21. září  2009  rubrika: Novinky z parků a zahrad

Brno - Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Podzim v botanické zahradě - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Podzim v botanické zahraděFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

V roce 1921, krátce po založení brněnské přírodovědecké fakulty, dostal profesor Josef Podpěra za úkol vybudovat vedle botanického ústavu také botanickou zahradu. Umístění botanické zahrady v areálu budov mezi Kotlářskou a Veveří ulicí bylo od samého začátku pokládáno za provizorní.

Na ploše 1,5 ha, která bývala součástí starobince jako zeleninová zahrada pro potřeby kuchyně, začal Podpěra budovat se spolupracovníky zahradu jako soustavu rostlinných formací se zřetelem k moravské květeně

Byly to tedy v podstatě dvě skupiny - fytogeografická (ekologická společenstva) a systematická. Z rostlinných formací Moravy zde byla květena moravských stepí, Pavlovských vrchů, jihomoravských niv a jihomoravské lesostepi. Z cizích zástupců měla být zastoupena květena Balkánu, horská květena Kavkazu a Himálají, vápencových Alp, lesních Karpat, východní, střední a severní Asie, Severní Ameriky, Japonska a Číny. Byly tu dále formace xerofytních a halofytních rostlin, vodních a bažinných, květena potoků a horských pramenů.V systematické části byla část plochy věnována Mendelovým pokusům zákonů dědičnosti, Linnéově soustavě, léčivým i dalším užitkovým rostlinám. 

Victoria cruziana - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Victoria cruzianaFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Základní idea a rozvržení bylo v zahradě zachováno do dnešních dob, mnohé z původních rostlin jsou vegetativním rozmnožováním životaschopné i dnes. Díky houževnatosti a píli Podpěry a jeho spolupracovníků byly v letech 1924-1926 vybudovány svépomocně tři skleníky, dva kultivační a jeden sbírkový s vodní nádrží, kde již v roce 1924 vykvetla viktorie královská - ta ostatně láká návštěvníky zahrady dodnes. Skleníky stavěné firmou byly dokončeny v roce 1932 na ploše asi 120 m2, postupně pak po celá desetiletí k nim byly přistavovány další až do rozměrů 1000 m2. 

Gunnera v pozadí se zdobným domovním nárožím - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Gunnera v pozadí se zdobným domovním nárožímFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Nedlouho po vzniku začala botanická zahrada čile komunikovat s dalšími našimi i zahraničními zahradami, a to nejen prostřednictvím každoročně vydávaného Indexu seminum - katalogu sebraných semen. Zahrady celého světa si mezi sebou bezplatně vyměňují semena a mohou tak jednoduše získávat nové taxony. V současné době má naše zahrada kontakt asi se 350 zahradami. 

Ovšem už profesor Podpěra nebyl s umístěním a rozlohou botanické zahrady spokojen a od prvopočátku usiloval o získání jiných ploch, důstojných pro takovou kolekci rostlin. Tyto marné snahy pak pokračovaly celých 80 let, ale zatím nedošly naplnění. Jako více či méně vhodné lokality se jevila například Mniší hora nedaleko plánované přehrady, les Holedná, Komínský vrch pod Mniší horou, Kraví či Kozí hora. Již ve 30 letech musela ale Přírodovědecká a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity obhajovat svoji existenci a na takové investice nebylo možné ani pomyslet. Naopak, s druhou světovou válkou přišla řada restrikcí. Práce zahrady byla v říjnu 1941 výrazně omezena - provoz tam byl prozatímně povolen s tím, že se na volných plochách musela pěstovat užitková zelenina. Koncem války byl areál značně poškozen. 

Jedno z jezírek - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Jedno z jezírekFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Obnovená botanická zahrada dostávala nové úkoly, vykonávala činnost expertizní. Uvažovalo se např. o obnovení kultur mandlovníku v oblasti jižní Moravy. Proto byly pod odborným vedením prof. Podpěry a spolupracovníků z botanické zahrady založeny rozsáhlé školky sazenic mandlovníků a postupně byly předávány k vysazení na vhodných pozemcích. Změněná hospodářská situace, zejména v možnostech dovozu zboží po roce 1948, vedla k naivním úvahám o možnostech pěstování subtropických ba i tropických plodin v ČSR (čajovník, blahovičník, skořicovník, náhražka "mořské trávy" aj.). Prof. Podpěra se musel k těmto otázkám vyjadřovat a mnohdy tyto myšlenky pracně vyvracet. Z této doby jsou v botanické zahradě doposud tři exempláře plodných mandloní obecných. 

V 70. a 80. letech byla botanická zahrada na univerzitě jen trpěným přívažkem, protože ani situace katedry botaniky nebyla růžová. Obor systematická botanika neexistoval a katedra neměla žádné studenty. Nejlepší strategií tehdejší doby bylo příliš se neozývat ani nevyčnívat, a tak byly sbírky botanické zahrady zachovávány a rozšiřovány tiše a soustředěně. Botanická zahrada se zaměřila na vlastní práci a bez většího upozorňování na sebe sama pořádala množství akcí pro veřejnost. V roce 1984 hrozilo botanické zahradě zrušení z důvodu plánovaného projektu zastávky podzemní dráhy a měla být přestěhována do Bohunic. K tomu ale nedošlo. 

Pohled na skleníky - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Pohled na skleníkyFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

V letech 1995-97 byly postaveny nové skleníky a zrekonstruován systém rostlin. V současné době má zahrada 1.100 m2 skleníků se sbírkami tropických a subtropických druhů. Venkovní část se rozkládá na ploše cca 1,5 ha. 

Ve skleníku tropických rostlin je kromě nádherné viktorie královské možno vidět i ukázku mangrovní vegetace se zástupci rodu Pandanus, šáchorem papírodárným (Cyperus papyrus), pro představu se tu pěstuje rýže setá (Oryza sativa). Z dalších významných kulturních plodin se tu nachází banánovník (Musa acuminata), třtina cukrová (Saccharum officinarum), kakaovník (Theobroma cacao) nebo vanilka pravá (Vanilla planifolia). Z důležitých tropických čeledí jmenujme zázvorovité (Zingiberaceae), marantovité (Marantaceae), morušovníkovité (Moraceae), pepřovníkovité (Piperaceae) nebo begoniovité (Begoniaceae). 

Cyathea cooperii - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Cyathea cooperiiFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Skleníku kapradin a cykasů dominují jednak stromovité kapradiny, např. Cyathea cooperii, a na druhé straně každého zaujmou krásné cykasy - Cycas revoluta a Cycas circinalis, Ceratozamia mexicana, Dioon edule a Encephalartos hildebrandtii, z nichž většina vytváří rozmnožovací orgány: plodolisty s nahými vajíčky nebo šištice. Semena jsou ovšem neoplozená, protože rostliny jsou dvoudomé. Za zmínku stojí i několik pěkných epyfitních kapradin parožnatek (Platycerium alcicorne). 

Skleník subtropických rostlin je nejvyšším skleníkem naší botanické zahrady (10,5 m). Jsou v něm zastoupeny především stálezelené subtropické rostliny z oblastí, kde jsou zimní teploty 5-10° C provázeny srážkami a léto je horké a suché. Skleník nazýváme palmový, neboť jsou zde vysazeny méně náročné druhy palem - datlovník kanárský (Phoenix canariensis), žumara nízká (Chamaerops humilis) a Trachycarpus fortunei. Zastoupeny jsou i druhy jiných čeledí krytosemenných, např. myrtovitých, přesličníkovitých, banánovitých, morušovníkovitých, cejbovitých a liliovitých. Ze subtropických druhů jižní polokoule jsou zde nahosemenné rostliny Podocarpus neriifolius - nejstarší rostlina v našich sklenících, Araucaria excelsa a Araucaria bidwillii

V Skleníku kaktusů a jiných sukulentů patří k významným druhům velké exempláře Echinocactus gruzonii, Cereus peruvianus nebo Opuntia ficus-indica s jedlými plody. Mezi další zastoupené sukulenty patří druhy z čeledí pryšcovitých (Euphorbiaceae), liliovitých (Liliaceae) nebo agávovitých (Agavaceae). 

Skleník bromélií nabízí druhy z čeledi broméliovitých (Bromeliaceae), jsou to byliny s listy uspořádanými v listové růžice. Kořenový systém je slabě vyvinutý až zakrnělý a rostliny využívají především vzdušnou vlhkost, které je v místech kde žijí (tropické deštné pralesy) dostatek. Často žijí epyfiticky. Hospodářsky velmi významný je druh Ananas commosus. 

Významnou část zahrady tvoří samozřejmě také pěstební a zásobní skleník

Alyssum saxatile na skalce - Foto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Alyssum saxatile na skalceFoto: Botanická zahrada PřF Masarykovy univerzity v Brně

Přírodovědecká fakulta se částečně přestěhovala do nového kampusu v Bohunicích; stávající zahrada zůstane na svém místě. V roce 2005 byla založena Unie botanických zahrad České republiky, brněnská zahrada se stala jedním ze zakládajících členů. Botanická zahrada nabízí v současné době bohatý celoroční program, který se skládá nejen z průvodcovské služby, ale pravidlem se staly minimálně tři výstavy do roka. Každý školní rok je zahajován již tradiční Zahradní slavností - významnou akcí Masarykovy univerzity, jejíž součástí je mimo jiné v botanické zahradě vernisáž výstavy některého ze současných žijících umělců. Během let se zde představili umělečtí kováři, skláři, keramikové, sochaři a slévači umělecké litiny. Některá díla se stala součástí stálé expozice. 

Text a fotografie převzaty z oficiálních webových stran Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Text byl zkrácen a upraven. 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas