Vlkov - písečný přesyp

Písečný přesyp u VlkovaFoto: Jan Ševčík

Přírodní rezervace Písečný přesyp u Vlkova (0,8 ha) leží při severozápadním okraji CHKO Třeboňsko asi 4 km jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí a 1 km severozápadně od Vlkova. Přesyp je jednou z mála ukázek vátých písků v jižních Čechách.

Přírodní rezervace se nachází nedaleko obce Vlkov, uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny. Vlkovský přesyp je zřejmě nejznámější a také nejvíce navštěvovanou lokalitou tohoto druhu u nás, přezdívá se mu také Česká Sahara. Písečný povrch je tu jen vzácně pokryt borovicemi a jinou pískomilnou a teplomilnou flórou, a tak tu na nezpevněném povrchu vítr vytváří nejrůznější písečné tvary, i když o výšce maximálně několika centimetrů. Teplota nad povrchem je přes den až o několik stupňů vyšší než v okolí, protože písek velmi dobře odráží sluneční záření. Písečný přesyp u Vlkova je cenné refugium pískomilné květeny a fauny. 

Z geologického hlediska se jedná o izolovaný písečný přesyp, který má poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar. Okolní krajinu převyšuje o 4-6 m, dosahuje šířky asi 80 metrů. Druhohorní sedimenty jsou překryty pleistocenními říčními štěrky a písky a na povrchu také vátými písky akumulovanými pravděpodobně v pozdním glaciálu. Ty tvoří typický vyvýšený přesyp. Druhou teorii jeho vzniku představuje domněnka, že přesyp je mnohem mladší a vznikl nejspíše v pozdní době železné odlesněním a následným zvětráním pískovcového podloží.
Na volných místech přesypu je světle žlutý jemný pohyblivý písek, na němž vznikají při větším větru zřetelné čeřiny. Povrch vátého písku je na velké části území překryt tenkým horizontem silně vysychavých půd. Plochy čistého písku, na kterých je možno pozorovat recentní eolické procesy, jsou obnovovány technickými zásahy. 

Ještě začátkem 20. století byl přesyp "živý", v odkryté krajině s intezivní pastvou, kde se nacházela další drobná písečná políčka, byl za větrných dní písek na přesyp z okolí stále přinášen. Vznikem rozsáhlých jezer a změnou obhospodařování krajiny ztratil přesyp zázemí, z něhož byl formován. 

Písečný přesyp u Vlkova je cenné refugium pískomilné květeny a fauny. Velmi charakteristická flóra písečného přesypu tvoří vegetační asociaci Corynephorion canescentis, která byla popsána profesorem Klikou v roce 1931. Pohyblivý písek pokrývá na původním stanovišti kyselých doubrav společenstvo pískomilných rostlin. Brzy na jaře kvetou porosty kolence Morisonova (Spergula morisonii). Roste tu kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá (Festusa filiformis, F. trachyphylla). Trsy v čistém písku tvoří paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). V obvodových částech přesypu roste nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), řeřicha ladní (Lepidium campestre), rosička lysá (Digitaria ischaemum), bělolist nejmenší (Filago minima), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), písečnatka nejmenší (Arnoseris minima) a radyk prutnatý (Chondrilla juncea). V podrostu se ojediněle vyskytují pichlavé keříky srstky obecné (Grossularia uvacrispa), která kdysi rostla na březích starého, dnes již zasypaného ramene Lužnice. 

Včela Andrena vagaFoto:  Wikipedia

Na jaře jsou nápadné volné kolonie velké samotářské včely Andrena vaga, po nich písčitý povrch oživují různé druhy kutilek a hrabalek. Z rovnokřídlých žije šedavě zbarvená saranče modrokřídlá (Sphingonotus caerulans) a další druhy. Nenápadné jsou pískomilné druhy motýlů jako Agriphila poliella, Pediasia fascelinella nebo Scolia vestigialis. Zjištěn byl i výskyt teplomilné mouchy Trixoscelis marginella. V píscích probíhá vývoj larvy vzácného listokaza chlupatého (Anisoplila villos), byl zde mimo jiné prokázán výskyt chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo) a kovaříka (Cardiophorus asellus). Typickým druhem přesypů je i slíďák Arctosa perita. Vzhledem k malé rozloze se vyskytují běžné druhy obratlovců okolních biotopů. 

Chroust mlynaříkFoto:  Wikipedia

Turistické informace:
Přístup je možný ze silnice Veselí nad Lužnicí - Třeboň odbočkou vlevo necelé 2 km od parkoviště u Horusického rybníka. Pěším turistům zpřístupňuje tuto lokalitu trasa žluté turistické značky, vedoucí z Veselí nad Lužnicí, po okraji přírodní rezervace vede také trasa naučné stezky Veselské pískovny. Na 7 kilometrech okružní obousměrné trasy je umístěno celkem 14 zastavení osazených informačními tabulemi. Trasa prochází okolo pěti oddělených štěrkopískových jezer (jezero Veselí, jezero Veselí I., jezero Horusice, jezero Horusice I. a jezero Vlkovská pískovna), vzniklých po vytěžení písku a štěrkopísku v období let 1950 - 1990. 

Veselské pískovnyFoto: Jan Ševčík

Na nezpevněné plochy písečného přesypu je vstup z důvodů ochrany těchto vzácných stanovišť zakázán. 

Právě přes Vlkov vede také červená turistická stezka (pro pěší i pro cyklisty), která prochází kolem rybníků s poetickými názvy Krajina, Naděje, Láska, Víra, Dobrá vůle či Potěšil. Dvacetikilometrová trasa, začínající ve Veselí nad Lužnicí, vás zavede až k největšímu českému rybníku Rožmberk (720 ha). 

Písečné duny se vyskytují na několika dalších místech v Čechách. Většinou se jedná o pozůstatky dun v okolí velkých řek (Labe), které vznikly v pleistocénu. Jedná se o Vesecký kopec, přesypy u Živanic, přesypy u Rokytna, duny u Sváravy, Semínský přesyp, přesypy u Malolánského a písečný přesyp u Píst na Nymbursku. 

Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR