2. dubna  2007  rubrika: Z našeho vysílání

Skutečný život "zelených dravců"

Láčkovka - Nepenthes - Foto:  jodarom.sdf1.org

Láčkovka - NepenthesFoto:  jodarom.sdf1.org

Co se vám vybaví, když se řekne masožravé rostliny?


Adéla ještě nevečeřela

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Mnoho z nás má zkreslené představy o masožravých rostlinách. Tito "dravci" z říše rostlin ale využívají pouze pasivní způsob lovu. Rozdělují se do několika čeledí. Některé rostliny loví hmyz pomocí lepivé tekutiny, kterou mají na listech. Jiný druh, jako je například láčkovka , loví své oběti pomocí konvic, neboli láček, které mohou dorůstat až 40 cm. 

Láčkovka - Nepenthes - Foto:  jodarom.sdf1.org

Láčkovka - NepenthesFoto:  jodarom.sdf1.org

Masožravé rostliny rostou jak v arktických, tak i tropických podmínkách. Vyhledávají především místa, která jsou chudá na živiny, jako jsou bílé písky, či rašeliniště. Daří se jim na otevřených slunných místech se sporou vegetací a tedy i nízkou konkurencí. 


Masožravé rostliny (Vlastimil Rybka)

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Masožravé rostliny se šíří za pomoci velkého množství semen, které produkují, nebo se rozmnožují vegetativně. 

Při komerční pěstování se využívá rozmnožování in vitro, což znamená v umělých podmínkách. Rostliny se rozmnožují v tkáňovkových kulturách do nichž se zavede vysterilizované semeno, nebo pletivo požadovaného druhu. Tato elegantní metoda se nejvíce využívá u láčkovek. 

Láčkovky loví hmyz pomocí pasivní pasti, tzv. láčky, neboli konvice. Na jejím povrchu je uzpůsobena tak, aby hmyz měl do rostliny snadný přístup. Ve chvíli, kdy se ale dostane dovnitř rostliny, šance na jeho přežití je malá. Láčka má totiž zevnitř hladné steny a na dně je tekutina, která obsahuje trávicí enzymy. 

Trávicí tekutina láčkovek se někdy využívá jako desinfekce. V oblastech Bornea, kde se láčkovky nejvíce vyskytují, tekutinu s neotevřených láčkovek s oblibou pijí tamější orangutani. 

Větší masožravé rostliny, dokážou pojmout i menší hlodavce, uvnitř ale dochází k hnilobným procesům a většinou, pokud rostlina pojme větší kořist sama odumírá. U láčkovek dochází k postupnému odumírání horní části pasti, spodní část je díky trávicím enzymům stále aktivní, až do doby, kdy celá rostlina uschne. 

I v České republice můžeme najít několik druhů masožravých rostlin. Patří mezi ně bublinatky, tučnice, rosnatky a reintrodukovaná aldrovandka vodní, která roste na Třeboňsku. 

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo 

Autor:  Markéta Faltysová
Čas vysílání: čtvrtek 9.00; reprízy: čt 18.00, pá 15.00, ne 16.00, po 13.00, út 1.00, st 5.00  
 

Doporučujeme

Pořad Planetárium

Co uslyšíte v Planetáriu od soboty 4. února do pátku 10. února?

Připomeneme si nedávné sedmdesátiny asi nejznámějšího vědce současnosti, britského fyzika Stephena Hawkinga. Mluvit o něm bude astrofyzik Jiří Grygar. S afrikanistkou Marií Imbrovou a českým cestovatelem Emilem Holubem se vydáme na první cestu do Afriky. Až k Viktoriiným vodopádům.
Webové stránky pořadu Planetárium 

Partneři

  • Časopis Naše příroda 6/2011 - Foto: Ondřej Prosický
  • BirdPhoto.cz