Litovelské Pomoraví - chráněná krajinná oblast

Bezkolencová lipová dubohabřina v PR U spálené, CHKO Litovelské PomoravíFoto:  Wikipedia

Pojďte se spolu se středoškolským učitelem Vladimírem Böhmem vypravit do rozkvetlého Litovelského Pomoraví. Je to nejen nádherný kousek světa, ale také místo výskytu unikátních přírodních krás, které jinde jen tak nenajdete.

V pruhu Litovelského Pomoraví, který je široký místy jen 3 km, ale někde až 8 km, odlišujeme tři základní části. Když vyrážíme z Olomouce, projíždíme tzv. Litovelskou a Olomouckou sníženinou, která tvoří centrální část Hornomoravského úvalu, potom se dostáváme do oblasti Třesínského prahu, a poslední část Litovelského Pomoraví tvoří Mohelnická brázda. 

Pro pohyb v této oblasti si musíme uvědomit, že se jedná o mokřadní území, takže by nás nemělo překvapit, že je tu vlhko, kluzko apod. Nacházíme se v nádherném území, které bylo typické pro tuto oblast, ještě než ji osídlili lidé a nezačali ji kultivovat. Dnes je území již obklopeno kulturní vegetací. 

Mokřadní biotopy v PR Plané loučkyFoto:  Wikipedia

Dalším významným aspektem, který napomohl vyhlášení Litovelského Pomoraví za chráněnou krajinnou oblast je vlastní řeka Morava, tvořící osu území a tekoucí nádhernými meandry. Nic takového už na jejím dalším toku nelze vidět - s malou výjimkou u Tovačova. Tok řeky je už lidmi velmi kultivován a regulován. Tady řeka ještě tzv. divočí. V korytu se objevují nové štěrkové lavice, staré mizí, skutečně při zvýšených stavech vodní hladiny, při povodních, při tání sněhu dochází k pohybu materiálu díky silnému vodnímu proudu. Ale co je tady nejzajímavější, co nemá obdobu nejenom u nás v republice, ale v celé Evropě, je tzv. vnitřní delta. Je to opravdu unikát, našli bychom ji jen třeba v povodí řeky Nigeru v Africe. Řeka se sama od sebe rozděluje do několika ramen a zase se před Olomoucí spojuje do jednoho hlavního toku. Je to způsobeno vlivem krasového území, vápenec je poměrně nízko pod povrchem, řeka Morava nebyla schopna svým hlavním korytem vodu odvádět a byla nucena jej rozdělit do několika postranních ramen. No a díky tomu tu vznikly krásné lužní komplexy. Rozlišujeme tzv. měkký a tvrdý luh. Ten měkký luh se nachází v oblastech, které mají hladinu spodní vody velice blízko kořenovému systému, roste tu vrba nebo topoly, ale ještě se tu dá najít i tvrdý luh, kde rostou stromy s kvalitnějším dřevem, jako jasan, javor, lípa buk či dub. 

V minulosti lidé postavili na řece hodně tzv. selských hrází, aby se chránili před povodněmi. Jednak bránily povodním, dále omezovaly přímý tok a rozváděly vodu do lužních komplexů, takže tamní nárůst dřeviny byl o to větší, ale rozváděly vodu dokonce i do hanácké krajiny, což bylo velmi užitečné, neboť později zjara jsou tu poměrně malé srážkové úhrny. Naučili se s řekou žít a využívat ji. V 15. století přispěl rod Pernštejnů k vybudování velkého komplexu rybniční soustavy ještě nad Olomoucí - nejen pro chov ryb, ale aby byly rybníky schopny zachytit určité množství vody během povodní. 

Selská hráz, CHKO Litovelské PomoravíFoto:  Wikipedia

Nejvhodnější doba k návštěvě Litovelského Pomoraví je jaro, kdy ještě nejsou olistěné stromy listnáčů lužních lesů. Toto období, kdy dostatek světla dopadá až na půdu, nazýváme jarní aspektem. Tehdy nádherně ožije bylinné patro - kvetou tu sněženky, prvosenky, sasanka hajní, ale i vzácnější kosatec žlutý, kosatec sibiřský, upolín evropský. Obrovské plochy pokrývá medvědí česnek. Rostou tu konvalinky, pryskyřníky, hlavně pryskyřník veliký, potom dymnivka dutá a dymnivka plná. V jarním čase tu také kvete plicník lékařský a na vodních tůních i žluté stulíky. 

Stejně pestrá je v oblasti fauna. Hůře samozřejmě spatříme ryby, žije jich tu na 60 druhů. Jak se voda občas rozlévá, vznikají periodické tůně a na ně jsou vázáni dva velmi vzácní korýši, a to je listonoh jarní a žábronožka sněžní. Tyto druhy jsou intenzivně studovány i díky výzkumu Přírodovědecké fakulty Olomoucké univerzity. Na slunných svazích jsou k vidění ještěrky živorodé, žijí tu zajímaví obojživelníci jako skokan štíhlý, skokan hnědý, kromě běžnější ropuchy obecné i ropucha zelená. Vzácná je i blatnice skvrnitá a rosnička zelená. 

Vápnomilná bučina va východní části NPP Třesín, CHKO Litovelské PomoravíFoto:  Wikipedia

Je tu poměrně velký výskyt vrápenců a netopýrů, obývají nejen jeskynní prostory ale i tzv. doupné stromy, o které se ještě musí dělit ještě s puštíkem obecným ale i dalšími tradičními obyvateli, jako je strakapoud, datel černý nebo žluva hajní. Je tu pochopitelně velkým množstvím zastoupeno i drobné ptactvo, které v lese po ránu vždycky nádherně koncertuje. Patří sem lejsek malý, vzácný v celé Evropě, nebo lejsek bělokrký, potom je tu hojně zastoupen i rehek zahradní a budníček menší, další rarita, jeho výskyt na našem území je také velmi sporadický. 

V mokřadní vegetaci žijí samozřejmě čápi - bílí i černí, velice hojná je tu volavka popelavá. Pokud se budete chovat opravdu tiše, můžete spatřit zdejší drahokam - ledňáčka říčního. Na drobné ptactvo jsou navázáni i dravci - luňák hnědý a luňák červený. A také moták pochop, který se v naší republice vyskytuje v menší míře. Na štěrkových lavicích, které se nacházejí v korytě řeky Moravy se nám podaří pozorovat kulíka nebo pisíka. 

Ovšem symbolem Litovelského Pomoraví je duo živočichů bobr evropský a vydra říční. Bobr byl vrácen do Litovelského Pomoraví v roce 1991, kdy k nám bylo přivezeno 20 jedinců z polského národního parku Suwalki. Daří se jim tu, množí se, je jich tolik, že už začali migrovat jednak proti proudu Moravy, tak i po jejím proudu. Dostali se až do okolí Tlumačova, k Záhlinickým rybníkům, kde dokonce způsobili nějaké škody v zahradách. Poslední původní bobr byl v této oblasti uloven v roce 1730. Vydra říční z této oblasti nikdy nevymizela, ale regulací řeky Moravy došlo k velkému úbytku jejích stavů. Dnes je její výskyt na dobré úrovni. 

V CHKO Litovelské Pomoraví je 25 maloplošných chráněných území. Za zmínku stojí například PP Častava, což je velmi zajímavá oblast - dnes už vlastně jen rybník, zbytek slepého říčního ramene. Nebo PP Daliboř, která je příkladem slatinného společenstva. Je tady PP Kurfürstovo rameno, velká rarita, protože toto slepé rameno bylo vytvořeno lidmi. Nachází se tu NPR Ramena řeky Moravy, PP U Zámecké Moravy, chráněné území s výskytem pérovníku pštrosího. Podívejte se do oblasti PR Planých louček, ovšem jen tam, kde je to povoleno, zde v období již zmíněného jarního aspektu uvidíte pestrobarevný koberec nádherných květin.