4. března  2009  rubrika: Přírodní krásy

Lysá nad Labem - Čelákovice, naučná stezka, 1.část

Lom ve Skále - Foto: Martin Lejsal

Lom ve SkáleFoto: Martin Lejsal

Příroda kolem Labe se může leckomu zdát fádní a nepříliš zajímavá. Ti kteří vědí, že krásy mohou být skryty i tam, kde by je nikdo nečekal, se tím ale odradit nedají. Jedním z takových míst je naučná stezka mezi městy Lysá nad Labem a Čelákovice.

Původně divoká ledovcová řeka Labe zde v průběhu věků vytvořila síť slepých ramen, ve kterých se zdržují typická rostliná a živočišná společenstva. Rovněž přítomnost lidských osídlení zde zanechala své stopy v podobě mnoha staveb. A právě propojení přírody i vlivu člověka v této lokalitě se naučná stezka věnuje. V délce 21 km je vedena především po veřejných, lesních a polních cestách a provede vás nejen historickými památkami, ale také několika přírodními rezervacemi. Je vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku a na její trase je celkem 23 zastavení s informačními panely. Ačkoliv je možné se na ní vydat z kteréhokoliv z obou měst, pro účely tohoto článku bude výchozím místem Lysá nad Labem. 

První dvě stanoviště vás seznámí především s historií města jako barokním sídlem hraběte Františka Antonína Šporka, který tomuto kraji vtiskl svůj charakteristický ráz. Můžete si prohlédnout jeho zámek i nádhernou zahradu v anglicko - francouzském stylu. Pouze upozorňuji na skutečnost, že tento architektonický skvost je od října do konce března pro veřejnost uzavřen. 

Hrabanovská černava - Foto: Martin Lejsal

Hrabanovská černavaFoto: Martin Lejsal

Prvním z hlediska přírody důležitým a zajímavým stanovištěm je Lom ve Skále. Ačkoliv není doloženo, kdy přesně byl otevřen, již od počátku 17. století se zde těžil kámen na stavbu většiny domů v Lysé nad Labem. Stěna lomu je 17 metrů vysoká a jeho usazeniny jsou pozůstatkem pravěkého moře, které v období svrchní křídy pokrývalo většinu dnešní rozlohy Čech. Lom je ale zajímavý něčím jiným. V roce 1899 zde nalezl školní ředitel Krauskopf úlomky velkých kostí a svůj objev oznámil Národnímu muzeu v Praze. Ihned zde byl zahájen rozsáhlý výzkum pod vedením prof. A. Friče. Ten je identifikoval jako pozůstatky plesiosaura, což je v české křídové pánvi naprosto ojedinělé. 

Další zastávku již nalezneme mimo město a je jí Národní přírodní rezervace Hrabanovská černava s rozlohou 27,6 ha. Zřízena byla již v roce 1933 a patří mezi první a nejcennější rezervace na území České republiky. Na konci nejmladší doby ledové docházelo k mohutné větrné činnosti a ukládání navátých písků, které vytvořily přirozené hráze vodních ploch. Ty se postupem času zanášely stále více, až se zde mohlo usídlit vodní rostlinstvo, které jezero změnilo ve specifický druh rašeliniště známý jako slatina. Je možné tady nalézt vzácné rostlinné druhy jako je mařice pilovitá, ostřice lemovaná, nebo hrachor bahenní. Budete-li obzvlášť pozorní, vašemu zraku jistě neujde ani ropucha krátkonohá, nebo dravec moták pochop. V letech 1882 až 1904 zde díky těžbě slatiny došlo k odvodnění. Rovněž snaha zpřístupnit toto místo k lukaření, pastvinářství a orbě změnilo původní ráz Hrabanova. Dodnes je však možné spatřit jámy s volnou vodní hladinou. 

Vinička - říční terasy - Foto: Martin Lejsal

Vinička - říční terasyFoto: Martin Lejsal

Z Hrabanovské černavy se vydáte směrem vlevo do kopce. Tam vás na vrchu Vinička čeká další stanoviště, které vás seznámí s historií české křídové pánve jako pozůstatkem pravěkého moře. Není bez zajímavosti, že dno ustupujícího moře bylo ve své době několik set metrů nad dnešním zemským povrchem. I tak zhruba do hloubky 400 metrů jsou stále tehdejší usazeniny. Díky zvodnělému souvrství pískovců, které je svrchu kryto neprospustnými jílovci a slínovci, se hluboko uchovávaná podzemní voda nemůže mísit s vodou povrchovou a být tak znečišťována. Proto se ve zdejším okolí nalézají rezervoáry nezvykle čisté vody známé pod názvem artézké studny. Při cestě po naučné stezce na ně narazíte nedaleko obce Káraný. 

Dopravní informace:
Výchozím bodem naučné stezky je Lysá nad Labem i Čelákovice. Do obou měst se dostanete pohodlně vlakem i autem. První informační tabule jsou umístěny vždy v centru města. V Lysé nad Labem se k ní dostanete od nádraží Masarykovou ulicí na náměstí B. Hrozného.
Doporučení:
Cestu lze zvládnout pohodlně pěšky i na kole. Vzhledem k mnoha zajímavostem si na ni však raději vyčleňte více času, než kolik by jste ke zvládnutí 21 kilometrů za normálních okolností potřebovali. Považuji za nutné případné turisty upozornit na skutečnost, že některé informační tabule není právě snadné nalézt.
Občerstvení:
Jak v Lysé nad Labem, tak v Čelákovicích je velké množství restaurací. V průběhu cesty lze zakoupit občerstvení na Řehačce (zhruba v polovině cesty), což je rekreační oblast na břehu Labe. 

Autor:  Martin Lejsal
 

Nové články v rubrice

  • 8. října  2015 v 09:00       rubrika: Přírodní krásy

    Časopis Naše příroda v podzimním hávu

    Podzimní číslo Naší přírody přináší opět množství rozmanitých článků, ovšem ne jen těch podzimních. Dozvíte se, jak je to u nás s ježky, jaká zvěř se toulá v chladném období roku po lese, něco více o octomilkách, které...

     
  • 17. srpna  2015 v 11:00     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Procházka s noclehem po vojenském cvičišti

    To, že bývalá vojenská cvičiště patří k přírodně nejcennějším územím v republice a zároveň k lokalitám s nejobtížnějším zajištěním zachování tohoto bohatství, asi není nutné příliš zdůrazňovat. Cech Svatého Víta nedaleko...

     
  • 6. srpna  2015     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Polabská divočina

    Naučné stezky vznikají často z myšlenky správců lokalit, kteří se chtějí „pochlubit“, co je u nich zajímavého, anebo obcí, snažících se přilákat turisty. Naučná stezka Pňovským luhem má trochu neobvyklejší původ…

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace