Polom - přírodní rezervace
Padlý strom v pralese Polom na VysočiněFoto: Wikipedia
Přírodní rezervace pralesního charakteru Polom leží jihovýchodně od obce Horní Bradlo. Byla vyhlášena v roce 1933 na ploše 18 ha. Rezervace je rozdělena na dvě samostatné části - Velký a Malý Polom, které jsou od sebe odděleny hospodářskou smrčinou. Nadmořská výška rezervace se pohybuje v rozpětí 545 - 625 m.
Pod názvem Polom se však neskrývá pouze stejnojmenná přírodní rezervace, ale celý les mezi Bradlem, Velkou Střítěží, Křemenicí a řekou Chrudimkou. Jeho nejvyšší bod vystupuje do nadmořské výšky 649 m n. m. Ve vrcholové části pramení potok Polomka. Rezervace chrání zbytek bukojedlového pralesa typického pro střední polohy Železných hor lemovaný na okraji prameništními a lučními olšinami. V nejvyšších polohách Velkého Polomu se nachází svěží jedlová bučina šťavelová.
Prales má přednost i před turisty.Foto: Wikipedia, www.muzeummontanelli.com
Lesní rezervace Polom byla vymezena v hospodářských plánech již koncem 19. století, kdy byl z hospodaření zcela vyloučen "vzácný dekorační porost v revíru střítežském o rozloze 14,39 ha". Jedle zde rostoucí dosahovaly výšky až 55 metrů a objemu dřeva až 35m3. Lesní odborníci té doby označovali prales jako "vzácnost, jakou je možno nalézti jen v hlubokých lesích východních Uher, Sedmihradska a Bukoviny". Hospodářský plán z roku 1936 zmiňuje rezervaci jako 240 let starý porost vytvořený z buku, jedle, smrku, javoru a jasanu. Jedna z největších jedlí, Stará královna, byla vysoká 46 m a měla obvod kmene 580 cm. Protože uschla, byla roku 1903 pokácena, a to ve stáří přes 300 let.
Popadané stromy v praleseFoto: Wikipedia
Největšími dnes žijícími stromy jsou jedle s obvodem 342 cm a výškou 45 m a smrk s obvodem 78 cm a výškou 43 m. Podél potoka a v přilehlé potoční nivě nalezneme jasanovou potoční olšinu. Květena není na území rezervace příliš pestrá. K nejvýznamnějším rostlinným druhům patří např. řeřišnice trojlistá, mokrýš vstřícnolistý, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, prvosenka vyšší, kruštík širolistý, rozrazil horský a hruštička menší.
Z bohatství hub jmenujme bondarcevku horskou, korálovce bukového a jedlového nebo kukmáka obecného. Významný je nález houby druhu Albatrellus hirtus, který zde byl v roce 1987 nalezen poprvé v tehdejším Československu.
Torzo stromuFoto: Wikipedia
Z živočichů je významné společenstvo bezobratlých vázané na rozpadavé pralesové porosty. Zajímavý je výskyt žížaly podhorské. Význačnou skupinou jsou blanokřídlí. Ptačí společenstvo je zastoupeno typicky lesními druhy - budníčkem lesním, datlem černým, holubem doupňákem.
V současné době převládají v území rozkladné procesy s nárůstem biomasy, což ovlivňuje stabilitu ekosystému a dochází zde k častému pádu mohutných stromů, často však formou rozlomení či zlomení, nikoliv vývratem. Jelikož se jedná pouze o fragment původní přírody, je nutné chránit území před nálety smrku a ochraňovat původní listnaté druhy dřevin.
Turistické informace:
Územím Velkého polomu prochází zelená turistická značka z Horního Bradla do Trhové Kamenice.
