Používání nástrojů u primátů vždy vyvolávalo velký zájem vědců z různých oborů - antropologů, filozofů, psychologů, evolučních biologů, primatologů. Čím více poznatků bylo k dispozici, tím větší a vášnivější diskuze tyto poznatky vyvolávaly. Naše představy o používání nástrojů primáty se měnily závratně rychle.
Ze začátku bylo používání nástrojů připisováno jenom člověku a sloužilo jako jeden z hlavních znaků, který nás dělí od ostatních primátů. Jednotlivé poznatky o používání nástrojů v zajetí byly vesměs považovány za příklady jednání, ovlivněného člověkem a nemajícího žádný vliv na vývoj lidstva.
První poznatky o použití nástrojů šimpanzi v přírodě, které zaznamenala Jane Goodallová, přinutily vědce přehodnotit definici nástroje a provést revizi existujících teorií hominizačního procesu. Další poznatky, které ukazují, že lidoopi jsou nejenom schopni nástroje používat, ale ty jednodušší také vyrábět, znovu posunuly teorii o vývoji materiální kultury u člověka. Nakonec porovnávaní četných pozorování z přírody ukázalo, že dovednosti spojené s nástrojovou činností mají kulturní charakter a nejsou geneticky dané. Jaké jsou mechanismy učení a použití zhotovených nástrojů, čím se liší použití nástrojů u opic a lidoopů, to jsou otázky, které si vědci v současné době kladou.
Sestavila jsem seznam užití nástrojů orangutany (jak bornejskými, tak sumaterskými), které jsem zaznamenala v průběhu posledních 15 let v různých, převážně českých zoologických zahradách:
1. Budování hnízda bylo pozorováno u obou druhů. Lišil se způsob stavění. Sumaterští orangutani stavěli hnízdo z podestýlky. Přitom donesli podestýlku na horní plošinu ve výběhu, nikdy nestavěli hnízda na zemi. Pak podestýlku rozprostřeli kolem sebe na plošině. Bornejští orangutani ve stejných podmínkách (stejný typ klece, stejné konstrukce, stejná podestýlka) nikdy nenosili podestýlku na plošinu. Podestýlku shrabávali na hromadu na zemi a tlačili ji před sebou po podlaze. Oba dva druhy také používají jiné předměty pro budování hnízd - obkládají se kousky látky, papírů (velké kusy pytlů od granulí) a větvemi. Pozorováno v Zoo Chester. Podobné chování bylo pozorováno u obou druhů také v Zoo Dvůr Králové, Liberec a Ústí nad Labem.
2. Přikrývky Oba druhy orangutana používají různý materiál jako přikrývky - kousky látky, papírové pytle, deky. Bornejští orangutani v Zoo Chester si často z papírových pytlů dělají pláštěnky - roztrhnou pytel na jedné straně a pak si ho obléknou jako pláštěnku s kapucou. Toto chování jsme pozorovali v Zoo Chester ve venkovních výbězích, kde i v letním období fouká poměrně chladný vítr.
3. Klacek (hůl pro přiblížení vzdáleného předmětu) Jak orangutani bornejští tak sumaterští se často v podmínkách zoo snaží dosáhnout na vzdálené předměty pomocí větve, klacíku nebo hole, které mají k dispozici.
4. Smyčka, oko Orangutani ohýbají větve nebo omotávají kousky látky kolem tyčí nebo provazu, vzniklý výtvor pak používají ke klouzání nebo zavěšení. Podobné chování jsme pozorovali u šimpanzů a orangutanů bornejských v Zoo Chester. Čtyřletý samec orangutana bornejského Mathu často dělal z velkých kusů pevného papíru pruhy, které omotával jako smyčky nebo oka kolem provazu nebo konstrukcí. Přitom zamotal konce papíru střídavě oběma rukama nebo se točil sám dokola a smotával tak konce dohromady a pak se na té smyčce (oku) klouzal - bylo to součástí herního chování.
5. Použití měkkého materiálu (látka) jako polštářku při sezení na tvrdém povrchu Bylo pozorováno u obou druhů orangutanů v Zoo Chester.
6. Použití klacku k vyndávání zapadlé potravy Dospělý samec sumaterského orangutana v Zoo Chester opracoval větev, udělal z ní menší klacek, a tím pak vyškrabával zapadlé kousky jídla mezi prkny na plošině.
7. Škrabátko K česání srsti používají stonek nebo větvičku. Pozorováno u orangutanů sumaterských v Zoo Chester.
8. Použití krabice jako zbraně V Zoo Ústí nad Labem předváděli páru orangutanů před mřížemi živého králíka. Orangutani předtím neměli možnost vidět zblízka zvířata jiných druhů. Samice Ňuninka se ze začátku králíka bála. Ale samec Ňuňák začal na králíka útočit přes mříže krabicí, snažil se k němu dostat, udeřit králíka alespoň kouskem kartonu od krabice. Při podobném pokusu se také gorily snažily útočit na králíky za mřížemi, ale jejich útok byl spojen spíš s obranou - bály se nečekaných pohybů králíka. Oproti tomu šimpanzi používali v podobných situacích klacek, kterým se králíka nebo jiného zvířete dotýkali (ježek).
9. "Žvýkačka" Orangutani v chesterské zoo žvýkali kousky papíru, ale nikdy je nejedli ani nepoužívali jako "houbu" pro pití, jak to dělají šimpanzi. Občas tento papír vyndali z úst a vytírali jím konstrukce ve výběhu.
10. Použití hadru na mytí předmětu, chování napodobující práce ošetřovatelů Samice orangutana Ňuninka ze Zoo Ústí nad Labem často používala hadr k vytírání oken ve svém výběhu.
Naše výsledky ukazují, že orangutani mají velmi specifické nástrojové chování, kdy výrazně převažuje využití plochých materiálů a hůlkovité nástroje používají jen vzácně, většinou u dospělých jedinců. Z toho vyplývá také charakter využívání rukou, tedy převažující obourukost. Ve zbylých případech jsou orangutani převážně pravorucí.
Velmi zajímavý je, kdy orangutani využívají manipulační aktivity při komfortním a hnízdním chování - pro přikrývání se a stavění hnízd. Naše výsledky jsou v dobré shodě s pozorováními nástrojového chování u orangutanů v přírodě.
[
