31. července  2009  rubrika: Přírodní krásy

Cikánka - národní přírodní památka

Kavylové louky na vrcholu, NPP Cikánka - Foto: Martin Lejsal

Kavylové louky na vrcholu, NPP CikánkaFoto: Martin Lejsal

V roce 1988 byla vyhlášena jako dvě samostatná chráněná území NPP Cikánka I a II na katastru Radotín v Praze 5. Rozkládají se v nadmořské výšce 305 až 330 metrů a dohromady zaujímají plochu 4,6 ha.

Cikánka I se nachází se nachází na horním svahu Radotínského údolí a přiléhající náhorní plošině nad sliveneckými lomy Na Cikánce. Cikánka II je v opuštěném lomu Ve skále, severně od dobývacího prostoru lomu Cikánka na levém svahu Radotínského potoka. Lom z části slouží svým účelům, z části je již jen historickým pozůstatkem po těžební činnosti. Těžil se tu slivenecký mramor, který je nejznámějším okrasným kamenem ve středních Čechách, doklady o těžbě pocházejí již ze 13. stol. Z lomu pochází např. většina datovaných náhrobků na starém židovském hřbitově v Praze, růžové kostičky na pražských chodnících a obkladové kameny v mnoha kostelech a chrámech pražského baroka ze 17. a 18. století. 

Území je z geologického hlediska tvořeno devonským slivencem a řeporyjským vápencem pražského souvrství. Půda je převážně tvořena mělkými rendziny. 

Opuštěný lom pod vrcholem Cikánky - Foto: Martin Lejsal

Opuštěný lom pod vrcholem CikánkyFoto: Martin Lejsal

Je to oblast s bohatou kavylovou stepí zahrnující teplomilnou květenu i zvířenu. Botanicky je hřbet vápenců poměrně nepříznivým místem pro uchycení dřevin, takže je zde více méně pouze nízký trávník, silně připomínající subkontinentální step. Dominantou je kavyl Ivanův (největší výskyt v Praze) a společně se smělkem štíhlým, kostřavou walliskou, kostřavou žlábkatou, lipnicí úzkolistou a bojínkem tuhým vytváří velmi ojedinělý xerotermní trávník. V něm se nachází kvetoucí druhy, zejména chrpa chlumní, hlaváč žlutavý, devaterník šedý, nebo z jižní Moravy dovezený a zde vysazený len rakouský. 

Kromě flóry je možné zde spatřit i vzácné houby jako například břichatku prášivku žaludicovou a hvězdovku bradavkovou. 

Lokalita je zajímavá rovněž z hlediska fauny, zejména té bezobratlé. Bylo zde zjištěno 278 druhů motýlů, například otakárek fenyklový a přástevník medvědí. V kritickém nebezpečí vyhynutí jsou zejména soumračník žlutoskvrnný, soumračník podobný, modrásek východní, okáč metlicový, ostruháček kapinicový a perleťovec prostřední. Z blanokřídlých se tu objevuje vzácná včela Megachile lagopoda a drobná včela Rophitoides canus

NPP Cikánka - Foto: Prazak, Wikipedia

NPP CikánkaFoto: Prazak, Wikipedia

Brouci jsou zastoupeni krytohlavcem, nosatčíkem žijícím na jetelovci chlumním a krytonoscem na šalvěji lučním. Také zde bylo zjištěno asi 50 druhů střevlíkovitých, například Harpalus caspius roubali a Panagaeus bipustulatus. 

Obratlovci jsou zastoupeni poměrně méně. Běžně se zde vyskytuje ještěrka obecná a vzácnější ještěrka zelená. Z ptáků zde hnízdí linduška lesní, budníček menší, ťuhýk obecný, skřivan polní, rehek domácí a hýl obecný. 

V dávné minulosti bylo toto území z velké části zalesněno. Poté, co se zde začaly objevovat první osady a docházelo k postupnému odlesňování, ovlivnila území pastva a později i těžba vápenců s vysokým spadem prašnosti z nedaleké cementárny v Radotíně. Těžba se v nedávné době naštěstí přesunula dále od chráněného území a tak je vliv spadu významně omezen. 

Protože je lokalita v současné době nejvíce ohrožena pozvolným zarůstáním, je třeba kavylovou step neustále udržovat kosením, jinak by zarůstala křovím, především trnkou a silně invazním pámelníkem. Není bez zajímavosti, že kosení se provádí tzv. mozaikovitým způsobem, tedy tak, aby část trávníku vždy zůstala nepokosena a hmyz, který step obývá, mohl dokončit svůj vývoj nebo nalézt potravu. A je to právě cenný kavylový trávník, pro který byla Cikánka I byla navržena jako evropsky významná lokalita. 

Dopravní informace:
NPP je dostupná MHD, autobusovou linku 256. Zastávka se jmenuje Cikánka.
Občerstvení:
Nejlépe autobusem do Radotína, případně zpět do Prahy. 

Autor:  Martin Lejsal
 

Doporučujeme

Pořad Meteor

Dvojka ČRo, sobota 11. února, 08:10

V Hrádku nad Nisou žil vampýr, dnes nejprozkoumanější kostra v České republice. Proč ho pohřbili čelem do země a vybavili jej čtyřmi mincemi, když se tak v jeho době nepohřbívalo? Zavedeme do jižních Čech, sledovat extrémně ohrožené ptáky, kteří dostali do vínku hluchotu. Seznámíme vás s podivnými rozmnožovacími praktikami zajímavého druhu pavouka, pustíme myší serenády a zaměříme se na slony a jejich velikost.
Webové stránky pořadu Meteor 

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 11. února do pátku 17. února?

Proč skončila sonda Fobos-Grunt na dně Tichého oceánu, místo aby letěla k Marsu? O problémech ruské kosmonautiky si budeme povídat s Antonínem Vítkem. Afrikanistka Marie Imbrová nás opět pozve do Afriky. Dozvíte se, jak na své druhé expedici cestovatel Emil Holub pochodil u bojovných Mašukulumbů.
Webové stránky pořadu Planetárium 

Partneři

  • Naše příroda 01/2012 - Foto: Tomáš Pospíšil, Naše příroda
  • Moravský ornitologický spolek - Foto: Moravský ornitologický spolek
  • BirdPhoto.cz