Cikánka - národní přírodní památka
Kavylové louky na vrcholu, NPP CikánkaFoto: Martin Lejsal
V roce 1988 byla vyhlášena jako dvě samostatná chráněná území NPP Cikánka I a II na katastru Radotín v Praze 5. Rozkládají se v nadmořské výšce 305 až 330 metrů a dohromady zaujímají plochu 4,6 ha.
Cikánka I se nachází se nachází na horním svahu Radotínského údolí a přiléhající náhorní plošině nad sliveneckými lomy Na Cikánce. Cikánka II je v opuštěném lomu Ve skále, severně od dobývacího prostoru lomu Cikánka na levém svahu Radotínského potoka. Lom z části slouží svým účelům, z části je již jen historickým pozůstatkem po těžební činnosti. Těžil se tu slivenecký mramor, který je nejznámějším okrasným kamenem ve středních Čechách, doklady o těžbě pocházejí již ze 13. stol. Z lomu pochází např. většina datovaných náhrobků na starém židovském hřbitově v Praze, růžové kostičky na pražských chodnících a obkladové kameny v mnoha kostelech a chrámech pražského baroka ze 17. a 18. století.
Území je z geologického hlediska tvořeno devonským slivencem a řeporyjským vápencem pražského souvrství. Půda je převážně tvořena mělkými rendziny.
Opuštěný lom pod vrcholem CikánkyFoto: Martin Lejsal
Je to oblast s bohatou kavylovou stepí zahrnující teplomilnou květenu i zvířenu. Botanicky je hřbet vápenců poměrně nepříznivým místem pro uchycení dřevin, takže je zde více méně pouze nízký trávník, silně připomínající subkontinentální step. Dominantou je kavyl Ivanův (největší výskyt v Praze) a společně se smělkem štíhlým, kostřavou walliskou, kostřavou žlábkatou, lipnicí úzkolistou a bojínkem tuhým vytváří velmi ojedinělý xerotermní trávník. V něm se nachází kvetoucí druhy, zejména chrpa chlumní, hlaváč žlutavý, devaterník šedý, nebo z jižní Moravy dovezený a zde vysazený len rakouský.
Kromě flóry je možné zde spatřit i vzácné houby jako například břichatku prášivku žaludicovou a hvězdovku bradavkovou.
Lokalita je zajímavá rovněž z hlediska fauny, zejména té bezobratlé. Bylo zde zjištěno 278 druhů motýlů, například otakárek fenyklový a přástevník medvědí. V kritickém nebezpečí vyhynutí jsou zejména soumračník žlutoskvrnný, soumračník podobný, modrásek východní, okáč metlicový, ostruháček kapinicový a perleťovec prostřední. Z blanokřídlých se tu objevuje vzácná včela Megachile lagopoda a drobná včela Rophitoides canus.
NPP CikánkaFoto: Prazak, Wikipedia
Brouci jsou zastoupeni krytohlavcem, nosatčíkem žijícím na jetelovci chlumním a krytonoscem na šalvěji lučním. Také zde bylo zjištěno asi 50 druhů střevlíkovitých, například Harpalus caspius roubali a Panagaeus bipustulatus.
Obratlovci jsou zastoupeni poměrně méně. Běžně se zde vyskytuje ještěrka obecná a vzácnější ještěrka zelená. Z ptáků zde hnízdí linduška lesní, budníček menší, ťuhýk obecný, skřivan polní, rehek domácí a hýl obecný.
V dávné minulosti bylo toto území z velké části zalesněno. Poté, co se zde začaly objevovat první osady a docházelo k postupnému odlesňování, ovlivnila území pastva a později i těžba vápenců s vysokým spadem prašnosti z nedaleké cementárny v Radotíně. Těžba se v nedávné době naštěstí přesunula dále od chráněného území a tak je vliv spadu významně omezen.
Protože je lokalita v současné době nejvíce ohrožena pozvolným zarůstáním, je třeba kavylovou step neustále udržovat kosením, jinak by zarůstala křovím, především trnkou a silně invazním pámelníkem. Není bez zajímavosti, že kosení se provádí tzv. mozaikovitým způsobem, tedy tak, aby část trávníku vždy zůstala nepokosena a hmyz, který step obývá, mohl dokončit svůj vývoj nebo nalézt potravu. A je to právě cenný kavylový trávník, pro který byla Cikánka I byla navržena jako evropsky významná lokalita.
Dopravní informace:
NPP je dostupná MHD, autobusovou linku 256. Zastávka se jmenuje Cikánka.
Občerstvení:
Nejlépe autobusem do Radotína, případně zpět do Prahy.
