Velká Pleš - národní přírodní rezervace
Pohled z Velké PlešeFoto: Martin Lejsal
Národní přírodní rezervace Velká Pleš byla vyhlášena v roce 1984 na celkové ploše 95,7 hektarů. Tvoří ji zejména dva výrazné kopce s nezalesněnými vrcholy Velká a Malá Pleš, které se svými svahy a skalními výchozy strmě tyčí nad údolím řeky Berounky.
Vrchol Velké pleše dosahuje nadmořské výšky téměř 500 m. Rezervace tu byla vyhlášena především z důvodu ochrany přirozeně bezlesých partií vrcholu, tzv. pleší, kde se ovšem nachází mozaika společenstev skalních spár, primitivních půd, xerofilních trávníků a teplomilných lemů, které přecházejí do rozvolněné doubravy. Svahy jsou pak zaplněny suťovými lesy, nebo habrovými doubravami a lipovými bučinami s jedlemi. Pleše jsou místem výskytu řady reliktních druhů rostlin i živočichů, zvláště bezobratlých.
Rezervace se nachází v části Vlastecké vrchoviny s osamocenými skalami a mrazovými sruby a patří k ní i pravý svah hlubokého údolí Berounky. Geologický podklad tvoří především vulkanity svrchního kambria křivoklátsko-rokycanského pásma, převážně andezity, v jižní části i ryolity, dacity a tufy. Nejsevernější část rezervace tvoří droby a břidlice neoproterozoika. Pokryv čtvrtohorních sedimentů je zejména v severozápadní části území málo mocný, zdejší půdy jsou tzv. rankery.
Cesta po hřebeni Velké PlešeFoto: Martin Lejsal
Vegetace v této lokalitě je ovlivněna kombinací říčního a vrcholového fenoménu, což znamená, že zde dochází k velmi výrazným teplotním změnám. Na svazích a na jejich úpatí se tak vyvinuly suťové lesy a bučiny s výskytem podhorských a horských druhů, zatímco vrcholy jsou pokryty xerofilními doubravami a travobylinnými společenstvy s výskytem druhů, které jsou typické pro teplejší části středních a severních Čech.
Přesto je možné dobře rozpoznat společenstva skalních výchozů se vzácnou kapradinkou skalní (Woodsia ilvensis) a společenstva mělkých skeletovitých půd s kostřavou ovčí (Festuca ovina), chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella) a dalšími.
Na chudších místech se přidává vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kdežto tam, kde je půda bohatší na minerály, se vyskytuje kostřava sivá (Festuca pallens), mochna písečná (Potentilla arenaria) a další druhy, naznačující přechod ke společenstvům teplomilných trávníků s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), které obohacuje i výskyt pryšce chvojky (Tithymalus cyparissias) a bělozářky větevnaté či liliovité (Anthericum ramosum, A.liliago).
Z dřevin lze jmenovat zejména nízký keř skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Na hlubších půdách pak navazují lesní lokality s výskytem kakostu krvavého (Geranium sanguineum) a jetelu alpínského (Trifolium alpestre).
Na svazích nad řekou Berounkou se rozmnožily suťové lesy, které postupně přechází do lipových bučin, které v bylinném patře hostí kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnici cibulkonosnou (D. bulbifera). Je až s podivem, že cévnatých rostlin se v rezervaci vyskytuje na 340 druhů. Také je zde možné nalézt některé mimořádně vzácné druhy, např. vidlenku krémovou (Vararia cremeoavellanea).
Rovněž velké množství významných druhů bezobratlých má v této rezervaci svůj domov. Z brouků zde žijí např. vzácní tesaříci Leioderus kollari a Phymatodes pusillus nebo kovařík Pseudanostirus globicollis. Mateřídouška vejčitá je rostlinou, na které byly zjištěny dva druhy reliktních nosatčíků (Apion oblivium a A. hoffmanni). Porosty sklaních stepí a lesostepí obývá zobonoska Coenorhinus interpunctatus, na lomikámen zrnatý je vázán nosateček Bagous diglyptus. Pouze na Velké Pleši a na Týřově žije v Čechách krasec Acmaeodera degener. Žijí zde rovněž teplomilní pavouci jako je například sklípkánek hnědý (Atypus affinis). Byl zde prováděn i důkladný průzkum motýlů a bylo zjištěno 65 druhů, z nichž 15 je hodnoceno jako v Čechách vzácných, např. bourovec zejkovaný (Phyllodesma tremulifolia).
Dlouholetým problémem rezervace je vysoká koncentrace zvěře, zejména mufloní, která brání přirozené obnově porostů a navíc podporuje šíření nepůvodních "plevelných" druhů, např. kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris). Proto se cíleně pracuje na obnově původních porostů.
Turistické informace
Rezervací nevede žádná turistická stezka a z důvodu maximální ochrany biotopu je pro běžné turisty nepřístupná.
