršení výstavby socialismu v naší vlasti."

V době prezidentského mandátu se měnila československá ústava, která kromě dalších změn s sebou přinesla také zkrácení prezidentského mandátu ze sedmi na pět let. K žádným turbulencím v té době nedocházelo, čistky ve straně i ve společnosti dokázali komunisté provést už v 50. letech.

Proto nebyl důvod, kvůli kterému by Antonín Novotný nebyl podruhé zvolen. Národní shromáždění Československé socialistické republiky se sešlo 12. listopadu roku 1964 a předsedající Laštovička mohl konstatovat, že je přítomno 294 poslanců a dalších 6 je z důvodu nemoci nebo pobytu mimo území republiky omluveno. Při nominačním projevu předsedající Laštovička vysvětlil, že návrh vychází z ocenění osobních vlastností soudruha Novotného, jeho pracovní činnosti, rozsáhlých zkušeností a leninské principiálnosti v přístupu k řešení politických, hospodářských a kulturních potřeb československé společnosti.

Kladně také bylo vyhodnoceno, že soudruhovi Novotnému je cizí každá okázalost. Trvalou zásluhou soudruha Novotného zůstane jeho rozhodný a houževnatý podíl na rozbití kultu osobnosti a vymýcení jeho projevů ve všech oblastech života společnosti. I díky tomu byl Antonín Novotný podruhé zvolen československým prezidentem, když ho jednohlasně zvednutím ruky podpořilo všech 294 přítomných volitelů.

Mohl tak pronést prezidentský slib, který se v Ústavě trochu proměnil a nově zněl: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu."


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Volba prezidenta 2008
v rubrice: Prezidentské volby 1918-2003

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas