V současné chvíli skupina orangutanů v Zoo Dvůr Králové sestává ze čtyř jedinců. Statného samce Elmara, samic Žanety a Satu a malého samečka Besara, mládě Žanety. Při zahájení projektu už měli být všichni čtyři pěkně zabydlení v novém pavilonu, ale přesun zvířat probíhá pomaleji, než se původně zamýšlelo - nikoliv z důvodu nepříznivého vývoje, zkrátka jen se zvířatům ponechává dostatek času na aklimatizaci a vyrovnání se stresem, který přece jen každé stěhování doprovází.
A tak zatímco Elmar se Žanetou objevují zatím neznámá lákadla v nové expozici orangutanů, která tvoří podstatnou část pavilonu Ptačí svět, Satu a Besar doposud zůstávají v pavilonu starém a stěhování je teprve čeká.
Elmar byl k transportu zvolen jako první. Jednak se předpokládalo, že je nejtěžší, nejméně ochotný ke spolupráci a bude s ním z toho důvodu nejvíce práce, také snáší bez problému osamocení, jako všichni orangutaní samci není příliš zvědav na společnost. A také se stěhování využilo k tomu, že byl Elmar důkladně vyšetřen a nebylo nutné ho kvůli zdravotnímu zákroku podruhé uspávat.
Elmarovo vyšetření
Elmar čas od času trpí trávicími obtížemi. Ošetřovatelé to přičítají psychickým důvodům, ale přece jen chtějí mít potvrzeno, zda za problémy nestojí vážnější příčiny - například vředové onemocnění. A tak byla Elmarovi měřena teplota, odebrány vzorky krve a stolice a bylo mu provedeno poněkud nepříjemné vyšetření dolní části trávicí trubice - kolonoskopie.
Histologické výsledky zatím nejsou známy, ale doposud se všechny laboratorní testy jeví v pořádku.
Elmar poznává nový pavilon
Elmar si tedy postupně v pavilonu zvyká - nejprve si osahal prostor menšího boxu a nyní již chodí po velké expozici. Ošetřovatelé se obávali, jaká bude Elmarova reakce na elektrický ohradník, který bohužel musel být do vnitřního prostoru expozice zakomponován, aby chránil vzrostlou zeleň. Elmar jako by však tušil, že dotknout se těch drátů není příjemné, zatím pokušení odolal. Je ale vidět, že ho prostor nového pavilonu zajímá - jindy líný orangutaní pán se pustil i do výšek, dokonce zdolal 1,8 metrů vysokou palandu, což je na Elmara nebývalý výkon.
Objevila se Žaneta
Zanedlouho přibyla k Elmarovi Žaneta. Důvodů pro tuto volbu bylo opět několik. Bylo žádoucí oddělit ji na chvíli od Besara. Jednak aby se mládě učilo samostatnosti, jednak aby se Elmar mohl se Žanetou pářit a nedošlo při tom k ohrožení mláděte - přece jen, kdyby se Besar připletl rozvášněnému samci do cesty, mohl by přijít k úrazu. A Elmar si skutečně Žanety hledí. Tedy alespoň občas. Je to přece jen už pán v letech. A než aby ji honil po velké expozici, přitáhne si jí do své "trucovny", do zamřížovaného boxu.
A jak je ve starém pavilonu?
Besarovi jsou již čtyři roky a je potřeba, aby si pomalu zvykal na samostatný život. A také aby se učil vztahu k samici Satu. Orangutaní kluk se ale zatím z toho, že není pod dozorem maminky, příliš neraduje. Nejprve ji hledal, teď se s odloučením smířil, ale skamarádit se se Satu moc nechce. Zatím oba posedávají ve svém koutě, spí co nejdál od sebe, a když je ošetřovatelky lákají na dobroty, trvá to notnou chvíli, než se uvolí si něco vzít. Do jisté míry je ale takové stranění přirozené, orangutani jsou samotáři.
Uvidíme tedy, jaký bude další vývoj. Pojďte sledovat dění v rodině orangutanů spolu s námi!
[
