24. února  2010 v 11:43  rubrika: Přírodní krásy

CHKO Křivoklátsko

Týřovické skály - Foto: David Šmejkal

Týřovické skályFoto: David Šmejkal

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Už v roce 1977 bylo území prohlášeno organizací UNESCO biosférickou rezervací. Jeho nejcennější část by se měla v brzké době stát národním parkem.

 

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Už v roce 1977 bylo území prohlášeno organizací UNESCO biosferickou rezervací.

Vložit na svůj web

Vzácnými křivoklátskými lesy nás provede Ing. Jan Povolný, zástupce lesního správce na Lesní správy Křivoklát.
Křivoklátské lesy jsou velmi zachovalé – panství patřilo buď českým králům nebo knížatům, bylo určeno převážně pro lovectví, tím pádem zůstaly lesy zachovány a dříví se v nich moc netěžilo. Křivoklátské lesy mají velkou mysliveckou a loveckou tradici. Můžeme zde vidět hlavně smíšené porosty. Krajina je tu velice pestrá. Tvoří ji malá i velká údolí, potůčky, dominantou území je řeka Berounka, je to ideální místo pro vycházky. Je tu hustá síť cest a pohyb návštěvníků po lese není v současnosti nijak omezen. 

Říkal jste, že na Křivoklátsku je velká lovecká tradice. Která zvířata tu dnes žijí a která žila v minulosti?
V současnosti tu žijí téměř všechny druhy zvěře. Z těch hlavních vzpomenu prase divoké, jelena lesního, srnce, lišku, muflona. Dřív zde žili také medvědi a rysi, ti ale byli vyhubeni a už se zpátky do zdejší přírody nevrátili. Je celkem běžné, že se návštěvníci v lese s některými druhy běžně potkávají. 

Bukový les v CHKO Křivoklátsko - Foto: David Šmejkal

Bukový les v CHKO KřivoklátskoFoto: David Šmejkal

To potvrzuje také Iveta Kohoutová, starostka Karlovy Vsi, která by jako jediná obec měla ležet na území plánovaného Národního parku Křivoklátsko.
Když vyjdu kilometr nad vesnici, potkávám srnky, jelena, občas i lišku nebo prase divoké. 

A nemáte strach chodit do lesa?
Mám. Bylo zrovna období říje, udělala jsem si takový okruh s kočárkem, a když jsem se vracela Mlynářovým luhem, dvacet metrů přede mnou vyběhl jelen. Byla jsem bez signálu na telefonu, měla jsem strach, že kdyby se něco stalo, nikdo by mě nenašel. Ale zase je to hezké, žít uprostřed přírody. Myslím, že když zvířeti neubližujete, nechá vás na pokoji.          

S tím, jak vypadá příroda Křivoklátska, se můžete seznámit nejen v lese samotném, ale i v expozici "Les kolem nás" Informačního a vzdělávacího střediska LČR na Křivoklátě. Tím nás provedla Táňa Frýbertová.
„Tady už jsme opravdu skoro jako v lese, do podlahy jsou vyznačeny stopy lesních zvířat, podlaha je pokryta hrabankou. Zde představujeme noční život v lese, expozice představuje zvířata,  která můžeme v lese v noci slyšet. Je to asi nejatraktivnější část výstavy, tvoří se tu dlouhé fronty, dětem se líbí, že si zvíře mohou nejen prohlédnout, ale i poslechnout. Jsou to autentické zvuky natočené ve volné přírodě“. 

Meandr Berounky - letecký pohled na Křivoklátsko u obce Roztoky - Foto:  Wikipedia,   Flying

Meandr Berounky - letecký pohled na Křivoklátsko u obce RoztokyFoto:  Wikipedia, Flying

Vraťme se v rozhovoru s Janem Povolným k lesu. Jaké tu rostou stromy? Najdeme tu jak listnaté, tak jehličnaté dřeviny, zhruba v poměru půl na půl. A v podstatě tu můžeme najít všechny druhy dřevin, které se v České republice nacházejí, i tím je Křivoklátsko ojedinělé.    

Jsou některé zdejší druhy dřevin vzácné?
S těch vzácných bych vzpomněl tis červený a jeřáb břek, v lese najdeme i planou třešeň ptačí. Křivoklátská příroda se vyznačuje také velkou pestrostí bylin, řada z nich je chráněných, dokonce i ohrožených. Například koniklec luční, bělozářka liliovitá, třemdava aj. 

Přírodní rezervace Týřov, pohled od Skryjí - Foto: David Paloch,  Wikipedia

Přírodní rezervace Týřov, pohled od SkryjíFoto: David Paloch, Wikipedia

Právě kvůli druhové pestrosti usiluje MŽP o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Tamní téměř nedotčené lesy jsou jedinečné v rámci celé střední Evropy, vysvětluje náměstek ministra František Pelc.
Centrální část Křivoklátska splňuje základní parametry, které jsou kladeny na národní parky. Je tu dochované přírodní prostředí, relativně málo narušené lidskou činností, neobyčejně vysoká druhová rozmanitost na všech úrovních. Mimořádná pestrost dřevin je vázána na zajímavý fenomén, který v České republice příliš rozvinut není, a to je jedno centrální osové údolí kaňonovitého typu a několik příčných údolí menších toků, která jsou také kaňonovitá. A další skutečnost je, že jsou tu již historicky dochovány velké plochy lesů. V centrální části České kotliny takový robustní rozsah lesa prakticky není, s výjimkou Brd. Brdská hornatina je sice známá svými rozsáhlými lesy, ale druhová skladba lesů je oproti centrální části Křivoklátska pozměněná a biodiverzita je tam podstatně nižší. Tím neříkám, že Brdy jsou nehodnotné, ale v porovnání s Křivoklátskem zaostávají. Přesto všechny sledované parametry nesplňovala celá oblast CHKO. Zaměřili jsme se tedy pouze na její nejcennější části. Jak jsme se snažili pečlivě vybírat dokládá to, že z více než 600 km2 jsme vybrali zhruba 100 km2. 

Návrh MŽP tedy počítá s přibližně 16% stávající CHKO. Národní park by měl mít dvě lesnaté části, oddělené obydleným územím údolí Berounky. Navržená mapa zahrnuje území 19 obcí. Jen jedna z nich, Karlova Ves, by měla ležet v prostoru národního parku.
Dvě jádrová území splňují náročná kritéria národního parku. Jedno je v oblasti Týřovických skal, to je větší jádro, zabírá asi 4/5, zbytek je za řekou, v oblasti říčky Vůznice a jejího okolí.     

Když jsme šli s Ivetou Kohoutovou Karlovou Vsí, byla zasněžená a vypadala jako nějaké horské středisko. Tolik sněhu je tu každý rok?
Ano, takhle to tu vypadá skoro každou zimu, jsme potom odříznuti od civilizace, protože jak napadne sníh, máme problémy se kamkoliv dostat. Obec leží asi 400 m n.m., do Berouna i do Rakovníka je to zhruba 20 km, jsme odkázáni na auta.  

Jeřáb břek - Foto: Rolf Schulte,  Wikipedia

Jeřáb břekFoto: Rolf Schulte, Wikipedia

Jak je Karlova Ves stará?
Vesnice byla založena roku 1828 majitelem křivoklátského panství knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenberka jako osada drvoštěpů, kteří těžili dřevo v kouřimeckém revíru pro potřebu železné huti v Roztokách u Křivoklátu. Pálilo se tu také dřevěné uhlí, a to ještě před dvěma lety. Bohužel z důvodu finanční krize či špatného podnikatelského záměru se nepálí. Obec tím byla vyhlášená, pro uhlí sem lidé jezdili. 

Jak je obec velká?
Žije tu 121 lidí, máme tu 60 objektů ke stálému bydlení asi 20 chat. 

Jsou si místní lidé vědomi, jak cenná je místní příroda a že je ji třeba chránit?
To doufám. Lesy jsou tu opravdu nádherné, dá se tu každý den někam jít. 

Krásný výlet je třeba na zříceninu unikátního hradu Týřov. Nedaleko hradu se nad řekou tyčí Čertova skála. Jedním z nejkrásnějších koutů Křivoklátska jsou Skryjská jezírka, tedy úzký kaňon zakončený vodopádem, na který navazuje široká vodní plocha -  při troše štěstí tu potkáte i vydru. A destinace je také vyhlášeným houbařským rájem.  

Pořad: Toulky českou současností  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: již nevysíláme (vysíláno do konce ledna 2011)  
 

Nové články v rubrice

  • 8. října  2015 v 09:00       rubrika: Přírodní krásy

    Časopis Naše příroda v podzimním hávu

    Podzimní číslo Naší přírody přináší opět množství rozmanitých článků, ovšem ne jen těch podzimních. Dozvíte se, jak je to u nás s ježky, jaká zvěř se toulá v chladném období roku po lese, něco více o octomilkách, které...

     
  • 17. srpna  2015 v 11:00     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Procházka s noclehem po vojenském cvičišti

    To, že bývalá vojenská cvičiště patří k přírodně nejcennějším územím v republice a zároveň k lokalitám s nejobtížnějším zajištěním zachování tohoto bohatství, asi není nutné příliš zdůrazňovat. Cech Svatého Víta nedaleko...

     
  • 6. srpna  2015     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Polabská divočina

    Naučné stezky vznikají často z myšlenky správců lokalit, kteří se chtějí „pochlubit“, co je u nich zajímavého, anebo obcí, snažících se přilákat turisty. Naučná stezka Pňovským luhem má trochu neobvyklejší původ…

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas