20. června  2009  rubrika: Přírodní krásy

Skalická Morávka - národní přírodní památka

Morávka u Raškovic - Foto:  Wikipedia

Morávka u RaškovicFoto:  Wikipedia

Řeka Morávka v Moravskoslezském kraji je nejvýznamnějším přítokem řeky Ostravice, který odvodňuje centrální část Moravskoslezských Beskyd a okresu Frýdek-Místek.


Ukážeme vám novou naučnou stezku Okolo řeky Morávky ve Frýdecko-Místecké Skalici, která vede lokalitami zahrnutými do soustavy Natura 2000, národní přírodní památky Skalická Morávka a přírodní památky Profil Morávky.

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Horní tok Morávky se nachází uprostřed horské oblasti, která patří ke srážkově nejbohatším v Česku, roční úhrny srážek zde dosahují 1200 až 1300 mm. Morávka i její přítoky tak jsou v průměru znatelně vodnatější, než nížinné toky o srovnatelné ploše povodí; výkyvy průtoku jsou však výrazné, a to v závislosti. To jsou hlavní příčiny, které vedly jednak k výrazné erozi na horním toku, jednak k ukládání mohutných nánosů splaveného štěrku a ničivým změnám koryta níže po proudu. S výstavbou drobných prahů, hrazení a hlavně přehrady Morávka, která postupovala v průběhu 20. století, se tok řeky i koryto značně ustálily. 

Pozůstatek původního toku se zachoval úsek řeky od Vyšních Lhot k ústí, kde má koryto po většinu trasy výrazně přírodnější, neregulovaný vzhled se štěrkovými náplavy, občasnými zářezy a peřejemi. V Česku se jedná o jeden z posledních zbytků koryta podhorské řeky, dochovaného v téměř původní podobě, proto jsou na tomto úseku Morávky prohlášena chráněná území národní přírodní památka Skalická Morávka (2007) a přírodní památka Profil Morávky (1990). Za již zmíněnou PP Profil Morávky řeka protéká mezi Starým Městem a Frýdkem, kde také nakonec zprava ústí do Ostravice. 

Unikátní území NPP Skalická Morávka najdeme v Podbeskydské pahorkatině, mezi obcemi Raškovice a Nošovice, v nadmořské výšce 336-380 m n. m. Území o rozloze 102 ha představuje výjimečně zachovalý úsek řeky Morávky, která je představitelkou divočících štěrkonosných toků v oblasti západokarpatského flyše. Tok má charakter bystré podhorské říčky na rozsáhlých štěrkových náplavech, řečiště je mělké a široké řádově až stovky metrů. Štěrkové lavice různých mocností jsou od sebe odděleny rameny vodního toku různých šířek a vytvářejí místy mělčí či hlubší tůně. Charakteristickým znakem štěrkonosných divočících toků jsou rozsáhlé štěrkové náplavy bez vegetace nebo v ranných stadiích sukcese. Štěrkový substrát, který je letním sluncem rozpalován do vysokých teplot, představuje vůči okolí jedinečné životní prostředí a "otepluje" prostor říční nivy. 

Dále po proudu se nalézá přírodní památka Profil Morávky. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1990 na rozloze 49,64 hektarů. Oblast se nachází v nadmořské výšce 298 až 319 metrů. Přírodní památku Profil Morávky tvoří neupravené koryto řeky Morávky s nepravidelným profilem břehu, který na různých místech odkrývá podloží. Řeka Morávka v těchto místech protéká přes skalní prahy, které tvoří peřeje. Vody řeky protékají skalním podložím a štěrkovými akumulacemi náplavového kužele. Lesy lemující tok nejsou lužními lesy v pravém slova smyslu, neboť vodní tok je zahlouben 3 - 7 m oproti říční terase. Zachovaly se zbytky věkově a druhově diferencovaných, přírodě blízkých porostů. 

Na tento stále se měnící biotop jsou vázány poříční ekosystémy s populacemi vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Nejvýznamnějšími typy jsou jasanovo-olšové luhy a západo-karpatské dubohabřiny. Na štěrkových náplavech se vyskytují dva kriticky ohrožené druhy květeny ČR - židoviník německý (Myricaria germanica) a drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata). Pro oba druhy je to jedna z několika mála lokalit v ČR. Dále zde byly nalezeny silně ohrožené druhy cídivka zimní (Hippochaete hyemalis) a třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) , z ohrožených druhů cídivka větevnatá (Hippochaete ramosissima), vrba šedá a vrba lýkovcová (Salix daphnoides). 

Koryto Morávky, štěrkové náplavy a lužní lesní porosty jsou také významnými a unikátními biotopy řady druhů živočichů. Vyskytují se zde např. dva vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu - marše Türkova (Tetrix tuerki) a saranče Chorthippus pullus. Marše Türkova, která žije na štěrkových náplavech, se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě. Faunisticky význačné je také zastoupení brouků a pavouků, především slíďáků, objeveny zde byly dva druhy nové pro arachnofaunu ČR - slíďák Pardosa agricola a skákavka kovová (Heliophanus patagiatus). V řečišti Morávky se vyskytují kriticky ohrožené druhy mihule potoční a rak říční a ohrožená vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Celé povodí Morávky obývá vydra říční. Podél řeky hnízdí v hojném počtu pisík obecný (Actitis hypoleucos). 

Chráněné území je součástí navržené evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 pod názvem Niva řeky Morávky. 

Turistické informace
Obě chráněné lokality spojuje nově vybudovaná naučná stezka. Trasa naučné stezky je dlouhá přes 4 km a nabízí 10 zastavení. Začíná u mostu přes Morávku ve Skalici (místní čtvrť Na Kamenci, u restaurace Zanzibar), končí v místní čtvrti Záhoří. Od zastávek 7 a 8, které jsou instalovány na úbočí vrchu Skalická strážnice, je výhled na panorama Moravskoslezských Beskyd. Restaurace Zanzibar, která je velice známým výletním místem, je snadno dostupná jak soukromou (místní komunikace Skalice - Dobrá), tak i veřejnou dopravou (žel.st.Dobrá, autobus Dobrá, Skalice). Trasa navazuje na modrou značenou turistickou trasu Dobrá, Sedliště a Frýdek-Místek nebo neznačené trasy po obou březích Morávky do Frýdku-Místku. Druhý konec stezky se nachází v centrální části Záhoří (místní části Skalice), která je dopravně přístupný také soukromou (silnice Frýdek-Místek - Raškovice) i veřejnou dopravou (autobus Skalice, Nižní Lhoty). Pokračovat lze i pěšky po značené turistické trase do Janovic, nebo neznačených cestách do Nižních Lhot, Nošovic a Dobré. 

Zdroj: Webové stránky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Wikipedia 

Autor:  Zuzana Šmejkalová
 

Nové články v rubrice

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 26. května do pátku 1. června?

U příležitosti Dne fascinace rostlinami a s ním spjatých akcí uslyšíte reprízu dvou starších rozhovorů... S botanikem Miloslavem Studničkou se vydáme na výpravu za rostlinnými škrtiči, kteří nejsou nebezpeční lidem, ale pouze stromům. Jiný botanik, Libor Kunte, vám představí asi nejpodivnější rostlinu světa – welwitschii podivnou z africké pouště Namib.
Webové stránky pořadu Planetárium