14. dubna  2009  rubrika: Přírodní krásy

Arba - přírodní rezervace

Přírodní rezervace Arba - Foto: Správa CHKO Labské pískovce

Přírodní rezervace ArbaFoto: Správa CHKO Labské pískovce

CHKO Labské pískovce

Přírodní rezervace Arba je louka ležící v nivě řeky Kamenice, která leží u obce Srbská Kamenice. I když chráněné území není rozsáhlé, za zhlédnutí stojí a jeho návštěvu můžeme spojit s delším výšlapem po dalších krásných přírodních koutech této zapadlé části naší země.

Přírodní rezervace Arba má rozlohu 3,98 hektarů a byla zřízena v roce 1996. Leží v nadmořské výšce 211 m. n. m. Předmětem ochrany jsou zde zachovalá původní společenstva rostlinných a živočišných druhů vázaných na louky a prameniště. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších mokřadů v regionu. Přímo nad loukou se vypíná skalní blok s upravenou vyhlídkou, z níž můžete celou rezervaci i Srbskou Kamenici vidět z ptačí perspektivy. 

Geologický podklad území tvoří druhohorní sedimenty české křídové pánve. Tyto pískovce jsou překryty čtvrtohorními hlinitopísčitými sedimenty a náplavy řeky Kamenice. Jedná se o území s vývěrem podzemních vod z křídového souvrství. 

Kostel v Srbské Kamenici - Foto: Správa CHKO Labské pískovce

Kostel v Srbské KameniciFoto: Správa CHKO Labské pískovce

Vzácná a chráněná jsou zde společenstva slatinné louky, pramenišť a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů. Bažinné olšiny s ostřicí prodlouženou jsou na území CHKO Labské pískovce zcela výjimečné a velmi vzácné, ve fragmentu byly zjištěny právě v PR Arba. Rezervace je tvořena několika plochami s různým stupněm zamokření. Na nejvlhčích místech roste rákos obecný, vachta trojlistá, kozlík dvoudomý, sítina ostrokvětá, ostřice měchýřkatá a ostřice zobánkatá. Dlouhodobé neobhospodařování umožnilo na zamokřených plochách růst ostřici latnaté, která vytváří trsy (říká se jim bulty nebo stoličky) až 1 metr vysoké. Na relativně sušších kosených plochách se setkáme např. s prstnatcem májovým, bledulí jarní a šišákem vroubkovaným. Na hladině malých tůněk a pomalu tekoucích potůčků roste potočník vzpřímený. Oblast je domovem také některých ohrožených druhů mechorostů. Například na mokřinách najdeme baňatku Mildeovu a rokýtek, na vlhké půdě prchavičku lesklou či na kmenech v přilehlé olšině rostoucí epifyt křídlečku zprohýbanou. 

Bledule jarní, PR Arba - Foto: Správa CHKO Labské pískovce

Bledule jarní, PR ArbaFoto: Správa CHKO Labské pískovce

PR Arba je charakteristická unikátním společenstvem půdní fauny, zejména žížal. Patří mezi ně Aporectodea limicola, druh s atlantským typem rozšíření, který nebyl dosud v rámci celé České republiky na jiné lokalitě nalezen. Kobylka mokřadní patří k typickým představitelům rovnokřídlého hmyzu mokrých luk. Na lokalitě byl také zjištěn výskyt více než 15 druhů vážek. Malé vodní plochy jsou domovem skokana ostronosého, skokana skřehotavého a užovky obojkové. Pravidelně zde hnízdí chřástal vodní a rákosník obecný. Nepravidelně bekasina otavní a linduška luční. Savci jsou zastoupeni např. rejscem vodním, netopýrem Brandtovým a myškou drobnou. 

Turistické a dopravní informace:
Výchozím bodem krásného, ale poměrně náročného výletu (22 km) může být Česká Kamenice, kam se dostanete nejlépe z Děčína vlakem přes Benešov nad Ploučnicí. Z České Kamenice nás vede žlutá turistická značka 6,5 km do Srbské Kamenice. Do samotné Srbské Kamenice je možní přijet autobusem (z Děčína nebo České Kamenice směr Jetřichovice, Vysoká Lípa) nebo autem (z Děčína přes Hutnířov a Olešku, resp. z České Kamenice přes Janskou) 

Pohled na Českou Kamenici ze Zámeckého vrchu, v pozadí Růžovský vrch - Foto:  Wikipedia

Pohled na Českou Kamenici ze Zámeckého vrchu, v pozadí Růžovský vrchFoto:  Wikipedia

Obec Srbská Kamenice s necelými 200 se rozkládá v údolí říčky Kamenice v sevření zalesněných skal. Obec byla založena německými kolonisty ve 13. století na místech původního slovanského osídlení (Windisch Kamnitz). Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, místní zvláštností byla četná bělidla, která fungovala až do počátku 20. století, a výroba dřevité vlny pro sklářský průmysl v blízkém Novém Boru. S rozvojem turistiky se již koncem 19. stol. objevují zájezdní hostince a místní sedláci pravidelně ubytovávají turisty z města na letních bytech. Obec je svou polohou jakousi branou Českého Švýcarska. Zdejší romantická krajina s bizarními pískovcovými skalami není příliš lidskou činností dotčena, je ideální pro pěší túry, ve vybraných lokalitách lze provozovat i horolezectví. 

Obci vévodí Růžovský vrch (619 m. n. m.), mohutný čedičový kužel sopečného původu. Nachází v národní přírodní rezervaci Ružák, která je součástí NP České Švýcarsko. Rezervace má rozlohu 118 ha a chrání přirozené smíšené lesní porosty s typickou květenou, která je na zdejších čedičových vyvřelinách. Najdeme zde květnaté bučiny s celou řadou botanicky velmi cenných druhů. Rezervace je také nejvýznamnější lokalitou výskytu měkkýšů v severních Čechách. Růžovský vrch býval v minulosti často vyhledávaným turistickým cílem Českosaského Švýcarska (stály na něm postupně tři rozhledny). V současné době je vrchol zarostlý listnatým porostem a vyhlídky jsou možné pouze z ojedinělých mýtin a skalisek. Poté co jsme sestoupili na rozcestí pod vrchem (ze Saské Kamenice asi 6 km), čeká nás ještě 10,5 km do Hřenska - cesta vede stále po žluté značce přes obec Růžová. 

Možnosti občerstvení:
Restaurace a penzióny v Hřensku, České i Srbské Kamenici, cestou bez možnosti občerstvení 

Zdroj: Materiály Správy CHKO Labské pískovce 

Autor:  Zuzana Šmejkalová
 

Doporučujeme

Pořad Meteor

Dvojka ČRo, sobota 11. února, 08:10

V Hrádku nad Nisou žil vampýr, dnes nejprozkoumanější kostra v České republice. Proč ho pohřbili čelem do země a vybavili jej čtyřmi mincemi, když se tak v jeho době nepohřbívalo? Zavedeme do jižních Čech, sledovat extrémně ohrožené ptáky, kteří dostali do vínku hluchotu. Seznámíme vás s podivnými rozmnožovacími praktikami zajímavého druhu pavouka, pustíme myší serenády a zaměříme se na slony a jejich velikost.
Webové stránky pořadu Meteor 

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 11. února do pátku 17. února?

Proč skončila sonda Fobos-Grunt na dně Tichého oceánu, místo aby letěla k Marsu? O problémech ruské kosmonautiky si budeme povídat s Antonínem Vítkem. Afrikanistka Marie Imbrová nás opět pozve do Afriky. Dozvíte se, jak na své druhé expedici cestovatel Emil Holub pochodil u bojovných Mašukulumbů.
Webové stránky pořadu Planetárium 

Partneři

  • Naše příroda 01/2012 - Foto: Tomáš Pospíšil, Naše příroda
  • Moravský ornitologický spolek - Foto: Moravský ornitologický spolek
  • BirdPhoto.cz