29. listopadu  2009  rubrika: Novinky z parků a zahrad

Sázava - klášterní zahrady

Pohled na severní zahradu - Foto: Ivana Filipová

Pohled na severní zahraduFoto: Ivana Filipová

Autem, vlakem, autobusem, na kole i lodí po řece Sázavě se dostanete na magické místo se slavnou historií. Městečko Sázava leží zhruba 44 km od Prahy, je východiskem mnoha turistických cest do krásné posázavské přírody, najdeme tu ale také starobylý klášter s jeho zahradami.

 

Národní patron svatý Prokop je pokládán za zakladatele Sázavského kláštera. Právě kolem kláštera a staroslověnské liturgii patřila také pondělní soutěž Hosta do domu.

Vložit na svůj web

Tisícileté dějiny Sázavského kláštera jsou tvořeny vzestupy i pády. Lidé zde žili již od pravěku, ale až český světec, tehdy křesťanský poustevník Prokop, dal místu pevný řád svým odříkáním, motlitbou a fyzickou prací. Známá legenda praví, že zapřáhl do pluhu samotného ďábla a popoháněl ho křížem. Místní si tak laicky vysvětlovali vznik brázdy mezi Chotouní a Sázavou.
Prokopovi pokračovatelé zde postupně vytvořili poustevnickou osadu s malým dřevěným kostelíkem Panny Marie a sv. Jana Křtitele a prostými dřevěnými obydlími mnichů. Uvádí se, že ve 30. letech 11. století se s Prokopem setkal dokonce kníže Oldřich a později jeho syn Břetislav I. Právě oni povolili vznik prvního slovanského kláštera, jehož byl Prokop prvním opatem a kde se pěstovala vzdělanost a udržovala slovanská liturgie. Roku 1061 byl na místě vybudován románský kostel sv. Kříže, první zdejší kamenná stavba.
Éra slovanských sázavských mnichů skončila 1096, kdy byli vyhnáni knížetem Břetislavem II. a přišli sem břevnovští benediktini, kteří místo dále zvelebovali. Ke konci 12. století se z románského jednolodního kostela stala trojlodní bazilika. Další přestavba byla ve slohu gotickém ve 14. století ve dvou etapách, raně barokním v 17. století a v zámeckém období získal podobu neorenesančního klasicismu. 

Zakonzervovaný půdorys kostela sv. Kříže se čtyřmi apsidami v severní zahradě - Foto: Ivana Filipová

Zakonzervovaný půdorys kostela sv. Kříže se čtyřmi apsidami v severní zahraděFoto: Ivana Filipová

Sílu klášterů vždy umocňovaly klášterní zahrady. Jinak tomu není ani zde. Severní zahrada sloužila již za dob středověku, kdy zde fungovala osada klášterních služebníků a ti zajišťovali každodenní potřeby konventu. Právě zde se nacházel výše zmíněný kostel vysvěcený k poctě sv. Kříže se čtyřmi apsidami, které jsou dnes zakonzervované. V okolí tohoto kostela vzniklo pohřebiště, kde byli pohřbíváni právě služebníci kláštera. 

Když byl klášter v roce 1785 Josefem II. zrušen a odsvěcen, upravili v té době světští majitelé sázavského panství místo na francouzskou zahradu, kde, zejména ve východní části, vysázeli množství vzácných stromů. Později byla zahrada proměněna v park, členitý povrch byl srovnán navážkami. Časem pustnul, nebyl nikdo, kdo by mu věnoval svou péči.
V druhé polovině 20.století zbyla namísto zahrady už jen zarostlá džungle. 

Na podzim 1971 se podařilo zahradu vyčistit od plevele a pomocí magnetometrů vytýčit místa, kde se očekávaly architektonické nálezy. Na střední až západní straně zahrady byl nalezen souvislý blok zdiva s jámami a zbytky lidských koster. Jejich odkrývání pokračovalo od května 1973 a byl odkryt centrální prostor kostela sv. Kříže svěceného roku 1070. Tuto domněnku potvrdila i komise, která se shodla že jeho pravzorem byl kostel Anastasis neboli chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. 

Hospodářské budovy v severní zahradě - Foto: Ivana Filipová

Hospodářské budovy v severní zahraděFoto: Ivana Filipová

Dnešní podoba zahrady vznikla v 80. letech minulého století. Zahrada je veřejně přístupná během otevírací doby kláštera a vchod do ní je možný vraty naproti věži s oblouky nedostavěného gotického chrámu Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Je prostorná a tichá, přímo magická. Osloví každého poutníka, který v pokoře sem vejde. 

Západní klášterní zahrada obklopuje budovu prelatury a je oddělena zdí od silnice na Uhlířské Janovice. Je zde ukryt dřívější příkop severního opevnění kláštera. Zahrada je zakreslena roku 1699 na barokním pohledu spolu s palisádou, která potvrzuje, že prelatura opevňovala klášter i od západní strany. Zahrada není určena pro veřejnost. 

Jižní klášterní zahrada je prostor ležící před jižním průčelím zámku. Terén se zde vždy prudce svažoval, a tak nedocházelo k žádné větší zástavbě ani výsadbě. Jen roku 1663 zde stávala tvrz, kterou získal břevnovský opat Augustin Seifert pro sázavský klášter. 

Autor:  Ivana Filipová
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas