26. července  2009  rubrika: Přírodní krásy

Lochkovský profil - národní přírodní památka

Skalní hřbet NPP Lochkovský profil - Foto: Martin Lejsal

Skalní hřbet NPP Lochkovský profilFoto: Martin Lejsal

Na jihozápad od Lochkova, v Radotínském údolí, se v nadmořské výšce 240 až 340 metrů nachází na rozloze 39,1 ha mezinárodně významné geologické a paleontologické území. Je zajímavým dokladem vývoje ve svrchním siluru a spodním devonu. Jako NPP bylo vyhlášeno v roce 1988.

K vidění tu jsou tmavě šedé vápnité břidlice, které zčásti obsahují konkrece jemnozrnných, tmavých vápenců. Břidlice pocházejí z období siluru a náležejí ke středním polohám kopaninského souvrství. Jejich spodní hranice je původem tektonická a byla nasunuta na hlavonožcový vápenec. Vápnito-břidlicové nadloží s výskytem hlavonožců a mlžů má mocnost zhruba 4 metry. Nejlépe je možné tento výskyt pozorovat v tzv. Mramorovém lomu. 

Vápencové skály NPP Lochkovský profil - Foto: Martin Lejsal

Vápencové skály NPP Lochkovský profilFoto: Martin Lejsal

Nad tímto vápencovým útvarem začíná souvrství jemnozrnných vápenců, které patří již k požárskému souvrství svrchního siluru. Jeho mocnost je asi 60 metrů. Tato lokalita se nachází v části profilu zvaného "U topolů", nacházejícího se v zářezu bývalé úzkokolejné dráhy. V tomto souvrství je hojné naleziště fosilií mnoha druhů, zejména mořských bezobratlých živočichů. Hranice mezi silurem a devonem zde byla určena právě na základě výskytu trilobita Warburgella rugosa. Některé polohy vápenců obsahují rohovce a jsou zde značně provrásněné. 

Severní svahy Radotínského potoka - Foto:  Wikipedia

Severní svahy Radotínského potokaFoto:  Wikipedia

Na tomto místě je ale zajímavá nejen geologická historie, rovněž flóra i fauna dneška je velmi bohatá. Díky lesním výsadbám jsou zde tři jasně oddělené a biologicky významné plochy. Jednak je to tzv. Homolka (přímo u cementárny), kde je narušené společenstvo skalní stepi. Dále je zde skalnatý hřbet se společenstvím česneku chlumního a rozchodníku bílého. V neposlední řadě se zde nachází bezlesé návrší (se stožárem) na jihovýchod od vápencového lomu s převážně skalní stepí, kde rostou kostřavovitá a pěchavovitá společenstva. Z významných druhů lze jmenovat dřín, bělozářku liliovitou, koniklec luční český, kavyl Ivanův, sasanku lesní, oman srstnatý, pcháč panonský, hvězdici chlumní a vlnici chlupatou. 

Lochkovský profil u Radotína a Lochkova - Foto:  Wikipedia

Lochkovský profil u Radotína a LochkovaFoto:  Wikipedia

NPP Lochkovský profil představuje rovněž mimořádně cennou zoologickou lokalitu se vzácnou teplomilnou faunou stepních plžů, ploštic, brouků, motýlů a pavouků. Jde zejména o otakárka fenyklového a ploskoroha pestrého. Jako na jediném místě v ČR zde žije ploštice stepní. Z brouků zde najdeme střevlíky, mandelinky, dřepčíky a štítonoše. NPP Lochkovský profil je evropsky významnou lokalitou přástevníka kostivalového. 

Hnízdí zde výr velký, poštolka obecná a v dřívějších letech také ostříž lesní a včelojed lesní. Přibližně 20 druhů pěvců zde našlo svůj domov, jmenovat lze například mlynaříka dlouhoocasého a lindušku lesní. 

Dále zde nalezneme již velmi malé pozůstatky šípákové doubravy. Lokalita s charakterem stepi byla značně umenšena neuváženou výsadbou borovice černé. K tomu došlo v době, kdy zde byla vystavěna cementárna, tento druh borovice je totiž enormně odolný vůči zaprášení. Pod touto výsadbou téměř vyhynuly druhy skalních stepí, neboť půda je pokryta obtížně rozložitelným odpadem jehlic. V poslední době zde probíhá snaha o proředění výsadeb a přeměna na doubravy. 

Dopravní informace:
NPP je dostupná MHD. Jde o autobusové linky 1165, 246, 256 a zastávka se jmenuje Cementárna Radotín.
Doporučení:
Pokud se vypravíte do této lokality, je nutná pevná a nesmekavá obuv. Místo je plné uvolněných kamenů a štěrku.
Občerstvení:
Nejlépe autobusem do Lochkova, případně zpět do Prahy. 

Autor:  Martin Lejsal
 

Nové články v rubrice

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 26. května do pátku 1. června?

U příležitosti Dne fascinace rostlinami a s ním spjatých akcí uslyšíte reprízu dvou starších rozhovorů... S botanikem Miloslavem Studničkou se vydáme na výpravu za rostlinnými škrtiči, kteří nejsou nebezpeční lidem, ale pouze stromům. Jiný botanik, Libor Kunte, vám představí asi nejpodivnější rostlinu světa – welwitschii podivnou z africké pouště Namib.
Webové stránky pořadu Planetárium