Prof. RNDr. Jan Buchar, DrSc. nás opět zavedl do pozoruhodného světa pavouků, vyvrátil některé mýty, které panují o jejich nebezpečnosti, a seznámil nás s mnohými bizarními zajímavostmi pavoučího těla.
Ve světě je prý popsáno na tři tisíce druhů slíďáků a u nás, hlavně na jižní Moravě, žije největší pavouk Evropy, zhruba 3 centimetrový slíďák tatarský. Jak lze poznat tohoto pavouka?
Je to velice nápadná čeleď pavouků, běhají všude v přírodě, ať jsou to velcí nebo menší, lze je snadno pozorovat. Mají osm nohou i osm očí, jako všichni pavouci, ale oči mají uspořádány jinak než ostatní. Na čele mají 4 malinká očka, nad nimi, na rozhraní čela a temene, mají 2 nápadně velké oči a poslední pár je ještě dále za nimi, trochu otočený směrem dozadu, takže slíďák vidí dobře na všechny strany kolem sebe. Pavouka slíďáky tedy poznáte dobře podle toho, že při pohledu shora má v přední části hlavohrudi jakýsi lichoběžník očí, je to nápadný znak, který nemá žádný jiný pavoučí druh. Slíďáků je u nás 62 druhů, což zase není tak moc, poněvadž v České republice žije na 850 druhů pavouků.
Slíďák tatarský je tedy největší. Může člověka kousnout nebo ho nějak ohrozit? Mezi lidmi se přece říká, že se v noci pavouci snášejí na člověka, v místnosti, kde žijí, a sají mu krev.
To není v žádném případě pravda. Pavouk nikdy nesaje na člověku či velkém zvířeti krev. Existují sice velcí sklípkani, kteří jsou schopni jíst mláďata ptáků apod., ale takový parazitický způsob obživy u pavouků neexistuje. Slíďáci pro člověka jedovatí nejsou. Mají jedové žlázy, ale ty jsou nebezpečné jen pro hmyz, na člověka mají účinek opravdu malý.
Ale jsou u nás pavouci, jejichž jed může mít znatelné neurotoxické účinky na organismus, může vyvolat závrať a další nepříjemné stavy. Byl zaznamenán případ, kdy si paní přinesla domů kytici dekorativních trav s velkou latou. Jenže tito pavouci si v nich dělají hnízda. Takže ten pavouk se z travin dostal do postele, kde, zřejmě v obavě o život, kousl paní do nohy. (Zápřednice jedovatá, Cheiracanthium punctorium, náš nejjedovatější pavouk, s délkou těla až 1,5 cm, dělá si během léta zámotky na vrcholcích rostlin. Jeho kousnutí působí velkou bolest, někdy může být spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin samy odezní. Pozn. red.)
Ovšem i tak nezpůsobují vážné následky, narozdíl od pavouků, kteří žijí v cizině. Ti mohou být velmi nebezpeční. Na americkém i africkém kontinentu žijí pavouci, jejichž kousnutí způsobuje rozsáhlé nekrózy, tj.odumření tkáně v místě kousnutí, ochrnutí nebo i úmrtí (např.rod Loxosceles, pozn. red.).
Takzvaná "černá vdova", žije v teplých oblastech téměř po celém světě, také je hojná na dalmatském pobřeží. Je to černý pavouk s červenými skvrnkami, jeho vědecký název je Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans). Její kousnutí vede k vážným zdravotním problémům a často i k úmrtí. Ovšem žije si v klidu a kromě své kořisti nikoho nenapadne, pokud se necítí ohrožena. Důkazem toho může být následující historka. Český arachnolog Jiří Baum, který také působil, ještě před 2. světovou válkou, v Austrálii, tam nemohl černou vdovu nikde najít. Domorodci mu řekli, aby se podíval na spodní stranu židle, a tam všude byly schované tyto černé vdovy. A neublížily mu. A pointa spočívá v tom, že kolega Kůrka z Národního muzea byl také v Austrálii, také ji hledal a i on ji nakonec nalezl pod sedadly židlí.
Setkal jste se někdy s pavoukem, při jehož spatření se vám zatajil dech, ať už strachem nebo nadšením.
Spíše až když je vidím pod mikroskopem. Tam člověk pochopí, o jakou zvláštnost se jedná. Většina pavouků je totiž drobná, do tří milimetrů, a když je chytíte v přírodě, nijak zvlášť vás neupoutají. Až když se podíváte mikroskopem, uvidíte, co to je za vzácnost, jaké má bizarní utváření těla apod. Někdy ani netušíme, proč takovou zvláštní stavbu těla mají. Existují pavouci, kteří žijí v mechu, a na čele, v předu hlavohrudi, mají stožár, tedy tenoučký, vysoký výčnělek, na němž mají oči, vypadá to skoro jako periskop. A nevíme proč, protože ten pavouk je schopen vnímat jen světlo a tmu, takže vyhlížet z mechu pro něj nemá cenu. Takových pozoruhodností najdeme mezi pavouky spoustu. Třeba náš jeden v lese velmi hojný pavouk, je velký také jen 3 mm, má perforovanou hlavu. Má na hlavě jakýsi tunel zleva doprava. Ten vznikl pravděpodobně tak, že se výběžek na hlavě, směřující vzhůru, přetočil dozadu a došlo tak k této perforaci.
Pane profesore, dá se říci, kolik je ve světě pavouků?
Ve světě byla překročena hranice 40.000 známých druhů pavouků. Dostali jsme tu zprávu od newyorského muzea American Museum of Natural History, které vede evidenci všech popsaných druhů, i na internetových stránkách si je můžete vyhledat. A stále se objevují nové dosud nepoznané druhy.
21.03.2010 00:00 Že u nás povážlivě ubývá polních ptáků, to víme už od podzimu. Ale jak dopadlo Mezinárodní sčítání zimujících vodních ptáků? To ví RNDr. Petr Musil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
17.03.2010 00:00 Město Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje připravilo pilotní projekt na mapování výskytu a následnou likvidaci bolševníku velkolepého v povodí Kosího potoka.
18.03.2010 11:00 V březnu se k nám spolu s nadcházejícím jarem vrátí tisíce stěhovavých ptáků. Jejich přílet můžete sledovat spolu s projektem Jaro ožívá, který v České republice oficiálně začal 1. března. Projekt je součástí celoevropské kampaně Spring Alive Pro koho je určený prozradí ornitoložka Lucie Hošková z České...
15.03.2010 00:00 Zavítali jsme na Žatecko, abychom se dozvěděli více o malém a nenápadném brouku, který žije pouze v této oblasti. Dostal jméno Cylindromorphus bohemicus , české pojmenování zatím nemá. Ústecký kraj chce během následujících čtyř let podpořit populaci tohoto velmi vzácného hmyzu. Předložil proto projekt, který bude spolufinancovat Evropská unie.
12.03.2010 14:32 Jedním z ptáků, kteří se už k nám ze zimovišť vrátili, je husa velká. Její hnízdní výskyt má u nás zajímavou historii. Byly doby, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i období, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám populace hus rychle rozrůstala a v současné...
[
