12. března  2009  rubrika: Přírodní krásy

Lysá nad Labem - Čelákovice, naučná stezka, 3. část

Eremitáž sv. Václava - Foto: Martin Lejsal

Eremitáž sv. VáclavaFoto: Martin Lejsal

Naše putování naučnou stezkou Lysá nad Labem - Čelákovice dnešním dílem končí. Než se však ke skutečnému závěru dostaneme, čeká nás ještě několik zajímavých míst.

V minulém vyprávění jsme se rozloučili u Hrbáčkových tůní, které můžete obdivovat u malé obce Byšičky. Jakmile její teritorium opustíte a vydáte se po cestě do polí a nedalekého lesa k železniční trati, zhruba po půl hodině chůze narazíte na její druhé straně na tzv. Eremitáž sv. Václava. Je to barokní pozůstatek z doby F. A. Šporka, kterému toto panství v 18. století patřilo. Na tomto místě stála kaple k uctění památky sv. Václava a za ní měl příbytek poustevník (eremos - poušť) se zahradou a sadem. Podle historických pramenů zde byly pěstovány vzácné druhy ovoce a zeleniny, včetně mnoha "zázračných" bylin. 

Přírodní rezervace Lipovka - Foto: Martin Lejsal

Přírodní rezervace LipovkaFoto: Martin Lejsal

Od vkusně renovované eremitáže se po lesní cestě dostaneme k jednomu z nejdůležitějších míst pro udržení života obyvatel v Praze a okolí. Je jím vodní zdroj Káraný. Celý komplex byl vybudován v letech 1906 - 1913 a do provozu uveden 1. listopadu 1914. Je zde rozsáhlé jímací zařízení, které získává vodu ze tří zdrojů. Jednak z přirozeně infiltrované vody jizerských štěrkopísků, artézké vody a uměle infiltrované vody řeky Jizery. Voda z prvního zdroje je získávána prostřednictvím 680 studní hlubokých 10 metrů a spojených násoskou. Touto cestou je čerpáno přibližně 1000 litrů za sekundu. Systém funguje od roku 1914. Dále je zde 7 artézkých studní, které čerpají vodu z hloubky 80 metrů v množství 70 litrů za sekundu. Rozhodně stojí za to se na tomto místě zastavit a na vlastní oči se přesvědčit, že voda, která nám tak snadno teče z kohoutku, je ne až tak snadno získávána z přírody. A právě na našem vztahu k ní náš život závisí. 

Dále nás naučná stezka vede Přírodní rezervací lužního lesa Lipovka. Lužní lesy vznikaly ve vlhké a živinami bohaté nivě řeky členěné mrtvými rameny a tůněmi. Ne nadarmo bývají nazývány pralesy střední Evropy. Zejména na jaře můžeme obdivovat druhovou pestrost tohoto místa. Snad málokdo by tušil, že jen ptáků je zde na 79 druhů. Lipovka je posledním z pěti velkých lužních lesů v Polabí. Jako rezervace byla vyhlášena v roce 1946 a její rozloha je cca 13 ha. Jsou zde vysoké vývraty s bylinnými porosty, bažinnými tůněmi i plochami volnějšího lesa. Jak vlastně takové místo vzniklo? Povodně bývají považovány za pohromu, ale zde byly vždy zdrojem dalšího obnovení života. Nánosy, které řeka při svém vzedmutí přinesla, obsahovaly mnoho živin, které podpořily další a další rozrůstání rostlin a tím i vazbu živočichů. Snad nejkrásnější je toto místo právě teď na jaře, kdy zejména bylinné patro zaujme snad každého turistu. Dymnivka dutá, plicník lékařský, konvalinka vonná, sasanka hajní a hrachor lecha jsou jen malým výčtem zdejších rostlinných druhů. V okolí slepého ramene zaslechnete slavíka obecného, strakapouda, nebo sýkory. V dutinách stromů se ukrývá lejsek bělokrký a žluva hajní. Ze zástupců hmyzu jsou to zejména nejrůznější střevlíci, zlatěnky a tesaříci. 

Slepé rameno koupaliště Grado - Foto: Martin Lejsal

Slepé rameno koupaliště GradoFoto: Martin Lejsal

Jedním z posledních zastavení naučné stezky je Grado. Jde o bývalé přírodní koupaliště s písčitým ostrovem, které vzniklo rozdvojením toku Labe. Zhruba od roku 1922 se zdejší pláže v délce třech kilometrů stávaly stále větším lákadlem pro obyvatele Prahy, kteří sem dojížděli zvláštními vlaky se zlevněnými jízdenkami. Netrvalo dlouho a vznikly tu říční lázně pod názvem České Grado. Později ve třicátých letech ale musely ustoupit plánům na regulaci toku Labe, aby se zabránilo dalším škodám při povodních. Jistě vás potěší, že restaurace Grado na břehu bývalých lázní má otevřeno i v zimních měsících. Od pátku do neděle od 11 hodin. 

Jakmile opustíte Grado a přejdete Labe na jeho druhou stranu přes most nad zdymadlem, rázem se ocitnete v Čelákovicích, kde naše stezka končí. Pokud jste nevyužili možnost občerstvit se na druhé straně řeky, v Čelákovicích jistě příležitost najdete. S nabitými silami se můžete vydat na poslední úsek cesty, který vás dovede na nádraží. Pokud jste stezku začali v Lysé nad Labem a zanechali tam své auto, vrátit zpět se můžete vlakem. O víkendu jezdí směrem do Lysé nad labem každou hodinu. 

Dopravní informace:
Výchozím bodem naučné stezky je Lysá nad Labem i Čelákovice (21 km). Do obou měst se dostanete pohodlně vlakem i autem. První informační tabule jsou umístěny vždy v centru města. V Lysé nad Labem se k ní dostanete od nádraží Masarykovou ulicí na náměstí B. Hrozného.
Doporučení:
Cestu lze zvládnout pohodlně pěšky i na kole. Vzhledem k mnoha zajímavostem si na ni však raději vyčleňte více času, než kolik byste ke zvládnutí 21 kilometrů za normálních okolností potřebovali. Považuji za nutné případné turisty upozornit na skutečnost, že některé informační tabule není právě snadné nalézt.
Občerstvení:
Jak v Lysé nad Labem, tak v Čelákovicích je velké množství restaurací. V průběhu cesty lze zakoupit občerstvení na Řehačce (zhruba v polovině cesty), což je rekreační oblast na břehu Labe. 

Autor:  Martin Lejsal
 

Nové články v rubrice

  • 8. října  2015 v 09:00       rubrika: Přírodní krásy

    Časopis Naše příroda v podzimním hávu

    Podzimní číslo Naší přírody přináší opět množství rozmanitých článků, ovšem ne jen těch podzimních. Dozvíte se, jak je to u nás s ježky, jaká zvěř se toulá v chladném období roku po lese, něco více o octomilkách, které...

     
  • 17. srpna  2015 v 11:00     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Procházka s noclehem po vojenském cvičišti

    To, že bývalá vojenská cvičiště patří k přírodně nejcennějším územím v republice a zároveň k lokalitám s nejobtížnějším zajištěním zachování tohoto bohatství, asi není nutné příliš zdůrazňovat. Cech Svatého Víta nedaleko...

     
  • 6. srpna  2015     Fotogalerie  rubrika: Přírodní krásy

    Polabská divočina

    Naučné stezky vznikají často z myšlenky správců lokalit, kteří se chtějí „pochlubit“, co je u nich zajímavého, anebo obcí, snažících se přilákat turisty. Naučná stezka Pňovským luhem má trochu neobvyklejší původ…

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace