[800x532]
Lázně se nalézají v průměrné výšce 620 m n. m. na svahu nejvýchodnějšího výběžku Rychlebských hor asi 2 km od města Jeseník Areál s parky, kolonádou a naučnou stezkou je citlivě umístěný do zdejší krajiny. Je odtud pověstný výhled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, místo je totiž ze všech stran chráněno vysokými hřebeny hor, jen východní strana se otevírá do volných polských rovin.
Za svou proslulost vděčí léčebné lázně Vincenzi Priessnitzovi, tzv. vodnímu lékaři, který již ve 12 letech pozoroval srnce, jak si léčí úrazy ledovou vodou z lesních studánek. Sám se pak přesvědčil o blahodárných účincích místních vod po vlastním zranění, kdy mu v 16 letech přejela hrudník kola naloženého koňského povozu. Vyléčil se pomocí místní chladivé vody, a když začali přicházet i jiní se svými zraněními, snažil se i jim pomoci. Roku 1822 nechal přestavět dřevěný rodný dům na kamenný a vybudoval prostory pro léčení, první vodoléčebný dům na světě. Roku 1831 získal oficiální povolení k provozování vodoléčebných lázní.
V letech 1836-52 probíhalo druhé vojenské mapování, a tak roku 1836 vznikl stabilní katastr s prvním dokonalým popisem území. Zde už můžeme najít místní název Gloriette pro vrch nad současnou Lesní kolonádou. V mapě je uveden již název místa Gräfenberg, kromě domu V. Priessnitze tu stály čtyři další zděné budovy a řada nezděných zemědělských staveb. Louky či pastviny zasahovaly hlouběji do lesních porostů než je tomu v současnosti. Zvýrazněna byla cesta nad údolím Kalvodky, která se rozdvojuje na západní a východní větev a spolu s několika vedlejšími cestami tvoří základní cestní síť až do současnosti. Významnou součástí lázní byla jednoduchá zařízení pro využívání životadárné vody pro léčebné účely, upraveny byly také prameny v širším zázemí Gräfenbergu.
Hlavní přístupová cesta do lázní byla osázená stromořadím, stejně tak i promenáda. Ve veřejném prostoru lázeňského místa se objevily typické dekorativní prvky, např. letničková výsadba, roku 1910 vznikl hudební pavilon. Dnes na vlnách terénu jižního svahu najdeme cestu pro pěší, která vede kolem jedenácti kamenných sochařských objektů, jež zde vznikly v letech 1980-85. Od spodní části do horní přecházejí jednoduché tvary ve složité kompozice, "kde je skladba a tvarový princip založen na hledání a využití souladu a kontrastu mezi monumentalitou kamene a organickou formou lidského těla", jak říká sám autor projektu brněnský sochař Jan Šimek.
Na kopci nad Gräfenbergem, který se nazývá Studniční vrch, se nachází několik zastavení Stezky Vincenze Priessnitze. Zde jsou k vidění především pomníčky nad prameny, vyjadřující vděčnost zdejších pacientů. Pražský pramen je vystavěn z nasucho poskládaných kamenů, jeho stavbu financoval pražský bankéř Josef Daniel Kuchynka v první polovině 19. století. Na sedm kilometrů dlouhé naučné stezce, která popisuje především vznik a vývoj zdejších lázní v různých historických obdobích, najdete i repliku Preissnitzovy přírodní sprchy a trojpramen Adéla, Flóra, Adolf, stezka vás dále zavede k prameni Anna. Na čtvrtém zastavení uvidíte Bezručův pramen, dále minete Rumunský pramen, Vilémův a Smrkový pramen, Jitřní pramen na zastavení sedmém. Čekají vás ještě další zastavení - od Hydrolytických skal až k Enhuberově hrobu přes Viktorův kříž a Drahuščin pramen, Josefův pramen, Polský pramen k Mariině prameni, aby vaše putování skončilo na rozcestí u Mnicha.
Lázně se stále rozvíjejí. V roce 2007 se začalo s realizací projektu, který je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj. V lázních vznikne nový Balneopark , který má být hotov do roku 2013. Jeho součástí bude Vodní zahrada s potokem, tzv. Cestou vody. Na tomto potoce bude umístěno několik zastavení sloužících pro venkovní hydroterapii. Navazující plochy na vodní tok jsou řešeny zahradními úpravami, pochozí plochy jsou kamenné. Voda je zde nejvýznamnějším kompozičním prvkem. Nedílnou součástí projektu je obnovení bývalé Letní kavárny u Žofiina pramene. Navržený program využívá klimatické jedinečnosti území, potvrzené staletou léčbou na Gräfenbergu.
16.03.2010 10:57 Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vás zve na výstavu bonsají, která se bude konat ve dnech od 19. do 26. března 2010, denně od 9 do 17 hodin. Výstava se koná letos v botanické zahradě poprvé, a to ve spolupráci s pěstiteli těchto překrásných rostlin. Výstava bude stylově...
18.02.2010 00:00 Vydáme-li se ze Štramberka po Lašské naučné stezce, dojdeme na jejím třináctém zastavení k unikátní botanické zahradě a arboretu. Nalézá se na jižním svahu v prostoru starého vápencového lomu zvaného Dolní Kamenárka a v jeho nejbližším okolí.
21.12.2009 Městečko Kamenice nad Lipou leží na západním okraji Českomoravské vrchoviny na toku říčky Kameničky. Pozdně klasicistní zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. jehož největší chloubou je starobylá lípa. Její stáří se odhaduje na 700 až 800 let a dosáhla takového věhlasu, že se ocitla...
20.12.2009 Lázně se nalézají v průměrné výšce 620 m n. m. na svahu nejvýchodnějšího výběžku Rychlebských hor asi 2 km od města Jeseník Areál s parky, kolonádou a naučnou stezkou je citlivě umístěný do zdejší krajiny. Je odtud pověstný výhled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, místo je totiž ze všech stran...
13.12.2009 Průhonice najdeme na jižním okraji Prahy nedaleko dálnice na Brno. Zdejší průhonický park dnes leží na ploše 250 hektarů a spravuje ho Botanický ústav AV ČR, zatímco nedalekou Dendrologickou zahradu má ve vlastnictví VÚKOZ (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví). Průhonický...
